Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Kabinet také rozhodl, že starobní penze se od ledna zvýší v průměru o 825 korun. Solidární díl všech důchodů vzroste o 140 korun, zásluhový o 5,1 procenta. Vláda také schválila navýšení příspěvků pro pěstouny a na pokrytí potřeb dětí, a to od října.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun. Rozpočet dostane k posouzení sněmovna.
Hlavní změnou na výdajové straně je sto miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje sto miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.
Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.
Platy ve veřejném sektoru
Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýši se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.
Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O třicet miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit sedmdesát miliard, Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. V pondělí schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.
Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku, předloží do sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.
Šéfce poslaneckého klubu ANO a bývalé ministryni financí Aleně Schillerové chybí od vlády detaily, jakým způsobem je do rozpočtu zapracován například úsporný tarif nebo avizované dotační programy velkým firmám. Podle ní jsou nejasné i příjmy do rozpočtu. „Dedukuji, že tam (ministr financí) započítává pravděpodobně už daň z mimořádných zisků, což je nepřijatelné. Nemůžete započíst do příjmové stránky něco, co není schváleno zákonem,“ řekla v Událostech, komentářích.
Člen sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Zborovský (KDU-ČSL) považuje zvýšení schodku za očekávané. „Vzhledem k tomu, že vláda přistoupila k zastropování cen energií a bude ze státního rozpočtu pomáhat domácnostem,“ podotkl v pořadu 90' ČT24.
Opozice kabinet kritizovala, že v původním návrhu neměl některé výdaje – například kvůli energetické krizi. Očekávala tak, že schodek nakonec bude vyšší, a to i přes vyšší příjmy. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Volný (ANO) celý průběh tvorby rozpočtu označil za zmatený a neprofesionální.
„Tato vláda říkala, že se už rok před volbami připravovala na to, že bude vládnout. Kritizovala samozřejmě minulý kabinet, že dělá tak velké schodky. Ale přitom je to úplně stejné,“ řekl šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Vláda schvalovala také rozpočty fondů. Státní fond životního prostředí ČR by měl příští rok vydat 34,54 miliardy korun, předpokládané příjmy jsou 32,25 miliardy. Fond dopravy bude příští rok hospodařit s rozpočtem 150,9 miliardy korun. Částečně bude financován vlastními dluhopisy a úvěrem od Evropské investiční banky.
Důchody od ledna vzrostou v průměru o 825 korun
Kabinet v pondělí potvrdil nárůst důchodů od ledna, což je také součástí rozpočtu. Průměrný starobní důchod se zvýší o 825 korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) o tom informoval na Twitteru. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun. K tomu vzroste o 5,1 procenta zásluhová procentní výměra.
Solidární pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy. Nyní činí 3900 korun, od ledna se navýší všem o 140 korun na 4040 korun. Podle podkladů k nařízení by měl příští rok průměrný výdělek dosahovat totiž 40 324 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží počet odpracovaných let a výše odvodů z výdělků. Příjmy se ale započítávají do vypláceného důchodu jen do určité výše. Lidem s vyšší mzdou či platem se tak zohlední jen část odvedené sumy.
Podle zákona se důchod valorizuje pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Výdělek loni reálně rostl o 2,1 procenta. Do navýšení se zahrnuje 1,1 procenta, tedy zaokrouhlená půlka. Ceny se domácnostem seniorů za sledované období po mimořádných valorizacích za květen a červen zvýšily o 3,6 procenta. Celkové navýšení starobního důchodu tedy činí 4,7 procenta. Dalším propočtem pak ministerstvo práce stanovilo navýšení procentního dílu o 5,1 procenta. Celkem se má průměrná starobní penze tedy zvednout o 825 korun. Lidé, kteří mají podprůměrný důchod, si polepší méně. U lidí s nadprůměrnou penzí bude částka vyšší.
Do zásluhové procentní výměry se zahrne i bonus 500 korun za výchovu dítěte. Toto takzvané výchovné dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy. Po lednové valorizaci a s tímto takzvaným výchovným by podle podkladů k nařízení měl průměrný důchod činit asi 19 500 korun. Ministerstvo práce uvedlo, že letos v lednu průměrný starobní důchod odpovídal 42,5 procenta průměrné mzdy. V lednu 2023 by to mělo být po valorizacích 45,9 procenta.
Kolik peněz bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí. Ministerstvo práce jen uvádí, že chystaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Své důchodové systémy mají pak i obrana, vnitro a justice.
Příspěvky pro pěstouny se od října zvýší
Vláda také schválila nařízení, podle kterého začnou pěstouni od října dostávat víc peněz od státu. Příspěvek při převzetí dítěte se jim zvedne o 35 procent a měsíční částka na úhradu potřeb dítěte o 27 procent. Vzrostou i zaopatřovací příspěvky pro mladé po odchodu z dětského domova či z náhradní rodiny, a to o patnáct procent.
Ministerstvo práce uvedlo, že kvůli prudkému růstu cen začíná být pro pěstounské rodiny problematické péči o svěřené děti zajišťovat a pro mladé po odchodu z dětských domovů či od pěstounů z dávky vyžít. Navržené zvýšení odpovídá nárůstu cen od poslední valorizace do konce letošního května, upřesnil resort. Po navýšení bude na roční výdaje potřeba navíc kolem 400 milionů korun.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte činí měsíčně u dětí do šesti let 4950 korun, od šesti do dvanácti let 6150 korun, od dvanácti do osmnácti let pak 6985 korun a pro studenty od osmnácti do 26 let 7260 korun. Nově to bude od října po navýšení o 27 procent podle věku 6290, 7750, 8870 a 9220 korun. U postiženého dítěte se podle věku, stavu a závislosti na péči vyplácí od 5115 do 9900 korun, od října to bude od 6500 do 12 575 korun měsíčně.
Příspěvek při převzetí dítěte podle věku činí v současné době osm, devět či deset tisíc korun. Poskytuje se do osmnácti let. Od října se podle ministerstva práce tato jednorázová částka na pořízení potřebných věcí a vybavení zvedne o 35 procent na 10 800, 12 150 a 13 500 korun.
Zaopatřovací příspěvek se vyplácí mladým při odchodu z dětských domovů či z náhradní rodiny. Může se poskytovat při studiu do 26 let. Měsíčně činí patnáct tisíc korun. Částka se zvýší o patnáct procent na 17 250 korun. V případě potřeby úřady mohou poskytnout dávku i jednorázově, a to 25 tisíc korun. Od října to bude 28 750 korun.
Úprava fungování úřadu pro dohled nad politickými stranami
Kabinet podpořil také zákon, který má upravit pravidla vnitřního fungování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Na Twitteru o tom informoval ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Na vedení instituce by se měl podílet kolektivní orgán složený z předsedy i dalších členů úřadu. S návrhem jako celkem v připomínkovém řízení nesouhlasil samotný dohledový úřad, který kritizoval novou koncepci vedení. Předpis nyní projedná sněmovna.
Úřad dohlíží na to, jak politické strany a hnutí plní zákonné požadavky na transparentnost hospodaření. Zkoumá jejich výroční finanční zprávy nebo provádí vlastní kontrolu, projednává správní delikty a ukládá sankce. Těžiště činnosti úřadu spočívá v dohledu nad transparentním průběhem volebních kampaní. V čele instituce, která sídlí v Brně, stojí Vojtěch Weis. Vedle něj má úřad čtyři členy.
Jednodušší stavby obnovitelných zdrojů
Vláda také schválila, že u staveb obnovitelných zdrojů energie do padesáti kilowatt nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu. Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Zjednodušení se bude týkat i objektů umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče.
„Jedná se o první krok směrem k většímu rozvoji energií z obnovitelných zdrojů, které letos na podzim uděláme, další budou následovat velmi brzy,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Doplnil, že jeho resort eviduje obrovský zájem o dotační program na podporu instalace fotovoltaických elektráren. Původně se podle něj počítalo s alokací čtyř miliard korun, ale vzhledem k velké poptávce ji resort zvýší až na devět miliard korun, řekl.
Díky takto podpořeným projektům by mohl objem elektřiny vyrobené ze solárních elektráren vzrůst až o třetinu, zmínil dále Síkela. Dodal, že by se tak mohlo České republice podařit dohnat ostatní země Evropské unie, za kterými v tomto ohledu zaostává.
Hospodářská spolupráce s Katarem
Kabinet také v pondělí schválil mezivládní dohodu o spolupráci s Katarem. Síkela předpokládá její podpis během návštěvy katarského emíra v České republice. „Katar je pro Česko důležitým partnerem při diverzifikaci dodávek plynu,“ konstatoval.
Dodal, že spolupráce se rozvíjí a bude rozvíjet i v dalších oblastech. Katarský emír Tamim bin Hamad Sání by měl Česko navštívit během podzimu.
