Zeman přijal na Hradě chorvatskou prezidentku, shodli se na vztazích s Čínou

Nahrávám video

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ve čtvrtek na Pražském hradě setkala s prezidentem Milošem Zemanem. Mluvili o vzájemném obchodu, Číně i integraci západního Balkánu do euroatlantických struktur. Jednala také s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). V České republice bude do pátku.

Kitarovičová nejprve dopoledne se svým manželem přijela na Pražský hrad, kde se kromě Zemana a jeho manželky setkala i s některými českými ministry. Zeman po dopoledním setkání uvedl, že se shodl s chorvatskou prezidentkou Kitarovičovou na tom, že vztahy s Čínou mají být založeny na rovnoprávnosti a vzájemných výhodách.

„Ani jedna strana nemá zájem na tom sdílet jakousi špionománii nebo hysterii, která se projevuje například v kauze počítačové firmy Huawei a podobně,“ řekl Zeman, který se do Číny za dobu své funkce na konci dubna vydá už pošesté.

Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Podle úřadu mohou představovat bezpečnostní riziko. Varování se týkalo systémů zařazených do takzvané kritické informační infrastruktury, případně významných informačních systémů. Huawei tvrdí, že pro varování neexistují důkazy.

V chorvatském Dubrovníku ve čtvrtek začne dvoudenní setkání vedoucích představitelů zemí střední a východní Evropy a Číny. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš, který bude ještě před večeří jednat se svým čínským protějškem Li Kche-čchiangem. Už osmý summit ve formátu 16+1 se bude věnovat zejména spolupráci v obchodu a investicích, infrastruktuře, dopravě a logistice, energetice, průmyslu, kultuře, vzdělání a cestovním ruchu.

Podle Kitarovičové chorvatští a čínští představitelé podepsali už ve středu několik dohod, které umožní užší hospodářskou spolupráci a vývoz chorvatských produktů na čínský trh. Čína má zájem se podílet například na rozvoji přístavu v Rijece nebo železničního propojení mezi Rijekou a Budapeští, uvedla. Prezidentka vyloučila diskriminaci na základě národnosti či původu. „Mezi námi existuje respekt a důvěra,“ řekla.

Témata jednání s českými politiky se jinak týkaly vzájemných vztahů, ekonomické spolupráce, integrace západního Balkánu do Evropské unie a Severoatlantické aliance či budoucnosti Evropské unie. Té bude Chorvatsko v prvním pololetí příštího roku předsedat.

Za pět let vzrostl vzájemný obchod o polovinu

Návštěva chorvatské prezidentky Kolindy Grabarové Kitarovičové v Česku má podle Zemana upevnit středoevropskou spolupráci. Ocenil, že za posledních pět let vzrostla obchodní výměna mezi našimi zeměmi o 50 procent. Vývoz z Česka do Chorvatska se od roku 2013 zvýšil z 346 milionů eur (asi 8,9 miliardy korun) na předloňských 520 milionů eur (asi 13,3 miliardy korun). Dovoz z Chorvatska byl v roce 2017 ve výši 204 milionů eur (5,2 miliardy korun).

Zeman také zmínil, že téměř milion českých turistů každoročně Chorvatsko navštěvuje. Uvedl také, že Kitarovičová je jediným politikem, v jehož přítomnosti se neodvažuje kouřit.

Chorvatská prezidentka přiznala, že Praha je jedním z jejích nejoblíbenějších měst. Vztahy mezi zeměmi považuje za výborné, nejsou mezi nimi žádné otevřené otázky, poznamenala. Zajímavé jsou podle ní vztahy menšin. „Chorvatská menšina v České republice je menší než česká v Chorvatsku, ale velmi důležitá,“ řekla.

V Chorvatsku žije česká komunita, ke které se hlásí asi 9700 lidí. V chorvatském parlamentu je také poslanec za česko-slovenskou menšinu Vladimír Bílek. K chorvatské národnosti se v Česku při sčítání obyvatelstva v roce 2011 přihlásilo přes 1100 lidí.

Česko a Chorvatsko mají podle Kitarovičové společné zájmy v Evropské unii. Byla by ráda, kdyby se jedno setkání středoevropských zemí uskutečnilo v Chorvatsku. „Abychom využili všechny příležitosti k rozvoji ve střední Evropě,“ uvedla. Doufá, že příště bude možné uspořádat také hospodářské fórum. Závěrečnou část svého projevu přečetla v češtině, když poděkovala Čechům mimo jiné za to, že Chorvatsko berou jako destinaci pro dovolené.

Zeman již dříve slíbil účast na červnovém summitu takzvaného Trojmoří ve Slovinsku. Mluvit na něm bude o stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Opět by se tam měl setkat s Kitarovičovou, která by jej také ráda brzy pozvala do Chorvatska. 

Odchodem Británie z EU přijde Česko o 15 procent příjmů, řekl Zeman

Prezident Zeman po setkání s chorvatskou prezidentkou mimo jiné řekl, že odchod Velké Británie z Evropské unie znamená patnáctiprocentní úbytek českých příjmů z unijního rozpočtu. Brexit je podle něj neštěstí pro EU i Británii, není však stoupencem okamžitého opakování referenda. Podle Kitarovičové by bylo nejlepší, kdyby rozhodnutí o odchodu Británie z EU nikdy nenastalo, respektuje však postoj britských obyvatel a doufá v to, že odchod bude upraven dohodou.

„Z hlediska českého rozpočtu brexit znamená úbytek příjmů o 15 procent, protože Británie je čistý plátce, poměrně významný čistý plátce. Musíme se s tím smířit,“ řekl Zeman. Okamžité opakování referenda nepreferuje, neboť by tím podle něj byla uražena vůle britských občanů.

„Ale pevně doufám, že pokud se brexit realizuje, tak v nějaké vzdálenější budoucnosti k tomu referendu dojde,“ doplnil.

Podle Kitarovičové může brexit komplikovat i nejistá situace kolem evropských voleb a účasti Velké Británie. „Pro Chorvatsko je otázka, jestli budeme mít 11 nebo 12 poslanců v Evropském parlamentu,“ poznamenala. Její země bude nadále s Británii bilaterálně spolupracovat. Prezidentka doufá v to, že odchod Británie nebude mít dopad na hospodářství a investice. Naopak ve víceletém finančním rámci bude brexit znatelný, míní.

Při obědě měla chorvatská prezidentka možnost mluvit i například s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou, který pro ni také připravil večeři v Senátu. Odpoledne ji také čekalo přijetí v Poslanecké sněmovně a jednání s jejím předsedou Vondráčkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 4 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 3 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 4 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 5 hhodinami
Načítání...