Vyhláška o školním stravování má podle zástupce ombudsmana mezery

Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm vyzývá k dopracování vyhlášky o školním stravování. Podle něj ani po novele nezajišťuje dětem s dietními omezeními dostatečnou podporu – specifické jídelníčky zůstávají dobrovolné a předpisy neřeší například skladování či ohřev jídel přinesených z domova.

Žáci s celiakií nebo jinými dietními omezeními měli podle novely vyhlášky o školním stravování získat nárok na obědy odpovídající jejich potřebám. Podle zástupce dětského ombudsmana však změna nepřinesla očekávané zlepšení.

„Snažili jsme se prosadit, aby novela stanovila jídelnám povinnost zajistit dětem s potravinovou alergií či jiným zdravotním omezením jídlo na míru. Na žádné velké změny však nedošlo. Specifické zdravotní jídelníčky považuje vyhláška stejně jako dosud za dobrovolné,“ uvedl Schorm.

Vařit, dovážet nebo umožnit přinést vlastní jídlo

Novelizovaná vyhláška dává školním jídelnám možnost dietní stravu připravovat. Podle ministerstva školství mají tři způsoby, jak to zajistit: mohou dietní pokrmy vařit samy, dovážet je z jiného zařízení nebo umožnit dítěti přinést si vlastní oběd v krabičce.

„Každá jídelna by měla vyhodnotit, zda je schopna v rámci svých specifických podmínek, s přiměřenými opatřeními a bez nepřiměřené zátěže poskytovat dietní stravování,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Vlastní oběd ano, ale kam s ním?

Vyhláška nově výslovně umožňuje, aby děti jedly vlastní pokrm v jídelně společně s ostatními. Podle Sdružení celiaků ČR to ale v praxi stále není samozřejmost. „Rodiče si v poradně například stěžovali, že někde dostaly děti, které si nosí vlastní jídlo, stolek na chodbě. Takové děti se pak cítí odstrčené – spolužáci si k nim nemohou přisednout, protože mají zakázáno vynášet jídlo z jídelny,“ uvedla zástupkyně sdružení Patricie Biskupová.

O možnostech a způsobech řešení dietní stravy podle ministerstva školství podrobně informuje metodika pro poskytování školního dietního stravování. Schorm ale zastává názor, že stále není zřejmé, jak mají jídelny dětem konkrétně pomoci. Například zda jim musí poskytnout vhodné podmínky pro uskladnění a ohřev jídla, či nabídnout nádobí a příbory. Potvrzuje to i Sdružení celiaků ČR. „Děti musí mít jídlo v krabičce u sebe, nemají ho kam dát a jídelna jim neumožňují ho ohřát,“ nastínila Biskupová.

  • Pozitivní změna: Školy a školky už vědí, že si děti mohou v jídelně sníst vlastní jídlo přinesené z domu.
  • Zůstává nejasné: Jak konkrétně mají jídelny pomáhat dětem, aby si mohly sníst přinesené jídlo v kolektivu? Mají mít děti možnost si jídlo uskladnit a ohřát?
  • Nedostatky, které nadále přetrvávají: Jídelny nadále nemusí připravovat jídlo pro děti se zdravotním omezením (například když potřebují bezlepkovou dietu).

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí

Rozhodnutí je na jídelnách

„Je čistě na školní jídelně, zda vyjde dítěti vstříc a stravu mu uchová a ohřeje, nebo mu pouze umožní ji v jídelně sníst,“ říká koordinátorka projektu Zdravá školní jídelna a odbornice Státního zdravotního ústavu Alexandra Košťálová.

Podle ní řada jídelen preferuje dietní pokrmy vařit, protože je to provozně jednodušší než ohřívat větší množství krabiček. Situaci ale komplikuje, když se počet dětí s dietními omezeními zvýší. „Vedoucí jedné jídelny například ráda vyšla vstříc dvěma dětem s celiakií a připravovala bezlepkovou stravu. Postupně však přibylo dalších deset dětí s více komplikovanými alergiemi. To je velmi náročné, aby nedošlo ke kontaminaci. Jídelna ale nemá nárok na další pracovní úvazek a musí vše zvládat ve stejném počtu zaměstnanců a za stejné prostředky. Dlouhodobě je to neúnosné,“ vysvětlila Košťálová.

Pokud škola nevyhoví přiměřeným požadavkům na dietní stravu, mohou se rodiče podle ní obrátit například na Českou školní inspekci.

Udržitelnost i kvalita: prostor pro další změny

Podle Toma Václavíka z projektu Skutečně zdravá škola je pro děti s dietními omezeními dostačující možnost přinést si vlastní jídlo. Do budoucna však doufá v širší změny týkající se kvality surovin i udržitelnosti školního stravování.

„Jídelny by měly klást větší důraz na kvalitativní aspekty surovin a udržitelnost – tedy vyšší podíl biopotravin, sezonních produktů, minimální množství polotovarů a důraz na čerstvost. A také na omezení přidaného cukru,“ uvedl. Podle něj je důležité rovněž minimalizovat plýtvání potravinami a zapojit stravování do vzdělávacího procesu v rámci celoškolního přístupu.

Zapracovat změny do národního plánu

Vít Alexander Schorm usiluje o to, aby závazek ke zlepšení podmínek pro děti s dietními omezeními byl součástí připravovaného Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2026–2030. Podle něj by měl stát začít opatření naplňovat už v roce 2026.

„Školy by k žákům s dietním omezením měly přistupovat stejně jako ke všem ostatním. Ideálně by jim měly nabídnout jídlo odpovídající jejich potřebám – ať už připravené v místní kuchyni, nebo dovezené odjinud. Žádný žák by se neměl cítit vyloučen,“ uvedl.

Instituce dětského ombudsmana funguje od letošního července. Za první čtvrtrok obdržela čtyři sta podnětů. Post tohoto ombudsmana zatím není obsazen, jeho povinnosti dočasně vykonává právě zástupce veřejného ochránce práv Schorm.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři+ popsali, jak firmy využívají náhradního plnění

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.
před 3 hhodinami

Pavel a Babiš se na Hradě shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 5 hhodinami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 8 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 9 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.