Pokud by prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat a vyvolat neklid v justici, upozornili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a bývalá ministryně Helena Válková (ANO) v Otázkách Václava Moravce. Nynějšímu předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Prezident před časem řekl, že disponuje analýzou, podle které neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě on.
„Pokud to rozhodnutí Zeman udělá, tak je nešťastné, že někteří soudci nebudou respektovat takto jmenovaného nového předsedu. V zásadě by se mohl chod Ústavního soudu vnitřně paralyzovat,“ vysvětlil Blažek.
Mohlo by se podle něj stát, že ostatní soudci, možná i zaměstnanci soudu nebudou nového předsedu respektovat, protože podle nich nebyl dosazen z pozice práva. Mohlo by se stát, že se například nedostaví na plénum, které nový šéf svolá, míní Blažek.
Exministryně Válková s Blažkem souhlasí. „Sdílím obavu, že by došlo minimálně k neklidu justice,“ doplnila. Řekla také, že o této věci nedávno s prezidentem mluvila a sdělila mu svůj názor, že by nebylo z právních důvodů dobré nového předsedu ÚS jmenovat. Dodala, že když Zemanovi svůj názor řekla, neměl zájem se o tomto tématu dál bavit. Upozornila také na fakt, že Ústavní soud tvoří patnáct soudců a že si umí představit, že například tři z nich kvůli tomu nebudou takzvaně chodit do práce.
Prezident by podle soudce jednal protiústavně
Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr přirovnal možnou situaci k papežskému schizmatu. Fremr se domnívá, že Zeman by jednal protiústavně. Upozornil také na to, že předseda ÚS musí být vybrán ze současných soudců ÚS. Fremr se domnívá, že soudce, který by na Zemanovo jmenování do čela soudu přistoupil, by se sám kompromitoval.
Zeman nechce do voleb nové hlavy státu prozradit, zda krok, který by ovlivnil chod Ústavního soudu, učiní. Druhé kolo prezidentské volby, v kterém se utká bývalý vysoký představitel armády a NATO Petr Pavel a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), se uskuteční 27. a 28. ledna.
Nového předsedu ÚS by Zeman musel jmenovat s odloženou platností. Ústavní experti takový postup označují za protiústavní. Prezident Zeman argumentoval mimo jiné tím, že jmenování jednoho ze čtyř rektorů z nedávné doby nabude platnosti až k 18. březnu, tedy potom, co už nebude prezidentem.
Amnestie a milosti
V současné době se podle Blažka nepřipravuje ke konci mandátu prezidenta amnestie. V polovině prosince o tom mluvil i sám Zeman. K vyhlášení amnestie na rozdíl od prezidentské milosti by potřeboval spolupodepsání premiérem.
Minulé prezidentské amnestie sklidily i kritiku. „Amnestie se dávají jednou za dlouhý čas a musíme si uvědomit, že prezidenti s tím nemají praktickou zkušenost, a dokonce ani aparáty ne,“ řekl Blažek k předchozím, které vyhlásili Václav Havel a Václav Klaus.
Havlova je podle něj kritizovaná za to, že věznice opustili i pachatelé násilných trestných činů. Klaus chtěl podle Blažka tomuto zabránit, kritizovaný je ale za to, že zastavil příliš dlouhá stíhání. „Aniž by si možná uvědomil, na koho všeho se to bude vztahovat,“ dodal ministr.
Milostí, o kterých prezident rozhoduje sám, udělil Zeman 27. Jeho předchůdce Klaus omilostnil řádově stovky, Havel více než tisíc lidí. Zeman při nástupu do funkce stanovil, že milosti bude udílet jen u závažných zdravotních a humanitárních důvodů. Negativní ohlas proto vzbudila jeho milost pro bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, ale také pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.
Blažek ale nepodporuje návrhy na nutnost kontrasignace i pro prezidentské milosti. Podle něj by se souhlas premiéra mohl v takovou chvíli stát nástrojem politického obchodu. Proti změně by byla i Válková. Pro by naopak byl Fremr a dodal: „Umožnil bych justici, aby ona sama mohla napravovat tvrdost zákona.“
