Oběti střelby na filozofické fakultě připomíná pomník. Vzniká centrum odolnosti

Nahrávám video

Je důležité, aby Univerzita Karlova (UK) i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví, řekla rektorka UK Milena Králíčková na úvod zhodnocení šesti měsíců, které uplynuly od tragické střelby na Filozofické fakultě UK. Pro zvýšení odolnosti vysoké školy vzniká nové Centrum resilience. Zástupci univerzity i někteří pozůstalí si odpoledne oběti střelby připomněli minutou ticha a položením květin u dočasného pomníku.

Králíčková požádala média o maximálně etický přístup. Je podle ní potřeba uvědomit si množství emocí, které v pozůstalých a zraněných zprávy o tragédii vyvolávají. Centrum resilience, tedy odolnosti, není podle rektorky jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty. Jeho hlavním cílem je rozvoj odolnosti jednotlivců i posílení společného ducha univerzity.

Centrum vzniká podle jeho koordinátora Jana Tesárka i v reakci na doporučení expertů. Odolnost je podle něj soubor schopností a informací, které má společnost k tomu, aby zvládla náročné situace, lze ji podle něj aktivně rozvíjet. Osvojení dovedností je podle něj důležité i pro uplatnění na pracovním trhu.

Centrum se chce podle Tesárka věnovat především rozvoji informačního bezpečí a podpoře připravenosti lidí, zároveň hodlá spolupracovat s bezpečnostním odborem univerzity. Podpořit by také mělo vzdělávání lidí například v první pomoci, ve schopnosti reagovat na závažné krize u sebe či blízkých nebo zpracovávat emoce v náročných situacích.

Zástupci vedení fakulty a univerzity věří, že sdílení informací a zkušeností z uplynulých šesti měsíců by mohlo být přínosné pro instituce, které by se v budoucnosti věnovaly podobným událostem. Zkušenosti je podle děkanky FF UK Evy Lehečkové nutné nezapomenout. Potřeba různorodé podpory, například té psychické, je podle ní dlouhodobá. Jaké jsou potřeby lidí na fakultě, zjišťovalo vedení dotazníky. Z těch nyní vyhodnocuje, co bude nutné udělat v zimním semestru.

Nahrávám video

Podobně se vyjádřila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. „Skvěle fungoval krizový štáb paní rektorky. Jsem velmi vděčná, že všem zasaženým byla jak v ten krizový moment, tak v uplynulých šesti měsících, zajištěna psychosociální podpora, krizová a odborná pomoc. Věřím, že většina zasažených nezůstala osamocena a měla šanci se opřít o služby odborníků, což je opravdu velmi důležité,“ zdůraznila.

Podle Lehečkové je důležitá i dlouhodobá podpora komunitního života na fakultě. Připomněla různé studentské akce, jejichž cílem bylo navrátit akademický život na fakultu. Pro zvládnutí podobných situací je podle proděkanky FF UK Andrey Hudákové nutné mít dobře nastavené systémy, například psychosociální podpory nebo práce se studenty se speciálními potřebami. Důležité je podle Hudákové i to, aby vyučující uměli pracovat s různorodými skupinami studentů.

Nahrávám video

Důležité byly podle ní i webové semináře, které na začátku ledna absolvovali učitelé fakulty. Ty jim podle Hudákové pomohly při komunikaci a prvním setkání se studenty po tragédii. Fakulta podle ní dál bude pokračovat v canisterapii a hipoterapii, tedy terapii s pomocí psa a koně. Důležité je podle proděkanky i posilování takzvaných měkkých dovedností, mezi které patří například schopnost komunikovat, společně pracovat a řešit problémy.

Podpora mladých lidí

Laurenčíková a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) také předloží Bezpečnostní radě státu (BRS) a vládě návrhy týkající se psychosociální podpory mladých lidí. Zmocněnkyně zmínila, že podle zahraničních dat má až 72 procent pachatelů hromadné střelby negativní zkušenosti z dětství, šedesáti procent se týkala fyzická či on-line šikana, 42 procent pak zažívalo násilí v rodině. „Jsem ráda, že ve spolupráci s ministerstvem vnitra máme šanci vládě představit návrh opatření, která míří do úrovně systémové prevence a reagují na zahraniční data,“ dodala.

Rakušan řekl, že materiály představí nejprve BRS a mají zajistit určitou „bezpečnou cestu dětstvím“. „Chceme vytipovat ve spolupráci s ministerstvy školství a práce a sociálních věcí důležité okamžiky, kdy by měl systém umět reagovat. Kdy jsou jasné vzorce, že někdo volá o pomoc, rodina vykazuje patologie, dítěti se objektivně nedaří dobře,“ uvedl. Cílem by pak měla být profesionální pomoc na základě funkčních postupů. Čerpat lze přitom ze zahraničních zkušeností, podotkl.

Nahrávám video

Památník obětem střelby

Zástupci Univerzity Karlovy odpoledne také představili dočasný pískovcový památník obětem na náměstí Jana Palacha. Venkovní pomník je asi tři metry vysoký, jedná se o přírodní plastiku. Sloužit má především veřejnosti.

Dočasný pomník je pískovec, záměrem fakulty bylo to, aby byl co nejméně opracovaný. „Neopracovaný kámen je tak trochu vyjádřením naší zatím nezpracované ztráty,“ řekla Králíčková. Zástupci fakulty už dříve přiblížili, že si v něm každý může najít svůj význam. Na podstavci pomníku je QR kód, který odkazuje na medailonky obětí na webových stránkách školy. Podle Králíčkové jsou medailonky velmi individuální.

Pro vytvoření trvalého pietního místa bude podle Králíčkové potřeba, aby měli všichni ztrátu více zpracovanou. Na tom, kde přesně by mělo být a jak by mělo vypadat, se chce škola domluvit s rodinami obětí. Individuální prožívání je podle ní velmi různé. „Chceme tomu nechat čas,“ dodala.

Tragickou událost připomíná i takzvané tiché místo ve čtvrtém patře hlavní budovy, které bylo při střelbě a následném policejním zásahu nejvíce poničené. Dvě místnosti, ve kterých umíraly oběti prosincové střelby, a spojovací chodba mají fungovat jako pietní místa do konce roku, uvedli již dříve zástupci fakulty. Lidé v nich najdou kovové studánky, kameny nebo například květiny.

Nejasnosti ohledně postupu policie

Dál se řeší některé nejasnosti kolem policejního zásahu při střelbě na fakultě. Její děkanka popřela, že by nebyl hned dostupný kamerový záznam v budově na náměstí Jana Palacha. Ředitel pražské policie tím zdůvodňoval, proč nebylo možné zjistit, že střelec vešel do školy těsně před hlídkou.

„Určitě by to bylo možné, pokud by o to policie v ten moment požádala. Vedení fakulty – jak všichni víme z naší časové osy – sedělo o patro výš a jednali jsme. Tak tohle byla jedna z možností, kterou jsme mohli zařídit,“ uvedla Lehečková.

Policejní mluvčí Ondřej Moravčík ale tvrdí, že přítomnost osoby kompetentní k tomuto kroku se za součinnosti s vedením fakulty podařilo do budovy sehnat až ve večerních hodinách. „Sama obsluha kamerového systému policistům sdělila, že jde o starý systém. Zajistit kamerové záznamy z požadované doby se podařilo až druhý den,“ dodal.

O sporných okamžicích chce dál diskutovat opoziční hnutí ANO. Na jeho žádost svolala předsedkyně sněmovny na příští středu mimořádnou schůzi. Hnutí dlouhodobě usiluje o zřízení vyšetřovací komise k policejnímu zásahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...