„Zbytečné, absurdní.“ Některým návštěvníkům Pražského hradu vadí kontroly, zjišťovali Reportéři ČT

Nahrávám video

V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident přitom od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je tedy k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíc řešit bezpečnostní složky. Podrobnosti v pořadu Reportéři ČT zjišťoval Hanuš Hanslík.

Ulice, náměstí a nádvoří, tedy veškerá veřejná prostranství uvnitř Hradu, byla po staletí vnímána jako součást města a až na výjimky byl areál v denních hodinách volně průchozí. První výjimkou byla nacistická okupace. Nacisté dokonce kompletně vymazali z map názvy hradních ulic a náměstí. Po válce byl ale Hrad opět přes den volně přístupný.

Během období komunistické totality byl pro veřejnost uzavřen například Jelení příkop a některé další části Hradu včetně zahrad. Zpřístupnil je až Václav Havel. 

Další výjimka nastala během prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana, před šesti lety začaly na Hradě přísné policejní kontroly. Osm měsíců byl průchod hradním komplexem dokonce zcela uzavřen.

„Pro každého je to nepříjemné, samozřejmě. Mně to přijde zbytečné. Velmi absurdní,“ hodnotí současné policejní kontroly Tadeáš Kopeček ze šlechtického rodu Šternberků, který žije v sousedství Hradu od dětství a byl zvyklý denně procházet bez omezení. 

Ztohoven a teroristické útoky

Zavedení policejních kontrol u vstupů do hradního areálu předcházely dvě události. V září 2015 členové umělecké skupiny Ztohoven převlečení za kominíky vylezli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili velké červené trenýrky. V té době začala policie věnovat okolí Hradu zvýšenou pozornost.

Všechny návštěvníky ale začala policie kontrolovat až další rok, po březnových teroristických útocích v Bruselu, při nichž na tamním letišti a v metru zemřelo přes třicet lidí. Přísná opatření tehdy policie zavedla například i na českých nádražích nebo v okolí významných institucí. Kontrolní rámy se ale na Hradě začaly používat až pět měsíců po bruselských útocích, tedy v době, kdy se jiná protiteroristická opatření rušila.

Kontrola při vstupu do Pražského hradu
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Na Hradě se začaly tvořit několikahodinové fronty turistů. Už tehdy mnozí Pražané i politici kontroly kritizovali. Mimo jiné proto, že vhodným cílem pro potenciální útok mohly být právě fronty turistů. Žádosti o znovuotevření Hradu od té doby přicházejí do prezidentské kanceláře pravidelně. 

„My jsme první dopis psali před třemi lety,“ vzpomíná první místopředseda Senátu Jiří Růžička (za TOP 09 + STAN). „Tehdy nám Kancelář prezidenta republiky odpověděla velice vágně, že to nejde, že to je důležité pro bezpečnost občanů této země a návštěvníků Prahy. Hrad nikdy neuvedl, na základě čeho to opatření udělal.“ 

Když byl Hrad loni na jaře už půl roku zcela uzavřený kvůli koronavirové pandemii a lidé nemohli areálem ani procházet, řešil nakonec situaci soud. Vojtěch Razima, který chtěl na Hradě pořádat protest proti jeho uzavření, žaloval ministerstvo vnitra.

To totiž potvrdilo předchozí rozhodnutí pražské radnice, podle kterého protest uvnitř uzavřeného Hradu pořádat nelze. Městský soud v Praze dal za pravdu Razimovi. Hradní ulice a náměstí označil za veřejná prostranství, na která má mít veřejnost přístup. Soud ale připustil možnost zpřísněných policejních kontrol.

Ohrožení terorismem podle Hradu trvá

Hrad se pak skutečně loni v květnu znovu otevřel. Nakrátko dokonce i bez policejních kontrol. Ty se ale po třech dnech od otevření vrátily a trvají dodnes. Rozhodnutí pražského soudu navíc zrušil Nejvyšší správní soud. Neřešil přitom podstatu problému. Pouze konstatoval, že městský soud musí ve věci kromě ministerstva vnitra jednat také se Správou Pražského hradu. Od té doby žádné nové rozhodnutí nepadlo.

Na poslední žádosti o zrušení kontrol na Hradě prezidentská kancelář odpovídá záporně s tím, že jedná v souladu s doporučením policie. Ohrožení terorismem prý stále trvá, třeba i kvůli situaci v Afghánistánu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v polovině ledna uvedl, že příslušné instituce požádal o revizi současných opatření, která podle něho kolem Hradu stvořila „válečné opevnění“. Mluvčí Policie ČR Kateřina Rendlová na dotaz České televize sdělila, že skupina, která bezpečnostní opatření vyhodnocuje, se znovu sejde na začátku února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...