Voliči apel kandidátů vyslyšeli, k volbám jich přišlo nejvíce od zavedení přímé volby prezidenta

Prezidentští kandidáti po prvním kole apelovali na své voliče, aby k urnám dorazili i v tom druhém. Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) do něj postoupili s relativně vyrovnaným výsledkem, rozdíl mezi nimi činil necelých 23 tisíc hlasů. Ve druhém kole nakonec Petr Pavel zvítězil s rozdílem téměř milionu hlasů.

Před čtrnácti dny byly výsledky postupujících kandidátů velmi těsné, oba získali důvěru téměř dvou milionů voličů. Vítězství v prvním kole nakonec slavil Petr Pavel, ale do čela se dostal až v samotném závěru sčítání.

V případě Andreje Babiše analytici spekulovali, zda v prvním kole nenarazil na svůj limit. Petr Pavel se ve světle pět let staré volby mohl obávat, jestli voliči přijdou i v druhém kole, a zejména jestli jej podpoří příznivci neúspěšných kandidátů.

Apel na občany byl úspěšný. Volební účast v druhém kole ještě vzrostla a lehce překročila hranici sedmdesáti procent. To je více než ve všech kolech přímé prezidentské volby od jejího zavedení. Podobně vysokou volební účast jsme v Česku zaznamenali naposledy v roce 1998 ve volbách do Poslanecké sněmovny.

V úvodním kole prvních přímých prezidentských voleb účast dosáhla 61 procent. V druhém kole, v němž se utkali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, dokonce klesla těsně pod šedesát procent. Současně to byla také první zkušenost českých voličů s přímou volbou hlavy státu.

Před pěti lety byla účast v prvním kole podobná jako v roce 2013, v druhém kole vzrostla na 66,6 procenta. Volební duel mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem mobilizoval část voličů, zejména příznivce obhajující hlavy státu. Neúspěšní kandidáti, kteří vyjádřili podporu Jiřímu Drahošovi, své voliče nedokázali přesvědčit, aby k urnám přišli i ve druhém kole.

Letos je však situace odlišná. Už první kolo volby ukázalo na vysokou odhodlanost voličů rozhodovat o příštím prezidentovi. A pokračování volby mezi dvěma nejúspěšnějšími to ještě potvrdilo.

Volební účast rostla v okresech Andreje Babiše

Voliči přišli k volebním urnám ve vyšším počtu než před dvěma týdny ve všech okresech. Nejvyšší nárůst registrovaly volební komise v okresech Chomutov, Most, Sokolov, Karviná, Teplice nebo Tachov. V Chomutově činí rozdíl 3,73 procentního bodu, v Tachově 3,37 procentního bodu. Průměrný nárůst činí ve jmenovaných okresech 3,56 procentního bodu.

Všech těchto šest okresů také patří mezi desítku těch, kde získal nejvyšší počet hlasů Andrej Babiš. Předsedovi ANO však zvýšení volební účasti o 3,5 procentního bodu příliš nepomohlo. Voličů v těchto regionech sice přišlo k urnám více než v prvním kole, v porovnání s celorepublikovou účastí ale tamní čísla zůstávají nízká – většinou se účast vyhoupla zpod šedesáti procent lehce nad šedesát.

Naopak nejméně narostla volební účast v okresech, kde už v prvním kole byla velmi vysoká. Například v Pelhřimově už v prvním kole hlasovalo 73 procent oprávněných voličů, v druhém účast vzrostla k 74 procentům. Příliš se účast nezvýšila ani v Benešově, kde v druhém kole přišlo k urnám o sedm desetin procentního bodu více voličů. Stejně jako v prvním kole zde Petr Pavel uspěl.

Z hlediska vlivu na výsledek voleb je důležitý nárůst voličské podpory v Praze. K volebním urnám přišlo 73 procent voličů, tedy o 2,2 procentního bodu více než v kole prvním. V metropoli hlas odevzdalo 661 tisíc lidí a více než tři čtvrtiny vyjádřily podporu Petru Pavlovi.

Samostatnou kapitolou je volební účast v zahraničí. Ta se zvýšila ze 71,1 na 80,2 procenta. Nárůst je absolutně nejvyšší a svědčí o odhodlání českých krajanů zúčastnit se voleb, i když kvůli tomu musí cestovat velké vzdálenosti na české zastupitelské úřady. Do voličských seznamů se zapsalo přes osmadvacet tisíc voličů a svůj hlas jich odevzdalo téměř třiadvacet tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 15 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 37 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 53 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...