Vládní opatření by měla zacílit i na osamělé a seniory, shodují se sociolog Buchtík a ekonom Šmejkal

Nahrávám video

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

„Rozhodně bych neřekl, že pomoc státu je nedostatečná. Nemyslím si, že pomoc by měla být plošnější, naopak si myslím, že by měla být adresnější. To by ale vyžadovalo delší čas to promyslet, aby to mělo správný dopad,“ domnívá se ředitel Poradny při finační tísni David Šmejkal. 

Meziroční inflace v Česku stoupla v květnu na 16 procent, některé položky oproti loňskému květnu podražily ještě výrazněji. Jsou to hlavně energie – třeba plyn a pohonné hmoty byly dražší téměř o polovinu. Inflaci táhly také potraviny. Podle Šmejkala jsou rostoucími cenami nákladů ohroženy nejen domácnosti s dětmi, ale i „osamělí spotřebitelé a hlavně senioři,“ kterých se nyní jednorázová dávka netýká. 

Vývoj inflace v Česku
Zdroj: ČT24

„Z mých zkušeností je třeba zacílit pozornost i na osamělě žijící spotřebitele. Ti totiž z jednoho rozpočtu musí nakupovat ty samé energie, platit ty samé paušály za jističe a další rostoucí výdaje. Jde například o osaměle žijící seniory ve vyšším věku, kteří si už v té situaci těžko sami vyjednají příspěvek na bydlení na úřadu práce a někdo jim musí pomoct,“ myslí si Šmejkal. 

Podle sociologa a ředitele společnosti STEM Martina Buchtíka je nejzasaženější skupinou v současné krizi ta, která se s finančními problémy buď dříve již okrajově potýkala, nebo se pohybovala těsně nad hranicí chudoby. Odhaduje, že z nynějších osmi set tisíc lidí se jejich počet zvýší až zhruba na milion a půl. 

„Specificky ohroženou skupinou jsou rodiny s dětmi, ostatně na ně cílí pověstný pětitisícový příspěvek, a pak je to skupina lidí v důchodovém věku, nejčastěji starších pětasedmdesáti let. Častěji jsou to ženy vdovy, které mají důchod relativně nižší a obývají větší byt nebo dům, který musí samy vytápět,“ vysvětluje Buchtík.

S tím souhlasí i ředitel Poradny při finanční tísni, podle kterého se budou s nárůstem životních nákladů více potýkat rovněž mladé rodiny. „Z mého pohledu je třeba se věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu. Zabýval bych se hlavně zjednodušením celého systému sociálních dávek například u systému mimořádné okamžité pomoci. Je třeba ji zrychlit, aby žadatel v tu chvíli, kdy peníze potřebuje, je měl a nespadl kvůli tomu, že je dostane až za měsíc, do nesplaceného dluhu a exekucí,“ uzavírá Šmejkal. 

Ekonom Stroukal: Vláda dělá radši více malých politických kroků než jeden pořádný

Podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Dominika Stroukala není pětisícový příspěvek, který nyní musí schválit Senát a podepsat prezident, správný. „Myslím si, že pětitisícový příspěvek není koncepční a chytré řešení. Mezi řádky jsem ale chtěl naznačit, že jsou i horší nápady, které zaznívají z opozice. Je to drahé, nesmyslně nerovné a nezasahuje to z velké části lidi, kteří potřebují pomoct, “ uvedl v pořadu Interview ČT24

„Tato dávka je plošná, dotkne se velké části domácností, které jsou ohroženy nebo už dokonce spadly pod hranici chudoby. To je dnes pětina a může to být až třetina českých domácností. A nyní dáme dávku, která se dotkne tří čtvrtin, což nedává smysl, obzvlášť ve vládě, která se zavázala, že nebude zvyšovat daně a bude držet níž schodek. Nevychází to,“ kritizuje.

Nahrávám video

Zdůrazňuje, že nedostatek financí souvisí i s novelami zákonů, které schválila minulá sněmovna. „Jsou tu mnohem horší, koncepčnější věci, které jsme dělali dříve, jako je zrušení superhrubé mzdy. Peníze teď chybí a právě za ně se dalo udělat víc muziky,“ míní. 

„Ekonomové nejčastěji navrhují podívat se na systém, který už máme. Je tu sleva na poplatníka, kterou můžeme převést do daňového bonusu. Můžeme využít příspěvků na bydlení,“ navrhuje.

K podobným krokům se podle něj ale vláda v budoucnu nechystá i přes to, že mezi „ekonomy panuje poměrná shoda na tom, co dělat.“ Dodává, že každodenní politická realita je podle něj jiná, a domnívá se, že vláda preferuje více malých a viditelných politických kroků před jedním dlouhodobým.  

Opatření proti inflaci v sousedních zemích

Se zdražováním se potýkají i okolní země. A přijímají kvůli tomu různá opatření. V úterý například rakouská vláda představila návrh, který počítá s tím, že každý dospělý dostane jednorázový příspěvek 500 eur (v přepočtu přes 12 tisíc korun) a každému dítěti připadne částka poloviční. Nezaměstnaní a důchodci s nízkou penzí navíc obdrží dalších 300 eur. 

Polský premiér Mateusz Morawiecki už v lednu představil takzvaný protiinflační štít. Zahrnuje dočasné snížení sazeb DPH u pohonných hmot a potravin. U základních potravin sazba klesla dokonce na nulu. Opatření mají trvat do července, ve hře je ale jejich prodloužení. 

Podporu plánuje i Slovensko, kde se má zvýšit měsíční přídavek na děti na sto eur, tedy asi na 2475 korun. Stejný příspěvek by mohl stát vyplatit třeba rodinám odkázaným na sociální dávky nebo lidem, kteří dostávají peníze za péči například o příbuzné, a také seniorům, kteří nepobírají důchod.

Opatření, která mají pomoci zvládat vysoké ceny energií, přijalo také Německo. Od června snížilo daň na pohonné hmoty a zavedlo měsíční jízdenku pro veřejnou dopravu v celé zemi v ceně devět eur, v přepočtu asi 223 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěK zadržení podezřelého ze špionáže pro Čínu se odhodlá málo zemí, řekl Koudelka

Lednové zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu, ukazuje podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. K takovému odhalení a následnému trestněprávnímu řešení se odhodlá jen hrstka zemí ve světě a v tomto exkluzivním klubu je nyní i Česko, uvedl Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně. Na akci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 39 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 55 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...