Zemřel Jan Stráský, poslední premiér federální vlády Československa

Ve věku 78 let zemřel někdejší český politik Jan Stráský, který byl posledním federálním předsedou československé vlády. Informaci přinesl Deník.cz a potvrdila ji řada zdrojů ze Stráského okolí. Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava a také byl předsedou Klubu českých turistů.

Podle informací ČTK Stráský zemřel v domově pro seniory v pražských Štěrboholích.

Václav Klaus na Stráského vzpomíná jako na blízkého přítele i politika, který se po listopadu 1989 významně zasloužil o transformaci země. „Byl to člověk, o kterém jsem opakovaně říkal, že kdybych měl s někým sám putovat na severní pól, vybral bych si jeho,“ komentoval Klaus.

Podle jeho slov se Stráským prožil mnohé. „Honza byl po celá desetiletí jedním z mých nejbližších přátel a kamarádů. Osud nás svedl dohromady do jedné kanceláře, když nás po roce 1968 vyhodili z našich zaměstnání,“ vzpomíná dále bývalý prezident.

Připomíná i chvíli, kdy se cesty dávných kamarádů a blízkých spolupracovníků rozešly. V roce 1997 patřil Stráský mezi členy ODS, kteří vyzvali Klause k odchodu z čela vlády. Později také vstoupil do Unie svobody. „Mrzí mne, že po takzvaném sarajevském atentátu odešel do tehdy se rodící Unie svobody. Ale dlouho tam nevydržel,“ napsal ve středu Klaus.

Někdejší ministr školství a financí Ivan Pilip ocenil jeho hluboké odborné znalosti, Stráský byl pro něj jeden z nejváženějších kolegů, s nimiž byl ve vládě i politice. Pro Český rozhlas se vyjádřil také Petr Pithart: „Jako vláda jsme se pořád scházeli, je to neuvěřitelné, ještě snad loni. Byl tam na vozíku, naposledy ho snad přivezl syn. Tak silné byly ty naše vztahy. A byla s ním skvělá řeč, měl to v hlavě srovnané,“ vzpomenul.

Stráského podíl na přechodu země k demokracii a kapitalismu ocenil i současný šéf ODS Petr Fiala. „Slušnost, která mu byla vlastní, dnes v politice tolik postrádáme,“ napsal na Twitter předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Na Stráského vzpomíná i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), který připomněl, že zesnulý politik právě v čele resortu zdravotnictví prosadil zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Režim se zhroutí, věřil Stráský

Jan Stráský se narodil 24. prosince 1940 v Plzni, kde také maturoval na obchodní akademii (1958), mezi roky 1963 a 1970 vystudoval filozofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Od 60. let až do roku 1990 pracoval ve Státní bance československé, nejprve v Plzni, později na centrále, ze které se na začátku normalizace musel přesunout na pobočku pro Prahu 1 ve stejné budově.

Bývalý člen komunistické strany – vystoupil z ní v roce 1969 – byl podle svých slov už koncem 80. let přesvědčen o tom, že se komunistický režim zhroutí. Po roce 1985 navázal Jan Stráský opatrné kontakty s disentem, chodil například na návštěvy k Petru Pithartovi, stýkal se ale také s lidmi z okruhu kolem Emanuela Mandlera a Bohumila Doležala. V říjnu 1988 byl Stráský dokonce zadržen a Státní bezpečnost u něj v bytě marně hledala protistátní letáky.

Listopad 1989 pak přinesl velkou příležitost nejen Stráského dobrému příteli Václavu Klausovi, kterému dokonce pomáhal s výběrem chalupy v jihočeských Prudicích, ale i jemu samotnému. S Klausem, který výrazně ovlivnil jeho kariéru, se Stráský potkal po roce 1968 v pobočce SBČS na Praze 1. „Dva roky jsme sdíleli kancelář. Byli jsme stejně staří, měli jsme podobné zájmy,“ vzpomínal Stráský na začátek 70. let, kdy se s budoucí výraznou postavou české polistopadové politiky seznámil.

Nahrávám video

Nešlo o kůrovce, šlo o možnou válku

Na jaře 1990 se Jan Stráský stal náměstkem generálního ředitele Komerční banky (v té době radil českému premiérovi Pithartovi), a v květnu 1991 se zapojil do vrcholné politiky, když byl jmenován místopředsedou české vlády. Vrcholné chvíle Stráského působení v politice pak přišly po volbách v červnu 1992.

Politik, vnímaný v té době i jako Klausův „muž na špinavou práci“, přijal v červenci 1992 roli premiéra Československa, toho úplně posledního. „Byl to těžký půlrok. To nešlo o kůrovce, to šlo o možnou válku, o občanské spory, o spory s Maďarskem, o spory s celou Evropou, která nevěřila, že se nám to podaří v klidu rozdělit. A přišlo velké ulehčení,“ komentoval Stráský své působení jako premiéra dělícího se státu. Po rezignaci Václava Havla navíc vykonával i část prezidentských pravomocí.

Po rozpadu Československa se bývalý federální premiér vrátil do české vlády, kde dostal na starosti ministerstvo dopravy. „(Antonín) Baudyš byl lepší střelec, takže si vybral obranu a já dopravu,“ popsal v nadsázce cestu do čela resortu, který vedl do října 1995, kdy jej premiér Klaus povolal „hasit problémy“ do čela ministerstva zdravotnictví. První ministr-nelékař ale stihl uvést do života jen malou část reformy, než spolu s celou vládou na přelomu let 1997 a 1998 skončil. 

Turista a ředitel Šumavy

V roce 1997 patřil Stráský mezi ty členy ODS, kteří vyzvali Václava Klause k odchodu z čela vlády, a později také vstoupil do Unie svobody. Svou kariéru v politice ale v té době uzavřel a vyzkoušel si roli penzisty, aby se v lednu 2001 stal na šest let šéfem jihočeského krajského úřadu. Už konce 90. let se začal více angažovat ve vedení Klubu českých turistů, jehož byl od dubna 2006 osm let předsedou. Od února 2011 do června 2012 pak působil také jako ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Během roku a půl v čele šumavského národního parku čelil Stráský kritice ekologických aktivistů i části odborníků, zejména kvůli postoji k zásahům proti kůrovcové kalamitě. Vysloužil si dokonce od ekologického sdružení Děti země dvojí „ocenění“ – anticenu Ropák za největší protiekologický počin a Zelenou perlu za antiekologický výrok. Necelé dva roky poté, co odešel z čela šumavského parku, skončil Stráský také v čele Klubu českých turistů, jehož byl posléze čestným členem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...