Svět si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů. Lidé po celé České republice ho uctí pietními setkáními, koncerty a doprovodnými akcemi. Připnutím květu vlčího máku na oděv vyjadřují úctu těm, kteří sloužili, a zároveň podporují žijící veterány. Mezi těmi, kteří si tento symbol hrdinství připínají, je i plukovník Alois Matýzka, veterán z Afghánistánu. „Být vojákem je služba, ne zaměstnání,“ říká.
Matýzka příští rok oslaví čtyřicet let ve službách armády. Za tu dobu absolvoval několik zahraničních misí. Z té poslední se vrátil teprve před dvěma měsíci. „Tato mise spadá pod Evropskou unii a jejím úkolem je dohlížet na bezpečnost ve Středozemním moři, zejména s cílem zabránit pašování zbraní do Libye,“ vysvětlil.
Operace nese název EUNAVFOR MED. V současné fázi se zaměřuje především na monitorování situace z moře i ze vzduchu. Matýzka velel 20. skupině. „Během mise přibyl další úkol – střežení kritické infrastruktury, která vede přes Středozemní moře. To na základě zkušeností z Baltského moře, kde došlo k poškození podmořských kabelů,“ dodal.
Nová generace vojáků
Vlčí mák v klopě však plukovník Matýzka nosí především kvůli Afghánistánu, kde působil v bojové misi v roce 2013. Jeho slova potvrzují, že být vojákem znamená víc než jen zaměstnání. „Uvědomění si, že je to služba. Služba České republice. Nedá se to dělat proto, že nic jiného neumím, že to na mě zbylo nebo kvůli penězům. Musím to dělat, protože to chci,“ říká.
Jako ředitel Krajského vojenského velitelství se Matýzka nyní věnuje také náboru nových vojáků. „Důležité pro mladé lidi je, aby si zjistili co nejvíce informací a nebáli se. V poslední době se snížily požadavky na fyzickou zdatnost i zdravotní způsobilost, což otevírá cestu mnoha mladým lidem, kteří se mohou v armádě uplatnit. A není důvod se obávat, že to nezvládnou,“ uvedl.
Druhováleční a novodobí veteráni
Novodobým válečným veteránem je ten, kdo po 8. květnu 1945 sloužil v zahraniční misi alespoň devadesát dnů v oblasti ozbrojeného konfliktu nebo se zhoršenou bezpečnostní situací. Ministerstvo obrany jich aktuálně eviduje přes 17 tisíc, z toho zhruba tisíc žen. Čeští vojáci od roku 1990 působili na čtyřech kontinentech – v Evropě, Asii, Africe a Jižní Americe – ve více než 51 zemích světa.
Válečných veteránů z druhé světové války už v Česku žije méně než stovka a jejich počet se rychle snižuje. Věk těch žijících se pohybuje kolem stovky. Alexandr Muratov oslavil 24. října 98. narozeniny, generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust v září 101. Patří k nejaktivnějším druhoválečným veteránům, je členem Československé obce legionářské a pravidelně se účastní pietních akcí. Jiří Pavel Kafka, jeden z posledních dvou příslušníků 311. československé bombardovací perutě RAF, oslavil v květnu 101 let. Plukovník ve výslužbě Jan Ihnatík měl v březnu 103. narozeniny.
Symbol odvahy a úcty
Den válečných veteránů si Česká republika připomíná od roku 2004. Jeho symbolem je vlčí mák. „Odvaha a oběti si zaslouží naši úctu. Hodnoty, za které bojovali – svoboda, demokracie, bezpečí – jsou základem našeho státu. Na hrdiny, jako jsou oni, nesmíme zapomínat,“ uvádí resort obrany.
Na podporu veteránů a jejich rodin vznikl před deseti lety Vojenský fond solidarity, který za dobu své existence podpořil 113 rodin částkou přes 26 milionů korun.
Sbírky a vlčí máky
Ministerstvo každoročně pořádá sbírkovou kampaň Vlčí mák České republiky. Lidé si mohou pořídit symbolický papírový mák, magnetickou edici i digitální verzi dostupnou na webu. Výtěžek putuje prostřednictvím Vojenského fondu solidarity, společného projektu ministerstva obrany a Charity ČR, na pomoc veteránům a jejich blízkým v obtížných životních situacích. Kampaň probíhá od 29. října do 11. listopadu 2025, loňský ročník vynesl více než pět milionů korun.
Sbírku spojenou s prodejem vlčích máků pořádá už jedenáctým rokem také nezisková organizace Post Bellum, která více než dvacet let zaznamenává příběhy bojovníků za svobodu – od druhé světové války až po současnost. V její databázi je už přes 15 tisíc osudů válečných veteránů, odbojářů a politických vězňů.
Látkové květy vlčího máku si lidé mohou koupit na téměř dvou tisících místech po celé republice – v kavárnách, knihovnách, institucích i obchodech, a mezi 7. a 11. listopadem také u stovek dobrovolníků v ulicích. Podpořit sbírku lze i on-line.
Výtěžek jde nejen na uchovávání příběhů hrdinů, ale i na přímou pomoc prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa, které funguje od roku 2020. Poskytuje sociální podporu, poradenství, pomoc dobrovolníků i finanční příspěvky. „Jak žijí naši hrdinové, je na nás. Díky výtěžku jsme schopni jim nabídnout nejen pomoc a právní poradenství, ale i možnost zůstat aktivní a ve spojení s mladší generací,“ vysvětlil vedoucí centra Jakub Suchel.
Den válečných veteránů si lidé po celém světě připomínají 11. listopadu, v den výročí konce první světové války. Květy vlčího máku tehdy pokrývaly bojiště ve Flandrech. Právě tyto květy spatřil růst na hrobech a v zákopech kanadský vojenský lékař John McCrae, který v roce 1915 napsal báseň Na flanderských polích. Ta se později rozšířila a spojila symbol vlčího máku s uctíváním válečných veteránů. Den si připomínají zejména v západní Evropě, USA a zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří nebo Den veteránů. V České republice se slaví od roku 2004 jako významný den.
