Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole projednávání podpořila koaliční návrh, který má umožnit korespondenční hlasování při volbách pro Čechy žijící v zahraničí. Vládnímu táboru se to zdařilo až šestý jednací den kvůli tomu, že schvalování novely blokovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD. Jejich návrh na zamítnutí novely nebo vrácení předkladatelům k přepracování dolní komora vládní většinou odmítla.
Úvodní sněmovní debata o návrhu trvala zhruba 63,5 hodiny čistého času, koalice kvůli obstrukcím opozice stanovila pro hlasování pevný termín. Předlohou o volbě poštou se nyní budou zabývat poslanci z ústavně-právního výboru a zahraničního výboru.
Opoziční snahu o zařazení na program jednání dalších výborů a ústavní komise sněmovny koalice odmítla. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová neprosadila ani návrh prodloužit dobu na posuzování ve výborech z šedesáti na devadesát dnů. Podle ní koalice nemá chuť ke kompromisům, aby novela přežila déle než jedno volební období. ANO by chtělo návrh kompletně přepracovat.
Předseda SPD Tomio Okamura označil volební novelu koalice za manipulativní a protiústavní, bude navrhovat její účinnost až po sněmovních volbách od roku 2026, ale nebude podle svých slov ani pro ni hlasovat.
Předseda vlády a ODS Petr Fiala (ODS) nevyloučil pouze drobné technické změny v návrhu během debaty ve výborech, pokud se ukáže taková potřeba. „Odložení účinnosti nechceme připustit, není k tomu důvod,“ řekl novinářům.
Do vlastní debaty o novele měli řadoví poslanci podáno v jednom okamžiku až 77 přihlášek, přičemž někteří se hlásili opakovaně a mnozí vystupovali mimo pořadí formou dvouminutových poznámek. Na konci debaty zůstalo nevypořádáno 31 přihlášek.
Koalice zdůvodnila stanovení pevného času pro hlasování mimo jiné tím, že argumenty pro i proti se už jen opakovaly. Proti tomu se ohradil Milan Feranec (ANO), jenž sliboval některé nové. Zajímal se třeba o to, jak bude postupovat zastupitelský úřad v možném případě, když mu volič nahlásí bydliště „na páté větvi desátého baobabu vlevo od indiánského pohřebiště nebo za desátou dunou od oázy“.
Za erozi klasické volby ve volební místnosti za plentou označil korespondenční hlasování Ivan Jáč (ANO). Obával se toho, že odbourávání základních znaků může nakonec vést k tomu, že se volební akt bude blížit nakupování na elektronických tržištích.
Další poslanec ANO Ondřej Babka se vrátil k závěru středečního jednacího dne, kdy si představitelé opozice a koalice navzájem vyčítali, jak ve sněmovně postupují. Vůči nejsilnějšímu opozičnímu hnutí zazněly i výtky, že pravidelně zdržuje i schvalování programů řádných schůzí, když v minulosti byly takové případy jen výjimečné. Babka uvedl, že poslanci ANO navrhují na schůze mimořádné body kvůli tomu, že se velmi často nekonají interpelace na členy vlády.
Další příspěvky do debaty
Polemiky vyvolal příspěvek Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), podle které koaliční strany tlačí volbu poštou rychle a na sílu, aby si „ukously“ nějaká procenta navíc, když jejich podpora v Česku kvůli „šílenému vládnutí nebývale klesá ke dnu“. Martin Exner (STAN) reagoval, že ANO předjímá výsledek hlasování voličů v zahraničí. „Musíte se o ně snažit stejně jako o voliče se stejným volebním právem v České republice,“ řekl. Jiří Mašek (ANO) mu vzkázal, že mu přijde neuvěřitelné, že by si hnutí mělo nechat radit od těch, kteří „mají tak mizerné preference v České republice a chytají se zahraničí jako tonoucí stébla“.
Jeden z předkladatelů novely Michal Zuna (TOP 09) se ohradil proti znovu opakovaným tvrzením o protiústavnosti korespondenční volby. To, jak jsou koaliční návrhy protiústavní, podle něho dokládá středeční verdikt Ústavního soudu, jenž zamítl návrh ANO na zrušení novely, kterou vláda loni snížila mimořádnou červnovou valorizaci důchodů.
Zuna pak dal za pravdu poslanci ANO Stanislavu Berkovcovi, že ve sněmovně jde jen o to zahrát divadlo, nikoli věcně diskutovat. Berkovec ale označil Zunův výklad svých slov za dezinterpretaci.
„Debata je vedena ve stylu ‚už bylo řečeno vše, ale ještě to neřekli všichni‘,“ komentoval sněmovní jednání předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Poslanec ANO Martin Kolovratník to glosoval slovy, že asi právě proto se Michálek k vystoupení přihlásil.
Bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v obsáhlém vystoupení poukazoval na rizika falšování hlasů v korespondenční volbě. Systém posílání hlasů poštou ve dvou do sebe vkládaných obálkách přirovnal k ruským panenkám matrjoškám. Poslankyně SPD Lucie Šafránková uvedla, že koalice upřednostňuje „pofiderní pohodlí“ Čechů v cizině před dodržením ústavní podmínky tajnosti hlasování.
Korespondenční volba
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do sněmovny v roce 2025. Opoziční poslanci kvůli tomu obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.
Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby opakovaně poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Nesouhlasí s častými tvrzeními opozičních zástupců, podle nichž hlasování poštou nezaručí tajnost a svobodnou volbu ani to, že bude osobní.
Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13 200 z nich. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) může v zahraničí volit v českých volbách kolem 600 tisíc lidí. Předkladatelé v důvodové zprávě novely píšou, že jejich zájem o hlasování poštou nelze předem odhadnout.
