Novela energetického zákona jde do výboru, hlasování o ochraně řek sněmovna odložila

Do druhého čtení poslali poslanci novelu energetického zákona, která upravuje pravidla pro ukládání a pozdější využití vyrobené energie. Oproti původnímu programu to byl první zákon, k němuž se Poslanecká sněmovna v pátek dostala. Závěrečné hlasování o novele vodního zákona, který by měl snížit riziko opakování havárie, jaká se stala před čtyřmi lety v Bečvě, totiž předtím odložili poslanci na začátek května. Úvodní dvě hodiny se sněmovna ještě věnovala migračnímu paktu, i když k němu byla mimořádná schůze ve čtvrtek. Tématu se ale znovu chopili opoziční politici disponující přednostním právem.

Zrušení pevného zařazení třetího čtení novely vodního zákona z pátečního pořadu sněmovního jednání navrhl předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan s tím, že hovoří i jménem dalších koaličních stran. Novela měla být původně prvním bodem.

Na její místo se dostala novela energetického zákona. Její důležitou součástí je stanovení pravidel pro ukládání vyrobené elektřiny k pozdějšímu použití. Rozvoj akumulace je podle ministerstva průmyslu a obchodu nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, pomůže také integraci obnovitelných zdrojů do soustavy.

Změny by podle ministerstva měly také přizpůsobit výrobu a distribuci energie aktuálním potřebám. Měly by se tedy snížit energetické špičky a spotřeba lépe rozložit rovnoměrně přes den. Vláda napsala v důvodové zprávě, že flexibilita výrobců a spotřebitelů bude službou v právním smyslu, kterou budou tito poskytovatelé flexibility poskytovat agregátorovi a se kterou budou následně agregátoři obchodovat ve vztahu k provozovatelům sítí. Agregace by pak měla umožnit sdružovat více výrobců do jedné větší skupiny.

Novela také zaručí spotřebitelům možnost odstoupit od fixovaných smluv v případě, že nákupní politika dodavatele bude proti pravidlům. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) by se tak neměla opakovat situace, která nastala při krachu Bohemia Energy v roce 2021. Součástí návrhu, který jde do druhého čtení, je i legislativní ukotvení nezávislého srovnávače cen elektřiny.

Projde-li novela parlamentem a podepíše-li ji prezident, měla by zeštíhlit Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). V současnosti je pětičlenná, v budoucnu by mohla mít jen tři členy. Bude je jmenovat vláda na návrh ministerstva průmyslu. Tato část novely je však sporná. Zúžení Rady ERÚ navrhovali již loni Piráti, ale neuspěli ve sněmovně. Poslanec KDU-ČSL David Šimek za klub své strany řekl, že snižování počtu členů rady není v současné situaci ideální a že lidovci jsou ochotni o této změně debatovat.

Přeměna divadel na veřejné kulturní instituce jim více peněz nepřinese, tvrdí opozice

První čtení má za sebou také zákon o veřejných kulturních institucích. V ně by se měly přeměnit některé současné příspěvkové organizace a dostanou možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Omezí se možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) bude tato forma vhodná zejména pro větší divadla nebo symfonické orchestry.

Stínová ministryně kultury ANO Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že změna financování kulturních institucí je nutná, aby měly více peněz na provoz, jenomže zákon o veřejných kulturních institucích nepovažuje za správné řešení. „Tento zákon toto nenaplňuje,“ řekla. Baxa oponoval, že zákon nemůže zakotvit či zaručit lepší financování, jen k němu vytvořit předpoklady. Pokorná Jermanová navrhla, aby se předloha vrátila vládě k dopracování, s tím však neuspěla.

Nejvyšším orgánem veřejné kulturní instituce bude podle návrhu zákona správní rada, kterou jmenuje zřizovatel. Správní rada jmenuje ředitele, kontrola bude v pravomoci dozorčí rady jmenované zřizovatelem. Veřejné kulturní instituce tím nemají být pod politickým vlivem. Jejich řízení se má účastnit odborná veřejnost, která má mít ve správní radě alespoň třetinové zastoupení.

Veřejnou kulturní instituci by mohl založit stát, kraj nebo město či obec. Přeměna současných příspěvkových organizací na veřejné kulturní instituce má být dobrovolná, na rozhodnutí zřizovatele.

Poslanci při dopolední úpravě programu na páteční pořad pevně zakotvili tři body, tím posledním byla opatření proti praní špinavých peněz. Návrh předpokládá, že bude povinné hlásit převoz více než 15 tisíc eur (asi 380 tisíc korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu. Novelu teď posoudí rozpočtový výbor.

Poslanci se dostali ještě k úvodnímu čtení změn v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory. Ta by nově měla být dvoustupňová, účastníci by se tak mohli proti verdiktu odvolat, na druhou stranu by zákon mohl nově připouštět i dohodu o vině a trestu. První čtení však sněmovna nedokončila, ve dvě hodiny odpoledne skončila její 98. schůze.

Na zákonu o lobbingu se koalice zcela neshoduje

Nedošlo tedy nakonec na první čtení zákona o lobbingu, který původně na programu také byl. Ten ovšem přichází do Poslanecké sněmovny s výhradami některých koaličních stran k jednotlivým pasážím. Poslanci ODS jsou nespokojeni s tím, že se mají pravidla týkat i jejich asistentů. Podle Pirátů by naopak zákon potřeboval rozšířit. Schvalování pravidel tedy zřejmě nepřinese tradiční střet na linii koalice – opozice, ale problémy si budou muset vyjasnit hlavně vládní strany.

A to přesto, že zákon předložila vláda, v níž tedy nejprve musel být schválen. Podařilo se to až na několikátý pokus, přičemž z návrhu vypadl ČEZ, jehož lobbing měl zákon původně také regulovat. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by se ale měla polostátní energetická společnost do zákona vrátit. „Měl nejvíce lobbistických kauz. Není možné, aby lidé z ČEZu pobíhali po parlamentu a aby ostatní firmy měly pravidla, co musí dodržovat,“ míní.

Podle SPD v novele chybějí také kraje a obce. Podle její poslankyně Ivety Štefanové se právě v nich „dějí ty největší kauzy“.

Poslanecké asistenty chce ze zákona vyřadit kromě vládní ODS i opoziční ANO. Podle předsedy poslaneckého klubu občanských demokratů Marka Bendy nejsou asistenti lidmi, kteří by za něco nesli odpovědnost, na rozdíl od poslanců. „Neumím si představit, že by za mě nějaký zákon řešil asistent. To přece dělám já,“ přidal se poslanec ANO a předseda sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček.

Zákon o lobbingu zejména zavede registr pro evidenci lobbistů i lobbovaných. V něm budou muset lobbisté uvést, v čím zájmu lobbují, budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 10 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 11 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 12 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 12 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 22 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.