Šéf opoziční KDU-ČSL Marek Výborný nebude na dubnovém sjezdu obhajovat post předsedy, sdělil na mimořádném brífinku ve sněmovně. Vnímá, že pro výraznější úspěch křesťanskodemokratické politiky a pro oslovení širší platformy středových voličů je potřeba změna, která přinese do vedení KDU-ČSL svěžejší vítr, uvedl. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) oznámil, že se bude o post ucházet a že na podzim se také chystá kandidovat do Senátu v obvodu Vyškov.
Výborný je v čele lidovců od října 2024. Předtím byl zvolen předsedou na jaře 2019, v listopadu stejného roku odstoupil po úmrtí manželky kvůli rodinným povinnostem. Ve vedení ho v lednu 2020 nahradil Marian Jurečka.
KDU-ČSL je podle Výborného plně etablovaná a do značné míry úspěšná strana s jasně definovaným programem, hájící zájmy rodin, seniorů či lidí žijících na venkově. Pro výraznější úspěch je ale podle něj potřeba důležitá změna. „Po debatách s novými členy, s novými lidovci, vidím, že tento impuls dneska skutečně může přijít a že je reálné stranu na dubnovém sjezdu předat do rukou někoho, kdo dokáže odpovědně na moji práci navázat,“ prohlásil.
Výborný zůstává poslancem, věnovat se bude oblastem vzdělávání či venkova. Rozhodnutí nekandidovat nečiní kvůli únavě, ale proto, aby vytvořil prostor pro nové osobnosti, poznamenal.
„Nečiním ho ani proto, že bychom nebyli úspěšní ve volbách, protože ten celkový výsledek pro lidovce není špatný,“ dodal. KDU-ČSL v loňských sněmovních volbách kandidovala v koalici SPOLU s ODS a TOP 09. Koalice prohrála s hnutím ANO, které zformovalo vládu s SPD a Motoristy.
Do čela chce Grolich
O post předsedy lidovců se na dubnovém sjezdu strany bude naopak ucházet Grolich. Na české politické scéně podle něj chybí silná opoziční strana. KDU-ČSL chce Grolich nabídnout změnu – do politiky se má vrátit věcnost, schopnost dobře vysvětlovat nepopulární problémy a také větší kontakt s voliči. Jihomoravský hejtman chce na podzim kandidovat také ve volbách do horní parlamentní komory.
Strany nynější opozice jsou dle něj na startovní čáře a lidovci musí mezi nimi získat prvenství. Do roka od sjezdu chce přinést pro lidovce nový program.
KDU-ČSL se podle Grolicha musí víc zabývat řešením problémů lidí, získat ekonomickou kompetenci a změnit opoziční práci. Do strany chce přivést kandidáta na příštího ministra financí. Jako východisko z nynější situace na tuzemské politické scéně ovládané problémy vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vidí vznik úřednické vlády.
Vysoké šance být na sjezdu zvolen má Grolich podle někdejšího místopředsedy Jana Bartoška i šéfa sněmovní frakce KDU-ČSL Toma Philippa. „Ukázal, že je úspěšný politik s velkými zkušenostmi, jeho práce na jižní Moravě nese plody. Jsem přesvědčen, že bude-li zvolen na sjezdu, tuhle pracovitost a charisma uplatní i v celostátní politice,“ nechal se slyšet Bartošek.
Philipp vyzdvihl Grolichovy úspěchy ve vedení kraje i podporu, kterou jako hejtman na jihu Moravy má. „Pokud se stane naším předsedou na sjezdu, podobnou podporu získá v celé republice,“ uvedl. Nechce spekulovat o výsledcích tajné volby. Vzhledem k tomu, že nebude kandidovat Výborný, jeho šance na úspěch je vysoká, míní nicméně Philipp.
Grolich zároveň sdělil, že po případném zvolení do Senátu chce dál pokračovat jako jihomoravský hejtman. Funkce vnímá jako doplňující se. V souvislosti s dalším rozvojem strany hovoří o potřebě přicházet s vlastními programovými prvky, které bude moct KDU-ČSL přinášet do sněmovní debaty. Strana podle něj nicméně podpoří návrhy nynějšího kabinetu, pokud je bude považovat za smysluplné.
Krajské organizace KDU-ČSL vítají ohlášenou Grolichovu kandidaturu na šéfa strany. Podle nich má jasnou vizi, jak lidovce vést. Označují ho za úspěšného hejtmana. Někteří z nich jsou ale skeptičtí ke Grolichovu návrhu, že východiskem z nynější situace na tuzemské politické scéně je vznik úřednické vlády.
Šestnáct mandátů lidovců
Výborný před Grolichovým oznámením zmínil: „Připomenu jednu věc. Když jsme připravovali sjezd v roce 2024, byl jsem to já, kdo asi nejvíce přesvědčoval Jana Grolicha, zda by nechtěl kandidovat do vedení KDU-ČSL, případně se stát jejím předsedou.“
KDU-ČSL ve volbách získala šestnáct mandátů. Na začátku předchozího volebního období jich měla 23, na jeho konci čítal lidovecký poslanecký klub 22 členů. Během volebního období totiž jeden z lidoveckých poslanců získal mandát senátora a na jeho pozici ve sněmovně nastoupil náhradník z kandidátky SPOLU mimo KDU-ČSL.
Lidovci se budou na sjezdu 24. a 25. dubna v Ostravě vedle volby nového vedení připravovat i na letošní podzimní komunální a senátní volby. „Jsme ve fázi už velmi horké přípravy,“ podotkl Výborný. V komunálních volbách chce KDU-ČSL udržet svá silná postavení v obcích a městech. Někde budou lidovci kandidovat samostatně, někde ve spolupráci s jinými stranami, dodal předseda. V senátních volbách spolupracují při výběru kandidátů v jednotlivých obvodech se stranami koalice SPOLU, s hnutím STAN, Piráty a dalšími. „Tak, abychom dokázali v rámci téhle spolupráce udržet důležitou většinu v Senátu, kterou aktuálně máme,“ zdůraznil Výborný.
