Vláda uvolnila 150 milionů korun na nákup tří milionů vakcín proti koronaviru nasmlouvaných Evropskou unií. První dodávka by měla přijít před koncem roku. Ministři projednali materiál, podle kterého začnou přípravy první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Ministerstvo dopravy navrhlo zahájit přípravu úseku na Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi zhruba za 15 miliard korun. Opozice i ekologické organizace záměr ostře kritizují. Původně se měla vláda věnovat i rozpočtu, na program se ale tento bod dostal omylem.
Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) by mělo Česko získat tři miliony vakcín, které zajistí očkování pro jeden a půl milionu lidí. Celkem mohla Česká republika z unijního balíku koupit sedm milionů dávek. Vláda ale už v létě rozhodla koupit pouze polovinu, aby měla i na nákup od jiných výrobců.
Podle Prymuly se tak omezí případné problémy s dodávkami, které by mohly nastat při schvalování vakcíny. Očkovací látku vyvíjí několik zemí a farmaceutických společností. Evropská komise jedná společně o dodávkách s těmi, kteří jsou ve výzkumu nejdál a dodržují pro něj standardy požadované EU a USA.
Očkování by mělo ochránit nejohroženější skupiny, tři miliony dávek vystačí pro jeden a půl milionu lidí. „Vakcinace bude dobrovolná, rozhodně nebude povinná,“ řekl Prymula.
Vakcína firmy AstraZeneca, o jejímž nákupu vláda rozhodla, vstoupila 1. října do další fáze schvalovacího procesu. Vznikla díky spolupráci s odborníky z Oxfordské univerzity a je jedním z preparátů, které zatím ve stadiu schvalování pokročily nejdále.
Její první průběžné hodnocení zahájil Výbor pro humánní léčivé přípravky na základě dat z laboratorních studií. Klinická data, tedy informace získané z testování na dobrovolnících, zatím firma nedodala. Zatím není jasné, kdy se Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dostane k celkovému hodnocení nové vakcíny. Konečné slovo bude mít po doporučení EMA Evropská komise.
Začnou přípravy kanálu Dunaj–Odra–Labe
O schválení příprav první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe informoval na Twitteru ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). „Projekt se nám zdá realizovatelný a proveditelný. Studie potvrdila, že to dává smysl a pomůže to regionu,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček. Podle ministerstva by zesplavnění Odry usnadnilo přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat až k polským hranicím. Zde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle. Stavba by měla na české straně zahrnovat rekonstrukci sedmi silničních a jednoho železničního mostu, dále dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Podle ministerského dokumentu by pro co nejefektivnější využití vodní cesty měla být hloubka pět metrů a šířka plavební dráhy okolo 40 metrů.
Stavba úseku ze Svinova k polským hranicím podle odhadů vyjde na 15 miliard korun, dalších 29 miliard pak bude stát polská část koridoru do Koźle. Obě země o projektu a vlastním postupu průběžně jednají.
Úsek z Ostravy do Polska se tak stal první části zvažovaného vodního koridoru, který podle původních předpokladů měl spojit Odru s Dunajem a Labem. Podle studie proveditelnosti by měl celý projekt vyjít na téměř 586 miliard korun. Ministerstvo však loni rozhodlo, že další analýzy se zaměří na propojení Odry s Dunajem, které vycházelo ze studie jako ekonomicky nejefektivnější. Naopak napojení labské části za více než 300 miliard korun vyhodnotilo jako nevýhodné a technicky nejnáročnější.
Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.
Na vládu míří kritika z opozice, Greenpeace i Transparency International
Opoziční politici schválené přípravy první části koridoru kritizují. Podle občanských demokratů se kabinet snaží zavděčit prezidentu Zemanovi. Vybudování kanálu označili jako „jeho nesmyslný a megalomanský projekt“.
„Stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem,“ uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na sociální síti. I podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy jde o ekologický i finanční nesmysl a o blouznivé přání prezidenta Zemana. „Projekt ekonomicky neudržitelný, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu,“ konstatoval.
„Preferuji budování vysokorychlostních železnic a také budování dálnic a rychlostních komunikací, které přinesou na větším území zlepšení dopravy pro všechny občany a také hospodářský rozvoj regionů,“ uvedl v tiskové zprávě předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Proti plánu se vymezila i ekologická organizace Greenpeace. „Vláda si asi myslí, že Ostraváci se bez kopání do země neobejdou. Černé zlato jen nahradí hlína z nekonečného kanálu (a taky tunelu) Dunaj–Odra–Labe, který dnes vláda schválila,“ uvedla na Twitteru. Projekt označila jako „naprostý nesmysl“. Záměr kritizují i další ekologické organizace jako Hnutí Duha nebo Arnika.
Jako šílenství vlády, která se bojí odmítnout zájmy lobbistů prezidenta Zemana, a jako ekonomický zločin záležitost okomentoval ředitel Transparency International David Ondráčka.
Příspěvek propuštěným zaměstnancům OKD
Vláda se zabývala i příspěvkem pro končící horníky těžební společnosti OKD. Horníci, kteří přijdou o zaměstnání kvůli utlumování těžby, dostanou kromě jedenáctinásobku mzdy v rámci kolektivní smlouvy i příspěvek ze státního rozpočtu. Pracovníkům nad povrchem vyplatí 5300 korun, příspěvek tak klesl z původních sedmi tisíc korun. Horníci, kteří pracují pod zemí, mají i nadále dostávat osm tisíc korun měsíčně.
Doba vyplácení příspěvku pak podle Havlíčka bude záviset na věku a době odpracované v OKD. Může jít o dobu od tří měsíců do pěti let. Náklady státu s propouštěním ve firmě podle Havlíčka mají od letoška do roku 2031 činit až 820 milionů korun. Ministr v září oznámil, že OKD na konci února ukončí těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustí zhruba 2000 lidí.
Předseda Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek řekl, že odboráři s novelou nařízení souhlasí. Vláda nařízení původně vytvořila na míru OKD, nyní se firma dostane na úroveň společností, jako jsou Severočeské doly nebo Diamo. Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková už dříve uvedla, že společnost OKD tuto změnu MPO i ministerstvu financí už před časem sama navrhovala a že odstraní dlouhodobě nevyvážený stav mezi zaměstnanci OKD a zaměstnanci jiných těžebních společností.
Ministři už se věnovali zákonu o účetnictví
Kabinet v pondělí schválil věcný záměr nového zákona o účetnictví. Použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky by tak mělo být rozšířeno na banky, vybrané finanční instituce a pojišťovny. Ty již předávají dohledovým orgánům informace podle těchto standardů. Zároveň firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmů, by měly nižší administrativní zátěž.
„Chceme moderní zákon o účetnictví, který umožní lépe reagovat na nové i stávající trendy v oblasti účetnictví. Návrh počítá s rozšířením použití mezinárodních standardů a digitalizací účetnictví. Díky tomu snížíme administrativní zátěž a zvýšíme konkurenceschopnost našich firem,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Úpravy podle Schillerové chystalo ministerstvo dva a půl roku.
Na Hrad popáté zamíří návrh na povýšení Koudelky do hodnosti generála
Kabinet se zabýval i opakovaným návrhem na povýšení šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky do generálské hodnosti. Soubor návrhů v pondělí schválila vláda beze změny, uvedl Havlíček na tiskové konferenci.
Vyšší generálskou hodnost vláda navrhuje i pro policejního prezidenta Jana Švejdara, jeho náměstka Martina Vondráška nebo pro ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala či šéfa vojenských zpravodajců Jana Berouna.
Vláda se o pokoušela povýšit Koudelku už čtyřikrát, prezident Miloš Zeman to ale dosud vždy odmítl. Kontrarozvědku, která ve svých zprávách opakovaně upozorňuje například na nebezpečí ruských či čínských špionů, prezident často kritizoval. Návrh vlády v minulosti nevyslyšel, přestože premiérovi Andreji Babišovi (ANO) povýšení Koudelky slíbil.
Prezident generály každoročně povyšuje u příležitosti státních svátků 8. května a 28. října. Letošní květnové jmenování generálů se ale kvůli pandemii koronaviru neuskutečnilo, říjnový termín zatím odložen nebyl.
Vláda schválila novelu vysokoškolského zákona
I novelu vysokoškolského zákona, která by měla odstranit některé nedokonalosti poslední změny normy z roku 2016, vláda v pondělí schválila. Nová úprava by měla mimo jiné změnit fungování zahraničních vysokých škol v Česku a podmínky pro vzdělávání studentů s handicapem nebo snížit administrativní zátěž vysokých škol.
V souvislosti s rozšířením okruhu příjemců stipendií a s podporou studentů se speciálními potřebami vyčíslilo ministerstvo školství dopad na státní rozpočet na 211 milionů korun. Podle úřadu by tyto výdaje měly být dlouhodobě pokryty ze schváleného rozpočtu ministerstva a nebudou důvodem k dalším požadavkům na jeho navýšení.
Dále by se měly zjednodušit přestupy studentů mezi různými studijními programy nebo školami, což by mělo snížit studijní neúspěšnost. Návrh se zabývá i podmínkami pro členství v Radě Národního akreditačního úřadu. Zmírnit by se měla například omezení, které členům rady zakazuje vykonávat na vysokých školách další činnosti. Novela rovněž zjednodušuje oznamování habilitačních řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.
Pozemky pod přehradami na Rakovnicku vykoupí stát za stovky milionů
Výkup pozemků pro nádrže v Senomatech a Šanově by měl vyjít na 120 milionů korun, ministerstvo by na ně mělo letos dát 36 milionů korun, v příštím roce 45 milionů korun, zbytek pak v roce 2022. Do konce roku 2022 by měly být vypořádané pozemky a dokončené přípravy, samotná stavba by měla začít v roce 2024. Do provozu by tyto dvě vodní díla měla být uvedena v roce 2028.
Větší kryrská nádrž by měla sloužit také na závlahy pro chmelnice. Pozemky pod ní by měly podle materiálu stát 365 milionů korun. Stavět by se mělo začít v roce 2034, nádrž by měla být uvedená do provozu v roce 2041.
Výkup pozemků pod menšími vodními nádržemi Senomaty, Šanov a Kryry ve Středočeském a Ústeckém kraji vyjde stát na 485 milionů korun. Další peníze pak budou stát pozemky pod přivaděčem vody, který bude ústit do kryrské nádrže. Celkem by pak tyto tři nádrže měly stát skoro 3,2 miliardy korun.
Kompenzace pro kraje vládou neprošly
Jednorázovou kompenzaci 500 korun na obyvatele jako náhradu za výpadek daňových příjmů vláda na pondělním zasedání odmítla. Navrhovaná suma má krajům vynahradit peníze, o které přišly v důsledku výplaty takzvaného kompenzačního bonusu, tedy jednorázového příspěvku 500 korun za den.
Ten byl určený především živnostníkům, ale třeba i společníkům malých společností s ručením omezeným, které ekonomicky poškodily dopady epidemie covidu-19. Vláda příspěvek vyplácela z peněz, které vybrala na daních z příjmů zaměstnanců. To je ale sdílená daň, o kterou se stát dělí s kraji a obcemi, na které tak zbývá méně peněz.
Vláda v návrhu nesouhlasného stanoviska mimo jiné uvádí, že dopad na daňové příjmy krajů kvůli vyplácení bonusu představuje přibližně 2,23 miliardy korun. „Poskytnutí jednorázového nenávratného příspěvku ze státního rozpočtu ve výši 500 Kč na obyvatele by představovalo jednorázové posílení příjmů krajů o 5,35 miliardy Kč, přičemž však státní rozpočet na rok 2020 s tímto mimořádným výdajem ani po novelách nepočítá,“ uvedl kabinet.
Tentokrát bylo předkladatelem návrhu zastupitelstvo Pardubického kraje, kabinet ANO a ČSSD už dříve odmítl obdobné předlohy Senátu či Libereckého kraje.
Kabinetem neprošel ani návrh hnutí STAN, podle kterého by si zaměstnavatelé mohli odečíst ze zdravotních odvodů náhradu mzdy bezúplatným dárcům krve nebo plazmy za dny odběru. Předkladatelé novely pokládají za problematické, že zaměstnavatelé musejí dárcům poskytnout na den odběru volno i náhradu mzdy.
Poukazují na to, že bezplatný odběr krve je v obecném zájmu. Navíc podle autorů existují případy, kdy se zaměstnavatelé stavěli k účasti svých zaměstnanců na odběru krve velmi zdrženlivě. Změna by mohla přispět ke zvýšení počtu dárců, soudí poslanci STAN. Veřejné zdravotní pojištění by přišlo podle jejich odhadů o 500 milionů až 750 milionů korun ročně.
Podle podkladů pro kabinet by se ale věc neměla řešit na úkor veřejného zdravotního pojištění. Vláda zpochybnila i navrhovaný způsob odpočtu. Není navíc ani jasné, v jakém poměru by se o snížení odvodů dělil zaměstnanec a zaměstnavatel, stálo v předběžném stanovisku. O předloze rozhodnou zákonodárci. Není ale jisté, zda ji sněmovna stihne projednat do konce volebního období.
