Zámek Opočno zůstane státu, rozhodl Ústavní soud

Nahrávám video

Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle soudu se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.

Spor o vydání zámku Opočno na Rychnovsku trval od roku 1991. Justice památku v dubnu 2016 pravomocně přiřkla státu, Nejvyšší soud potvrdil verdikt v únoru 2017. Na rozhodnutí Ústavního soudu se čekalo od dubna 2017.

Soudy se případem zabývaly opakovaně, a to s několika zvraty. Zámek Colloredo-Mansfeldům původně zkonfiskovali nacisté v roce 1942, po roce 1945 připadl na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše státu.

Mansfeldové se po válce o vrácení majetku soudili, ale s nástupem komunistického režimu emigrovali do Rakouska a spory utichly. Po pádu režimu požádala Kristina Colloredo-Mansfeldová, dcera posledního majitele, o vydání zámku. 

Rasový, nikoliv politický motiv konfiskace? Podle soudu to nestačí

Colloredo-Mansfeldová namítala v ústavní stížnosti mimo jiné to, že nacistická konfiskace měla rasový motiv, a nikoliv spíše politický. Argumentovala tím, že matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Kontakt s matkou rodině vytýká i zpráva nacistické Bezpečnostní služby, stejně jako údajně pozitivní vztah k židovství.

Podle ústavních soudců ale nestačí „prokázání jiných motivů perzekuce, k nimž se rasové důvody eventuálně mohly přidat“. Soud zdůraznil, že nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe nacistických úřadů, restituční zákonodárství však nemohlo odčinit všechny křivdy.

„Sedm desítek let po skončení války je tato reparace nesmírně obtížná, ne-li nemožná. I proto omezil restituční zákon o mimosoudních rehabilitacích přezkoumávání přechodů majetku předcházejících rozhodnému období na nejextrémnější případy z důvodu rasové perzekuce,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Tříčlenný senát nebyl jednotný, soudce Jiří Zemánek s výrokem nesouhlasil.

Podle původního pravomocného verdiktu pokládali nacisté Colloredo-Mansfeldy za „rod ve smyslu rakousko-monarchistickém, jehož mladší členové se hlásí k české národnosti“.

Colloredo-Mansfeldová po žádosti o vydání dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče. Poté díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravoval Národní památkový ústav.

Colloredo-Mansfeldová vede u Ústavního soudu od listopadu 2018 také restituční spor o vydání zámeckého mobiliáře stejně jako její bratranec Jerome (ten od září 2017). Ve snaze o obnovu řízení před českými soudy dal oběma za pravdu Evropský soud pro lidská práva.

Památkáři verdikt vítají, starostka ho nekomentuje

Památkáři verdikt soudu vítají, protože státní zámek neukončený restituční spor limitoval ohledně případných velkých investic. „Pro nás je to pozitivní zpráva, objekt potřebuje daleko větší finanční prostředky, dosud jsme tím byli velice limitováni, je to ve prospěch zámku,“ řekl ředitel památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec.

Starostka Opočna Šárka Škrabalová rozhodnutí Ústavního soudu nechtěla komentovat s tím, že pro město se jím nic nemění. „Je zklamáním, že to tak dlouho trvalo, abychom se dozvěděli věc, která byla na začátku. S paní hraběnkou se velice dobře známe. Budeme věřit, že paní Kristina Colloredo-Mansfeldová bude do Opočna i nadále jezdit,“ řekla s tím, že má kousek od zámku dům. „Paní hraběnce jsme fandili, drželi jsme palce. Doufali jsme, že se to rozhodne nejlepším možným způsobem, jaký může být.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 3 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...