Odboráři se nedohodli se zástupci vlády o růstu platů ve veřejném sektoru. Návrh odbory odmítly, sdělil mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Dle něj se návrh týkal přidání menší části lidí o tři a pět procent. Předáci se sejdou v úterý, kdy budou jednat o dalším postupu.
Bednář označil návrh za vyděračský. Podle něj vláda stanovila, že pokud nebudou odbory souhlasit s navýšením o tři a pět procent pro ty nejhůře odměňované, tak k němu nedojde. „My jsme tento návrh odmítli s plným vědomím, že to bude bolet,“ prohlásil. Bednář nevyloučil možnost, že vyhlásí stávku, už dříve pohrozil protesty.
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiří Vaňásek uvedl, že odbory navrhovaly ve středu jako kompromis pětiprocentní růst tarifů pro celou první tabulku. Stálo by to do konce roku asi dvě miliardy korun.
Nevůle některých ministrů zvednout platy předsedu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka zaskočila, řekl v Událostech, komentářích. „Můžu říct, že se pan ministr (Jurečka) snažil,“ uznal, podobný přístup viděl i u ministra školství Mikuláše Beka (STAN). Připomněl také, že po zvednutí tarifů v první tabulce o pět procent volali v březnu i zaměstnavatelé.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil návrh za kompromis. „Za vládu nás mrzí, že se odbory rozhodly na tento kompromis nepřistoupit,“ prohlásil po jednání. Lidem v platových třídách jedna až sedm se měly platy zvýšit od září o pět procent, v platových třídách osm až dvanáct o tři procenta. Podle ministra by se přidání týkalo asi 348 tisíců lidí. V průměru by si první skupina polepšila asi o 925 korun měsíčně a druhá skupina o 870 korun.
Jurečka: Odborům chyběla solidarita
„Pro příští rok bude navýšení objemu platů ve státním rozpočtu o pět procent,“ slíbil však ministr s tím, že ve školství má být růst ještě vyšší. Částka na platy se tedy prý navýší od ledna asi o dvacet miliard korun. „Pro mě ta jednání nekončí,“ dodal v Událostech, komentářích Jurečka s tím, že se chce bavit i o tom, jak lednové navýšení mezi zaměstnance rozdělit.
„Stáli jsme o to, aby ta dohoda byla vzájemná,“ reagoval Jurečka také na slova o vydírání. Podle něj odborům chyběla solidarita a nedokázaly se dohodnout mezi sebou. To později zopakoval i premiér Petr Fiala (ODS). „Zlepšil by postavení nejhůře placených profesí, to bych považoval za správné. Ale takto nebude nic, když to odbory odmítly. Nejnižší kategorie nebudou mít zvýšené tarify už letos, je to odpovědnost odborů, které se nebyly schopny domluvit,“ řekl Fiala.
Podle něj také odboráři chtěli peníze pro všechny a na nejnižší kategorii pracovníků jim nezáleží. Zopakoval, že na přidání všem v rozpočtové rezervě prostředky nejsou a resorty je také nemají. Dodal, že nevidí důvod, proč by se měly zvedat vysoké výdělky.
Podle předáků by navrhovaná varianta s rozdílným přidáním pro jednotlivé profese nejnižší tabulku dál deformovala. Rozdíly mezi výdělkem lidí s nejnižší a střední odměnou a kvalifikací by se tak stíraly. Výdělek začínajících pracovníků v sedmé a osmé třídě se teď liší zhruba o patnáct set korun, po navrhovaném vládním přidání by člověk s lepší kvalifikací měl o jedenáct set korun víc.
Odbory požadovaly navýšení tarifů pro všechny pracovníky od září nejdřív o patnáct procent, potom o deset procent. Ministerstvo práce původně navrhovalo přidat od příštího měsíce asi polovině pracovníků, a to buď o sedm procent, nebo o deset procent. Premiér Fiala v úterý zopakoval, že ve vládní rozpočtové rezervě na takové letošní přidání peníze nejsou, ale na navýšení platů od ledna má koalice shodu.
Vládě nic nebrání platy zvýšit, míní Nacher
„Pro mě to není celkem nic překvapivého,“ řekl zástupce opozice a místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. „Co bránilo vládě v tom, aby schválila aspoň to, co ona nazývá kompromis?“ položil si otázku. Situace na něj působí tak, že koalice odborářům pohrozila, že když nebudou s návrhem souhlasit, státní zaměstnanci se dozví, že právě kvůli nim se platy zvyšovat nebudou. Vládní postup se tedy i podle něj podobá vydírání. Dodal, že problém vlády je v tom, že nekomunikuje správně a včas, proč činí takové kroky, jaké činí.
Podle něj není dostačující ani nárůst platů o pět procent od ledna, vzhledem k tomu, kdy se naposledy platy ve veřejné sféře zvyšovaly. S ohledem na vývoj inflace by měly prý poskočit o asi 17 nebo 18 procent.
Ekonom Radim Dohnal pro ČT24 prohlásil, že podle jeho údajů reálné mzdy rostly od roku 2000 každý rok s výjimkou roků 2012, 2022 a 2023. „Je otázka, jestli se máme vracet do prvního ztrátového okamžiku a ten se snažit nějak kompenzovat, nebo je dobré se na věci dívat z dlouhodobějšího kontextu a uvědomit si, jak se každému žilo v roce 2000 nebo 2010,“ řekl. Podle něj většině Čechů ve zmíněném období silně vzrostla životní úroveň. Doplnil, že ceny v roce 2024 už rostou jen minimálně.
Při vyčerpané rozpočtové rezervě je hledání dodatečných výdajů uprostřed roku velmi těžké, dodal také. „Problém je ten, že máme nadále silný a v dlouhém horizontu rostoucí podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů,“ myslí si Dohnal.
