Zájem o vlakovou dopravu roste, Správa železnic chystá přes dvě desítky staveb

Nahrávám video

Miliardové investice ani nové soupravy zatím do vlaků nevrátily tolik cestujících jako před pandemií covidu. Loni se po železnici svezlo přes 190 milionů lidí – o tři miliony méně než v roce 2019. I tak ale zájem cestujících od roku 2020 nepřetržitě roste. Loni jich přibylo meziročně asi šest milionů. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) data resortu ukazují, že tam, kde dopravci nasadili nové vozy, se zájem lidí zvýšil až o patnáct procent.

Autobusy se loni svezlo méně cestujících než v roce 2023 – celkem přes 340 milionů. V MHD počet pasažérů od roku 2020 nepřetržitě roste. Loni v tomto typu dopravy absolvovali bezmála dvě miliardy jízd. Ani tady ale číslo nepřekonalo období před koronavirovou krizí. Výjimkou je třeba Brno.

Opoziční ANO by další pasažéry lákalo i návratem vyšších slev pro studenty a důchodce. „Jsme hluboce přesvědčeni, že to pomůže v mobilitě, ale i třeba mladým rodinám, které zvažují, jestli svého žáka, studenta, dají někam na školu, kam musí dojíždět,“ řekl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Stát loni rozdělil mezi dopravce za slevy na jízdném bezmála pět miliard korun. Více to bylo naposledy před pandemií v roce 2019. To byla ale i vyšší úleva, a to 75 procent. „V okamžiku, kdy jsme vrátili slevu na hodnoty, které jsou obvyklé i v ostatních státech, tedy na padesát procent, tak to nijak neovlivnilo počty cestujících tak, že by jich ubylo,“ řekl Kupka.

Rekordní rozpočet na nové projekty

Další rozvoj vlakové dopravy si vláda slibuje od rekordního rozpočtu na nové projekty. Celkem má teď Správa železnic na obnovu tratí a stanic k dispozici necelých 63 miliard, z toho zhruba 39 jde na investice. Příští rok chce ministerstvo uvolnit ještě víc.

Na více než pět miliard vyjde rozsáhlá rekonstrukce pražského smíchovského nádraží, která naplno začala loni v únoru. Aktuálně dělníci pracují na podchodech. Stejně jako teď budou dva – ale delší, které povedou pod celou stanicí. Přibude také nová kolej a nástupiště. Kapacita nádraží už náporu cestujících nestačí.

„Smíchov, troufnu si říct, po Praze hlavním nádraží je druhý nejvýznamnější uzel. Z pohledu frekvence už zde nyní v rámci přesunů občanů dosahujeme objemu zhruba třiceti tisíc cestujících,“ sdělil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Práce se rozběhly také na královéhradeckém nádraží. Po modernizaci má mít mimo jiné nové nástupiště a zrekonstruovaná i všechna stávající. Celkové náklady přesáhnou dvanáct miliard. Aktuálně dělníci odklízejí materiál ze starých zbouraných budov a připravují pozemek na hlavní část rekonstrukce – stavbu nových kolejí.

Správa železnic letos plánuje napříč zemí zahájit přes dvě desítky staveb. „Ta nejstěžejnější od vzniku samostatné České republiky je modernizace uzlu v České Třebové, která investičně vyjde na dvacet miliard korun,“ řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.

Opozice chce více PPP projektů

Podle opozice je částka na investice dostatečná, volá ale po větším zapojení soukromých investorů, v rámci takzvaných PPP projektů. U prvního takového na železnici, který má dovést vlaky na pražské letiště, teď ministerstvo vybírá koncesionáře. „Konkrétně pro úsek Veleslavín – letiště. Chtěli bychom do budoucna i nové úseky vysokorychlostních tratí, ale i rychlých spojení budovat v režimu PPP,“ přiblížil Kupka.

Kolovratník kritizoval, proč to nešlo už dříve. „Co se dělo ty tři a půl roku? Takže tam stát nabírá zpoždění. Na druhou stranu je to správná cesta,“ uvedl. „Kolik PPP projektů na železnici udělalo hnutí ANO za osm let své vlády? Pokud si dobře pamatuji, tak žádný. Myslím, že přeci jenom se to někam posunulo,“ kontroval člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN).

Formou PPP projektů chce vláda vybudovat třeba také vysokorychlostní tratě na Moravě za celkem 189 miliard korun.

Potíže s dostupností stavebního kamene

Plány na výrazný rozvoj dopravní infrastruktury v příštích letech ale může zkomplikovat nedostatek stavebního kamene. Problémy s jeho získáváním mají některé firmy už teď.

Například Prahu tvrdým kamenem zásobuje lom v Klecanech. „Kámen se může vzhledem ke své kvalitě používat jak do betonu a asfaltu, tak jako výplň a hutnicí materiál do železničních koridorů nebo podkladních vrstev silnic a dálnic,“ vysvětlil ředitel komunikace společnosti Skanska Ondřej Šuch.

S plánovanými investicemi státu bude takového materiálu potřeba stále víc. Ministerstvo průmyslu připravuje nařízení, které by místa jako Klecany označilo za strategická ložiska. Stávající lomy by tak měly jistotu těžby a ulehčit by to mělo i vznik nových. „Pokud chceme budovat novou infrastrukturu, nové dálnice, nové vysokorychlostní tratě, tak bez nových ložisek a bez nových lomů se prostě neobejdeme,“ řekl šéf resortu Lukáš Vlček (STAN).

Vláda jako strategická dosud označila naleziště lithia v Krušných horách a manganu u Chvaletic. Vhodná místa pro budoucí lomy teď vybírají geologové. „Obecně by se samozřejmě jednalo o ložiska větší, kvalitnější suroviny a v místech předpokládaných velkých staveb,“ nastínil vedoucí odboru Surovinového informačního systému České geologické služby Jaromír Starý.

Poslední ložisko kamene ve vlastnictví státu se na českém území otevřelo na konci osmdesátých let. Po revoluci těžba klesla o víc než polovinu. Spotřeba přitom vytrvale roste. „Neříkáme, že budeme mít problém s tím materiálem za měsíc, ale dlouhodobější perspektiva je opravdu vážná,“ upozornil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

I proto stavební firmy stále častěji využívají recyklované materiály. Shodují se ale, že pro řadu staveb je přírodní kámen nenahraditelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...