Vláda schválila, že se většině zaměstnanců státu a veřejných služeb od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) později potvrdil, že se z rozhodnutí kabinetu zvednou učitelům platové tarify o sedm procent. Přidáno dostanou též lidé z bezpečnostních sborů.
„Já mohu říct jen tu jednu dílčí část, která je už opravdu schválená. To je těch 1400 korun navíc pro segment veřejné a státní správy, což znamená, že pro lidi s těmi nejnižšími tarify je to zvýšení skoro o dvanáct procent meziročně, u lidí s nejvyššími tarify kolem dvou procent,“ uvedl Jurečka v průběhu jednání vlády.
Ministr dříve zmínil, že „zvýšení do určité míry kopíruje růst, který je v soukromé sféře, nicméně je férové přiznat, že takto to nebylo v těch předchozích dvou letech“.
Na navýšení tarifů o 1400 korun se kabinet dohodl začátkem října s odboráři. Předáci pak ale s částkou spokojeni nebyli. Odboráři požadovali vyšší částku, a sice aspoň 2200 korun. Společně s opozicí kritizují nárůst platů také v kontextu skoro sedmiprocentního zvýšení, které kabinet navrhuje u politiků.
Vláda také nyní schválila, že příslušníkům bezpečnostních sborů se od příštího roku zvednou platy o 1500 korun. Policisté a hasiči dostanou navíc ještě tisíc korun jako stabilizační příplatek, uvedl už dříve ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Příslušníci bezpečnostních sborů v listopadu protestovali proti nízkým platům a špatné personální situaci.
Učitelům se tarif podle předpisu zvedne od ledna o sedm procent. Platy by jim v konkrétních číslech měly vzrůst o 1090 až 4040 korun, podle odbornosti a praxe.
Růst o 1400 korun u ostatních podle ministerstva práce představuje ve veřejné sféře zvýšení od 1,8 do 11,5 procenta a ve státní službě od 2,1 do 8,7 procenta.
Plat ve veřejném sektoru stanovuje teď pět tabulek s tarify podle odbornosti a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku mají státní zaměstnanci. Podle nařízení by se tabulka pro sociální pracovníky měla zrušit, posunuli by se do zdravotnické tabulky.
Zaručené platy se dosud vyplácely v osmi stupních podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Od ledna budou stupně jen čtyři od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Finance na růst platů
Podle návrhu státního rozpočtu, který v úterý podepsal prezident Petr Pavel, má jít příští rok na platy zhruba o dvacet miliard korun více než letos. V průměru si mají státní zaměstnanci polepšit přibližně o tři tisíce. Hrubý výdělek má stoupnout na více než 47 tisíc korun. Představuje to růst o 6,8 procenta.
Počet míst ve veřejné sféře se má přitom zvýšit asi o 1400 skoro na 489 tisíc. Zhruba každý druhý státní zaměstnanec pracuje ve školství.
Šéf odborů: Kvůli výpovědi bez udání důvodu hrozí dál protesty
Předseda OS KOVO Roman Ďurčo v Interview ČT24 prohlásil, že by rád viděl růst platů zhruba o sedm procent na celospolečenské úrovni. „Vzhledem k tomu, co se tady odehrávalo v posledních letech, jak je na tom kupní síla našich občanů, tak si myslím, že nárůst sedm procent je adekvátní k tomu, jak bylo to minulé období z hlediska tlaku a inflace,“ vyjádřil se s tím, že by peníze na to měl stát někde najít.
Ďurčo se ale také obává toho, že by i přes sliby z vlády došlo k uzákonění výpovědi bez udání důvodu, a uvedl, že jsou odbory připravené uspořádat v takovém případě protesty. „Jsme ochotni se o tom bavit, pokud se začneme bavit o nějakém například čtyřiadvacetiměsíčním odstupném. To by mohlo být pro zaměstnance z hlediska jistot daleko lepší,“ řekl.
„Já bych neváhal být trochu štědřejší,“ říká Juchelka
Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloš Nový (TOP 09) v pořadu Události, komentáře řekl, že by byl mnohem spokojenější, kdyby byl mzdový nárůst výrazně vyšší. Podle něho ale musí být hodnocen s ohledem na dvě skutečnosti. „Tou první je stav veřejných financí, respektive stav státního rozpočtu. A zadruhé, k růstu mezd může docházet pouze v situaci, kdy adekvátním způsobem roste produktivita práce, protože právě růst mezd je velmi silným inflačním impulsem,“ uvedl s tím, že na základě těchto dvou hledisek se domnívá, že schválený růst mezd odpovídá a je adekvátní.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) rozumí lidem, kteří si myslí, že vládou schválený růst adekvátní není. „Já se na to dívám i z toho pohledu de facto sociálního, to znamená toho, co si člověk dokáže reálně koupit a tady bohužel nedosahujeme těch předcovidových čísel,“ míní. „Já bych určitě neváhal být trochu štědřejší,“ dodal s tím, že se podle něho mělo jít cestou, kterou navrhují odbory.
K odborům se vyjádřil i Nový, podle něj se vláda vždy snaží s odbory jednat tak, aby bylo dosaženo sociálního smíru, protože vypuknutí masových stávek by nepomohlo nikomu. Dodal ale, že dialog vždy musí probíhat v rámci reálných možností ekonomiky.
