Česká republika získala v zahraniční politice díky prezidentu Václavu Havlovi pověst morálního arbitra a neměla by ji opouštět. V předvolební debatě ČT24 zaměřené i na vztahy Česka a Číny, která čelí časté kritice pro porušování lidských práv, to prohlásil středočeský lídr kandidátky Zelených Petr Štěpánek. Tuzemská diplomacie by podle něj měla znovu fungovat jako svědomí Evropy a světa.
Podle průzkumu, který pro Českou televizi vypracovala agentura Median, si přeje česko-čínské vztahy na současné úrovni zachovat polovina respondentů a víc než čtvrtina dotázaných stojí o jejich utužení. Pro oslabení vztahu Česka a Číny je jednadvacet procent dotázaných.
„U postojů k Číně je společnost více rozdělená (než u vztahu k V4 nebo Washingtonu). Podíl těch, kteří by si přáli vztahy posilovat, je jenom o trošku vyšší než podíl lidí, kteří by si přáli vztahy oslabovat,“ doplňuje socioložka Medianu Lea Michalová.
Na kvalitativně novou úroveň se spolupráce mezi Prahou a Pekingem dostala za stávající trojkoaliční vlády Bohuslava Sobotky a loni o Velikonocích ji završila pražská návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, při které došlo k podpisu smlouvy o strategické spolupráci. Šéf tuzemské diplomacie a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek proto spíše příznivý ohlas na česko-čínské vazby v předvolební debatě ČT24 uvítal.
ČSSD: Bez Číny ve světě nevyřešíte nic
„Bez Číny dnes nevyřešíte žádný zásadní problém, ať jsou to klimatické změny, nebo otázky bezpečnosti - a její role spíš ještě poroste. Jsem rád, že si veřejnost uvědomuje, jak jsou v současném světě potřebné vztahy s někým, kdo bude mít na budoucí vývoj světa evidentně velký vliv,“ prohlásil Zaorálek s tím, že jeho strana hodlá dialog a hospodářskou, vědeckou i kulturní spolupráci s Pekingem i nadále prohlubovat.
Sociálnědemokratický přístup se v tom ale zásadně střetl s pohledem Strany zelených, jejíž středočeský volební lídr Petr Štěpánek kritizoval přepjatý význam, který se spolupráci s Čínou přisuzuje. „Demokratické Japonsko, desetkrát menší než Čína, u nás investovalo 120 milionů korun - desetinásobek toho, co investovala Čína. A my se neustále klaníme před nedemokratickou Čínou a podíl Japonska opomíjíme,“ upozornil.
Zelení: Měli bychom být svědomím světa
Podle Zelených by Česko mělo v první řadě využít svého postavení k tlaku na dodržování lidských práv, která asijský komunistický gigant soustavně porušuje. „Ve věcech lidských práv je díky odkazu Václava Havla pověst České republiky stále velmi silná. Máme pověst morálního arbitra a neměli bychom z toho ustupovat. Naopak bychom měli být svědomím Evropy a světa, tak jako jsme byli v minulosti,“ prohlásil Štěpánek.
Stejně mluvil i lídr plzeňské kandidátky TOP 09 Marek Ženíšek, podle kterého Česko na mezinárodní scéně přišlo o pozici předního zastánce lidských práv, a to jak kvůli prezidentu Miloši Zemanovi, tak kvůli aktivitě současné vlády: „Jinou značku tato země za posledních pětadvacet let ve světě neměla, my jsme si ji nechali velmi snadno vzít a velmi těžko ji budeme získávat zpět.“
Kritika současného vztahu Česka k Číně zazněla i od zástupce Pirátů Mikuláše Peksy. „Popíráním nebo zamlčováním porušování lidských práv si nezískáme přátele, pouze se stáváme sluhy,“ prohlásil s tím, že jeho strana podporuje symbolickou i konkrétní pomoc disentu v autoritářských státech, Čínu nevyjímaje.
„Před nikým se neklaníme,“ kontroval Zaorálek (ČSSD). „S čínskými představiteli jsem strávil hodně času, že jsme se bavili právě o lidskoprávních otázkách. Do doby, než přišla tato vláda, se dialog nevedl žádný.“
ODS: Prohlášení čtyř bylo servilní
Skepse k česko-čínské spolupráci zaznívala i kvůli říjnovému prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů. V něm se prezident Miloš Zeman, předsedové parlamentních komor Milan Štěch (ČSSD) s Janem Hamáčkem (ČSSD) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přihlásili k tomu, že Česko uznává jednotnou Čínu včetně Tibetu coby její součásti.
Reagovali tak na čínské výhrady k setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. To by se podle „prohlášení čtyř“ nemělo považovat za výraz změny oficiální politiky Prahy vůči Pekingu.
„Čína má ráda rovného partnera,“ vytkl Černínskému paláci tento akt zástupce Starostů Radim Sršeň. „Vyjádření čtyřky bylo servilní,“ přisvědčil Martin Kupka z ODS. „Je přece důležité, abychom v zahraniční politice vystupovali jako rovný partner, protože má víc možností si vydobýt svoje zájmy. Můžeme se inspirovat tím, jak vystupuje Angela Merkelová nebo Donald Trump. Prosazují obchodní zájmy a zároveň jasně řeknou, co je třeba respektovat ve vztahu k lidským právům.“
Kritika k prohlášení, pod nímž byli vedle Zemana podepsáni tři sociální demokraté, zazněla i od koaličního partnera – Pavla Šrámka z ANO. „Poklonkování Číně a akt, který se udál, byly opravdu nešťastné. Kdo východní národy zná, ten ví, že tuto servilitu nemají rády. Pak s vámi jednají z jiné úrovně,“ upozornil s tím, že to nakonec může mít i negativní dopad na obchodní vztahy.
I v tomto případě se ale Zaorálek ohradil. Setkání člena vlády s dalajlamou podle ministra Číňany nepříjemně překvapilo, a protože vnímají diplomacii velice rituálně, bylo je potřeba ujistit o tom, že ujednaná pravidla spolupráce nadále platí. „Nebylo to poklonkování,“ dodal Zaorálek.
Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.
Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.
Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000.
Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až kabinet sociální demokracie a ANO; za jeho působení došlo k opětovným cestám nejvyšších vládních představitelů do Číny, uzavření partnerství mezi Prahou a Pekingem i návštěvě čínského prezidenta v Česku.
Čína Číňanům, říká SPD. Nejsme etalon ochrany lidských práv, dodává KSČM
S tím, že je potřeba k Číně přistupovat specifickým způsobem, souhlasil i předseda KSČM Vojtěch Filip. „Není možné se soustředit na jednoho partnera a vynechat možnosti obchodovat jak na východ a na západ, tak na sever a na jih. Naše zahraniční politika musí jít všemi směry a mít speciální politickou linii vůči Spojeným státům, Číně a Ruské federaci. Pokud jde o lidská práva, máme si hlídat zejména ta vlastní. Není pravda, že jsme etalonem ochrany lidských práv,“ prohlásil.
Stejně vstřícné stanovisko k Pekingu zaujímá i SPD, podle kterého jsou úvahy o lidských právech pouze českým, vnitropolitickým nástrojem, který má poškodit zájmy tuzemských exportérů. „Lidská práva a byznys považujeme za dvě spolu víceméně nesouvisející linie. Lidská práva jsou napadána v mnoha zemích, nejen v Číně, ale i v Saúdské Arábii, do které se nikdo netrefuje. Buďme féroví. Čína patří Číňanům,“ prohlásil lídr její pražské kandidátky Jiří Kobza.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
