Malým nemocnicím vadí, že za stejné operace dostávají méně než fakultní zařízení

Nahrávám video

Po prakticích a ambulantních specialistech se proti návrhu na rozdělení plateb od pojišťoven v příštím roce postavily i regionální nemocnice. Vadí jim, že za stejné operace dostávají méně peněz než jejich kolegové z velkých, fakultních zařízení. Obrátit se kvůli tomu chtějí na Ústavní soud. Ministerstvo zdravotnictví přitom tvrdí, že rozdíly mezi nemocnicemi postupně odstraňuje. Proti nízkému nárůstu úhrad proti letošnímu roku se ohradilo několik segmentů péče, praktici hrozili protestem.

Například za endoprotézu kolene zaplatí pojišťovna regionální nemocnici podle ředitele Oblastní nemocnice Kolín Petra Chudomela necelých 140 tisíc korun. Větší, fakultní zařízení by ale mělo nárok na vyšší částku. „To je pak rozdíl třeba 40 tisíc na jednom výkonu, a vezmete-li si, že jich děláme šest set, tak je rozdíl 24 milionů za rok. Jenom na jedné operaci,“ upozornil Chudomel.

Přitom podle šéfů menších nemocnic se náklady na materiál nebo třeba za energie v zařízeních příliš neliší. Nižší zisky se tak projevují na výdělcích. „V současné době se zvyšuje rozdíl v platech sestřiček ve fakultních nemocnicích a v regionálních nemocnicích. V současné době dosahuje až 13 tisíc korun,“ dodal Chudomel.

Ministerstvo tvrdí, že rozdíly snižuje. Třeba za operaci kyčelního kloubu dostávají fakultní zařízení o patnáct procent víc než ty regionální. Ještě v roce 2019 to ale bylo o třicet. Jenže asociace, která sdružuje regionální nemocnice, má jiná data, podle kterých jsou rozdíly stále vysoké.

„Nevím, co bylo důvodem toho, že asociace malých nemocnic patnáct let mlčela, nevadilo jí to a ve chvíli, kdy to dělám a začínám to dělat, tak jim to začíná vadit. Tak v tom případě si asi nepřejí, aby se srovnávaly základní sazby, protože to tři roky dělám,“ poznamenal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Naše náklady jsou vyšší, říkají fakultní nemocnice

Zástupci fakultních nemocnic tvrdí, že jejich náklady jsou vyšší než v případě jejich regionálních kolegů. I proto, že poskytují péči pacientům v nejtěžších stavech. „Personální i přístrojové vybavení je dražší, náročnější a stojí víc peněz. Fakultní nemocnice nesou náklady spojené s výukou mediků, ne všechno je hrazené z prostředků ministerstva školství. Čili do určité míry ty náklady srovnatelné nejsou,“ míní ekonomický náměstek FN Olomouc Tomáš Uvízl.

Pro nemocnice znamená úhradová vyhláška na rok 2025 reálně pokles úhrad, řekl ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík, který je předsedou Asociace nemocnic ČR. Vyhláška ministerstva zdravotnictví počítá s poklesem objemu péče o jedno procento a růstem úhrad meziročně o 0,9 procenta. Asociace nemocnic sdružuje velké, většinou státní nemocnice, menší mají vlastní sdružení.

Nahrávám video

Podle vrchní ředitelky sekce úhrad ministerstva Heleny Rögnerové se v posledních letech základní sazby výrazně sblížily a u některých výkonů podle ní jsou k rozdílům důvody. Některé operace jsou také podle dřívějších vyjádření resortu placené menším nemocnicím záměrně méně, aby se je lépe podařilo centralizovat do větších zařízení, kde by pak s nimi měly více zkušeností. Různé úhrady jsou ale podle asociace malých nemocnic neústavní, zvažuje proto podnět k Ústavnímu soudu.

Změny úhradové vyhlášky

Nesouhlas s nárůstem úhrad v návrhu vyhlášky, který musí ministerstvo zdravotnictví předložit v příštích několika dnech, aby stihla ve Sbírce zákonů vyjít do konce října, v předchozích týdnech vyjádřili praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje regionální zdravotnická zařízení, laboratoře a v úterý také Asociace domácí péče.

Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti oznámili na úterý a středu příštího týdne protestní uzavření ordinací, ke kterému se přidaly i ambulantní specialisté. Po jednáních s praktiky ministerstvo růst jejich úhrad navýšilo z 2,8 na 3,3 procenta a praktici protest odvolali. Se zástupci ambulantních specialistů bude jednat znovu ve čtvrtek.

Podle třetí verze návrhu úhradové vyhlášky poté, co ministerstvo ustoupilo požadavkům praktických lékařů, je z 515 miliard na zdravotní péči na příští rok plánováno pro nemocnice akutní péče po odečtení centrových léků 214,3 miliardy korun, pro praktické lékaře 31 miliard korun a ambulantní specialisty 43,8 miliardy korun.

Peníze na navýšení úhrad praktikům půjdou z kapitoly vyhrazené na centrové léky. Ty předepisují specializovaná centra na nejzávažnější diagnózy, vyhláška na ně počítala se 40 miliardami korun, meziročně o jedenáct procent víc. Podle Ludvíka jsou náklady na ně ale obvykle vyšší.

„Vyhláška předpokládá, že se objeví nějaký počet pacientů s danou diagnózou, ale ono se jich objeví obvykle víc,“ vysvětlil. Letos bude podle něj meziroční nárůst devatenáct procent místo plánovaných deseti procent a z úhrad pojišťoven proti vyhlášce bude chybět šest miliard korun.

Dlouhé čekání na operaci

Kvůli nedostatku lékařů se také prodlužují čekací lhůty na ošetření nebo musí lidé dlouho čekat i na některé zákroky. Například Miroslava Janoušková musela dva roky čekat na výměnu kloubu. „Bolelo to hodně při chůzi. Bolelo mě i při stání,“ popsala pacientka z nemocnice v Havlíčkově Brodě.

Dva i dva a půl roku je podle lékařů v podobných případech běžná praxe. Důvodem je hlavně stárnoucí populace a tím pádem rostoucí počet pacientů. „To není jenom otázka kapacit na operačních sálech a na našem oddělení. Ale my jsme závislí na dalších institucích. Zejména rehabilitace, oddělení následné péče, lázeňská zařízení a tak,“ popsal primář ortopedicko-traumatologické oddělení z Nemocnice Havlíčkův Brod Pavel Kubát.

Čekat lidé mnohdy musí i na jiné plánované zákroky, většinou už ale kratší dobu. Díky neustálému rozvoji medicíny a šetrnějším postupům se ale obecně naopak zkracuje hospitalizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 12 mminutami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 33 mminutami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 1 hhodinou

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 2 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 3 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 6 hhodinami
Načítání...