Fiala čelil kritice za neplnění vládních slibů. Dle premiéra kabinet většinu programu dodrží

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Fiala se při interpelacích ve sněmovně přel s opozičními poslanci o plnění programu vlády nebo o obranyschopnost. Mimo jiné řekl, že si stojí za cílem, aby v Česku byly platy jako v Německu nebo v Rakousku.

Poslanec SPD Radek Koten uvedl, že když poslouchal některé premiérovy odpovědi, dýchl na něj závan časů před rokem 1989. Fialova slova přirovnal k projevu tehdejšího komunistického předáka Miloše Jakeše na Červeném Hrádku.

Premiér naopak řekl, že na rozdíl od něj je předseda SPD Tomio Okamura „mistr slibů, které se nedají splnit“. „Vy máte výhodu, že je nikdy plnit muset nebudete,“ vzkázal poslancům SPD.

Fiala: Většinu slibů plníme

Fiala zopakoval, že jeho vláda devět desetin svého programu splní včetně jedenácti hlavních cílů. „A já opravdu tvrdím, že devadesát procent i přes všechny krize určitě dodržíme,“ zdůraznil na dotaz Zdeňka Kettnera (SPD). Opoziční poslanec zpochybnil premiérovy sliby s odkazem na míru inflace, růst daní, podle něho rekordní zadlužení, „obrání důchodců“, jmenování „vrchního cenzora“ a na atmosféru, kdy si podle něho lidé musejí dávat pozor, aby neřekli něco, za co by mohli být popotahováni.

Fiala se proti vytváření dojmu, že by byla v Česku cenzura, ohradil. „V téhle zemi může každý říct, co chce, a je to tak dobře. A první, kdo to bude hájit, budu já,“ řekl premiér.

Vláda podle něj jasně plní úkol stabilizování veřejných financí, orientaci na EU a NATO, prosazení penzijní reformy, změn ve vzdělávání včetně zvýšení jeho financování, podpory svobodného trhu, omezování dotací, jasnějších investičních pobídek nebo podpory vědy. Fiala však připustil, že není vyřešena dostupnost bydlení.

Novela o elektronických komunikacích

Projednávaná vládní novela o elektronických komunikacích upravuje například rozhodování sporů mezi klienty a operátory. Dolní komora ji ve čtvrtek projednávala ve druhém čtení. Sněmovní hospodářský výbor doporučil doplnění vládní předlohy o několik pozměňovacích návrhů, které by usnadnily povolování výstavby některých základnových stanic sítí elektronických komunikací. Naopak chce vypustit pasáž o plošném zákazu marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil.

Opozice ve sněmovně také zbrzdila snahu koalice o odklad dokončení digitalizace služeb veřejné správy až na rok 2027. Dvouletý odklad navrhla čtveřice koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) kvůli tomu, aby se úřady mohly dostatečně připravit. Odklad formou doplnění zákona o právu na digitální služby by chtěla koalice připojit k novele o elektronických komunikacích, což by podle opozice představovalo nepřípustný přílepek.

Návrh byl podle opozice navíc předložen až ve čtvrtek dopoledne, i když záměr zveřejnil Jurečka už v úterý. Podle poslanců ANO by si odklad zasloužil zevrubnější předjednání. Sněmovna kvůli sporům projednávání novely nedokončila. „Velkorysost toho posunu je podle mého špatně, znamená to, že to pouštíme k ledu,“ řekl bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Podle něj nemalá část ministerstev přistupovala k digitalizaci dosud spíše formálně. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek jako příklad uvedl ministerstva spravedlnosti, průmyslu a obchodu nebo obrany.

„Digitalizace jako vlajková loď této vlády jde ke dnu jako Titanic,“ prohlásil poslanec ANO Robert Stržínek. Podle něj navrhovaný krok není jen o odkladu, ale je přiznáním neschopnosti. Podle Jurečky ale je odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob. „To není rezignace na digitalizaci, naprostá většina agend bude v interaktivním prostředí,“ sdělil. Jako příklad zmínil projekty ministerstva vnitra, dopravy nebo České správy sociálního zabezpečení.

Jurečka: Některé sektory by bez Ukrajinců měly problémy

Během dopoledne poslanci projednávali písemné interpelace. Z interpelovaných členů kabinetu byli přítomni ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), ministr práce a sociálních věcí Jurečka a ministr školství Mikuláš Bek (STAN), kteří odpovídali na interpelace Michálka, Aleše Juchelky (ANO) a Jany Berkovcové (ANO). Písemné interpelace se k projednání na plénum dostávají v případě, že interpelující poslanci nejsou s odpověďmi zástupců kabinetu spokojeni.

Juchelkova interpelace vyvolala debatu o ukrajinských uprchlících. Humanitární dávku pobírá podle ministra Jurečky zhruba 92 tisíc z 380 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Nezaměstnaných je podle ministra přes deset tisíc ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150 tisíc z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.

„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy.

V roce 2022, kdy začala plnohodnotná ruská vojenská invaze na Ukrajinu, jež vyvolala uprchlickou vlnu, činily státní výdaje související s Ukrajinou podle Jurečky 25 miliard korun, příjmy představovaly 11,1 miliardy. V loňském roce byly podle něho výdaje 22 miliard korun a příjmy 19,4 miliardy korun. „Od poloviny roku se trend otočil, od poloviny roku byly příjmy vyšší než výdaje,“ poznamenal Jurečka. Ve třetím loňském čtvrtletí to bylo podle něho o 400 milionů korun a v posledním kvartálu o jednu miliardu korun. Letos dosud výdaje činily 11,4 miliardy korun a příjmy 17,1 miliardy korun.

Juchelka se ve své interpelaci zajímal zejména o to, z čeho příjmy a výdaje vycházejí. Jurečka uvedl, že do nákladů se započítávají veškeré výdaje, které je možné ve státní pokladně identifikovat. V modelu příjmů podle ministra figurují odvody, daně z příjmu, podíl na spotřebě a daň z přidané hodnoty.

Podle ministra se vychází z údajů České správy sociálního zabezpečení a z dat ministerstva vnitra o příchodech a odchodech Ukrajinců. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme ve statistických metodách. Je to velmi konzervativní přístup,“ řekl Jurečka. Příjmy z daně z příjmu právnických osob pak podle něho vychází z modelu vypracovaného loni pro vládu. Ministr dodal, že data jsou poměrně přesná.

Na smlouvu s Vatikánem nedošlo

Sněmovna se ve čtvrtek nedostala k úvodnímu projednání česko-vatikánské smlouvy, jež budí pozornost zejména kvůli ustanovení o zpovědním tajemství. Česko je dle Černínského paláce jednou z posledních evropských zemí, která dosud nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.

Česko-vatikánská smlouva zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Česko zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.

Poslanci neprojednali s ohledem na delší debatu o novele o elektronických komunikacích ani žádné další smlouvy, které byly na programu. Patřila k nim dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Zákonodárci by se mohli smlouvami zabývat patrně nejdříve za dva týdny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
15:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Čtyři obce si volí nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich zatím až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřou ve 22:00.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Svěrák je ikonou. Oslavu devadesátin přenáší skoro dvě stovky kin

Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého díla Zdeňka Svěráka. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Výroky z jeho dílny se staly národními pořekadly, stejně jako zlidověly texty mnoha jeho písní. Pořád hraje ve vyprodaném divadle. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
před 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 13 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
před 23 hhodinami

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
včera v 20:31
Načítání...