Malým nemocnicím vadí, že za stejné operace dostávají méně než fakultní zařízení

Nahrávám video
Události: Spor o platby od pojišťoven
Zdroj: ČT24

Po prakticích a ambulantních specialistech se proti návrhu na rozdělení plateb od pojišťoven v příštím roce postavily i regionální nemocnice. Vadí jim, že za stejné operace dostávají méně peněz než jejich kolegové z velkých, fakultních zařízení. Obrátit se kvůli tomu chtějí na Ústavní soud. Ministerstvo zdravotnictví přitom tvrdí, že rozdíly mezi nemocnicemi postupně odstraňuje. Proti nízkému nárůstu úhrad proti letošnímu roku se ohradilo několik segmentů péče, praktici hrozili protestem.

Například za endoprotézu kolene zaplatí pojišťovna regionální nemocnici podle ředitele Oblastní nemocnice Kolín Petra Chudomela necelých 140 tisíc korun. Větší, fakultní zařízení by ale mělo nárok na vyšší částku. „To je pak rozdíl třeba 40 tisíc na jednom výkonu, a vezmete-li si, že jich děláme šest set, tak je rozdíl 24 milionů za rok. Jenom na jedné operaci,“ upozornil Chudomel.

Přitom podle šéfů menších nemocnic se náklady na materiál nebo třeba za energie v zařízeních příliš neliší. Nižší zisky se tak projevují na výdělcích. „V současné době se zvyšuje rozdíl v platech sestřiček ve fakultních nemocnicích a v regionálních nemocnicích. V současné době dosahuje až 13 tisíc korun,“ dodal Chudomel.

Ministerstvo tvrdí, že rozdíly snižuje. Třeba za operaci kyčelního kloubu dostávají fakultní zařízení o patnáct procent víc než ty regionální. Ještě v roce 2019 to ale bylo o třicet. Jenže asociace, která sdružuje regionální nemocnice, má jiná data, podle kterých jsou rozdíly stále vysoké.

„Nevím, co bylo důvodem toho, že asociace malých nemocnic patnáct let mlčela, nevadilo jí to a ve chvíli, kdy to dělám a začínám to dělat, tak jim to začíná vadit. Tak v tom případě si asi nepřejí, aby se srovnávaly základní sazby, protože to tři roky dělám,“ poznamenal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Naše náklady jsou vyšší, říkají fakultní nemocnice

Zástupci fakultních nemocnic tvrdí, že jejich náklady jsou vyšší než v případě jejich regionálních kolegů. I proto, že poskytují péči pacientům v nejtěžších stavech. „Personální i přístrojové vybavení je dražší, náročnější a stojí víc peněz. Fakultní nemocnice nesou náklady spojené s výukou mediků, ne všechno je hrazené z prostředků ministerstva školství. Čili do určité míry ty náklady srovnatelné nejsou,“ míní ekonomický náměstek FN Olomouc Tomáš Uvízl.

Pro nemocnice znamená úhradová vyhláška na rok 2025 reálně pokles úhrad, řekl ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který je předsedou Asociace nemocnic ČR. Vyhláška ministerstva zdravotnictví počítá s poklesem objemu péče o jedno procento a růstem úhrad meziročně o 0,9 procenta. Asociace nemocnic sdružuje velké, většinou státní nemocnice, menší mají vlastní sdružení.

Nahrávám video
Brífink Asociace nemocnic ČR ke stávce ambulantních specialistů
Zdroj: ČT24

Podle vrchní ředitelky sekce úhrad ministerstva Heleny Rögnerové se v posledních letech základní sazby výrazně sblížily a u některých výkonů podle ní jsou k rozdílům důvody. Některé operace jsou také podle dřívějších vyjádření resortu placené menším nemocnicím záměrně méně, aby se je lépe podařilo centralizovat do větších zařízení, kde by pak s nimi měly více zkušeností. Různé úhrady jsou ale podle asociace malých nemocnic neústavní, zvažuje proto podnět k Ústavnímu soudu.

Změny úhradové vyhlášky

Nesouhlas s nárůstem úhrad v návrhu vyhlášky, který musí ministerstvo zdravotnictví předložit v příštích několika dnech, aby stihla ve Sbírce zákonů vyjít do konce října, v předchozích týdnech vyjádřili praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje regionální zdravotnická zařízení, laboratoře a v úterý také Asociace domácí péče.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti oznámili na úterý a středu příštího týdne protestní uzavření ordinací, ke kterému se přidaly i ambulantní specialisté. Po jednáních s praktiky ministerstvo růst jejich úhrad navýšilo z 2,8 na 3,3 procenta a praktici protest odvolali. Se zástupci ambulantních specialistů bude jednat znovu ve čtvrtek.

Podle třetí verze návrhu úhradové vyhlášky poté, co ministerstvo ustoupilo požadavkům praktických lékařů, je z 515 miliard na zdravotní péči na příští rok plánováno pro nemocnice akutní péče po odečtení centrových léků 214,3 miliardy korun, pro praktické lékaře 31 miliard korun a ambulantní specialisty 43,8 miliardy korun.

Peníze na navýšení úhrad praktikům půjdou z kapitoly vyhrazené na centrové léky. Ty předepisují specializovaná centra na nejzávažnější diagnózy, vyhláška na ně počítala se 40 miliardami korun, meziročně o jedenáct procent víc. Podle Ludvíka jsou náklady na ně ale obvykle vyšší.

„Vyhláška předpokládá, že se objeví nějaký počet pacientů s danou diagnózou, ale ono se jich objeví obvykle víc,“ vysvětlil. Letos bude podle něj meziroční nárůst devatenáct procent místo plánovaných deseti procent a z úhrad pojišťoven proti vyhlášce bude chybět šest miliard korun.

Dlouhé čekání na operaci

Kvůli nedostatku lékařů se také prodlužují čekací lhůty na ošetření nebo musí lidé dlouho čekat i na některé zákroky. Například Miroslava Janoušková musela dva roky čekat na výměnu kloubu. „Bolelo to hodně při chůzi. Bolelo mě i při stání,“ popsala pacientka z nemocnice v Havlíčkově Brodě.

Dva i dva a půl roku je podle lékařů v podobných případech běžná praxe. Důvodem je hlavně stárnoucí populace a tím pádem rostoucí počet pacientů. „To není jenom otázka kapacit na operačních sálech a na našem oddělení. Ale my jsme závislí na dalších institucích. Zejména rehabilitace, oddělení následné péče, lázeňská zařízení a tak,“ popsal primář ortopedicko-traumatologické oddělení z Nemocnice Havlíčkův Brod Pavel Kubát.

Čekat lidé mnohdy musí i na jiné plánované zákroky, většinou už ale kratší dobu. Díky neustálému rozvoji medicíny a šetrnějším postupům se ale obecně naopak zkracuje hospitalizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 11 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...