Vláda části veřejné správy od září schválila růst platových tarifů o deset procent

Nahrávám video

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

„Vláda schválila zvýšení tarifní složky platu státních zaměstnanců. Státní správa bude na pracovním trhu konkurenceschopná, aniž by to znamenalo vyšší nároky na státní finance,“ uvedl na brífinku Fiala.

Pro letošek se plat ve veřejných a státních službách zmrazil úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Ostatním profesím výdělek rostl. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se od ledna platový základ zvedl o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent.

Veřejný sektor letos v prvním čtvrtletí podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával 712 100 lidí. Průměrný plat činil 40 352 korun. Polovina pracovníků pobírala víc než 37 633 korun. V soukromém sektoru průměrná mzda dosahovala 41 386 korun a polovina lidí měla přes 33 647 korun.

Nahrávám video

O kolik se základ zvýší?

Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek. Kabinet od září počítá s desetiprocentním zvýšením v první tabulce s nejnižšími částkami a také ve státní službě. Ve veřejných službách se tarify letos pohybují podle délky praxe a odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce od 11 030 korun do 49 920 korun a ve státní službě od 14 660 do 62 tisíc korun. Od září budou částky ve veřejných službách činit od 12 140 do 54 920 korun a u státních zaměstnanců od 16 130 do 68 200 korun.

Údaj o tom, kolik lidí si polepší, podklady k nařízení neobsahují. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že by to mělo být asi 365 tisíc zaměstnanců. Stát by měl z rozpočtu na navýšení platů do konce roku vydat i s odvody 3,08 miliardy korun. Z toho 1,97 miliardy je na úpravu tarifů ve veřejných službách a 1,1 miliardy pro státní zaměstnance. Samosprávy má přidání stát 1,8 miliardy a ze zdravotního pojištění to má pak být ještě 0,29 miliardy.

Odbory kritizují, že řada tarifů je pod minimální mzdou. Ta pro letošek činí 16 200 korun. Pod touto částkou je 40 z celkem 192 tarifů první tabulky pro veřejnou sféru. Ve státní službě je to pět ze 144 tarifů. Po zářijovém navýšení pod nejnižším výdělkem zůstane v tabulce veřejné sféry 25 platových základů a ve státní službě jeden. O změnách nastavení i odměňování začne podle Jurečky jednat pracovní skupina.

Školské odbory chtějí od ledna přidat o patnáct procent

Například školské odbory požadovaly od ledna přidání až patnáct procent. Podle předáka odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka patnáctiprocentní navýšení sumy na platy představuje osmnáct miliard korun. „Naším cílem je dostat co největší část do tarifů. Budeme o tom vyjednávat,“ řekla ve středu místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Podle svazu by při zvýšení o 15 procent měl průměrný plat pedagogů dosáhnout příští rok 52 710 korun a odpovídal by zhruba 122 procentům očekávané průměrné mzdy. Letos je to s částkou 45 835 korun zhruba 113 procent, uvedli odboráři. Poukazují na vládní programové prohlášení, podle kterého by průměrný učitelský plat měl činit 130 procent celostátní průměrné mzdy.

Platy pedagogů
Zdroj: ČT24
Platy nepedagogických pracovníků
Zdroj: ČT24

Dobšík řekl, že by bylo fér, kdyby už na začátku školního roku pedagogové i nepedagogové věděli, jaký vláda plánuje nárůst platů. „První signál by měl být v připravovaném rozpočtu na příští rok,“ poznamenal. „Rozložili jsme to do několika let, že je to 15 procent pro příští rok, deset pro rok 2024 a sedm pro rok 2025. Protože pokud by se to mělo dát jednorázově, že to by byly opravdu obrovské finance,“ dodal. Fiala podle něj toto rozložení růstu v čase neodmítl.

Nepedagogové si polepší

O kolik peněz se v příštím roce nakonec platy ve školství zvýší, se vyjasní až po dokončení debaty o státním rozpočtu na příští rok, reagoval na tiskové konferenci premiér Fiala.  

Připomenul, že platy pedagogů se zvedly od letošního ledna. Platový základ neboli tarif jim stoupl o dvě procenta. Navýšení základu platu o deset procent, které ve středu schválila vláda, se týká také nepedagogických pracovníků ve školství. Premiér poukázal na to, že nepedagogové ve školách nedostali přidáno dvacet měsíců a jedná se o nízkopříjmové skupiny lidí. Podle něj byli podfinancovaní už za předchozí vlády.

Fiala také poukázal na to, že vláda nedávno přijala novelu o pedagogických pracovnících, která předpokládá garanci platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy. Závazný by nový systém mohl být při sestavování státního rozpočtu od ledna 2024. Ministerstvo školství dříve vypočetlo, že výdaje státního rozpočtu by se v důsledku úpravy musely v letech 2023 a 2024 zvýšit asi o 30,5 miliardy korun. 

Příspěvek na mobilitu se zvýší

Vláda také ve středu schválila, že příspěvek na mobilitu pro handicapované by se mohl zvýšit o 350 korun. Například na zdvihací plošinu by stát nově mohl lidem s postižením přispět až půl milionu korun, tedy o sto tisíc korun víc než teď, informoval Jurečka. Změny mají platit od října.

Ministerstvo práce navrhuje, aby sněmovna předlohu schválila hned při prvním projednávání. „V novele je klíčová část, která se týká příspěvku na mobilitu. Je to asi 260 tisíc lidí, kterým se příspěvek zvedne z 550 na 900 korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí.

Novela je podle Jurečky součástí balíčku, který má zmírnit dopady zdražování na handicapované. Poprvé se o něm ministr zmínil koncem dubna. Mezi opatřeními má být vedle zvýšení podpor na mobilitu a plošiny také růst příspěvků na zaměstnávání lidí s postižením či příspěvků pro lidi s dietami. Příspěvky na zaměstnávání upraví pak vládní nařízení, příspěvky na dietu vyhláška.

Příspěvek na mobilitu se vyplácí od roku 2012. V prvních letech činil 400 korun, od ledna 2018 se zvedl na 550 korun. Úřady by lidem vyšší dávku, tedy 900 korun, poslaly poprvé v listopadu. 

Podle Národní rady osob se zdravotním postižením je navrhované navýšení nedostatečné a neodpovídá realitě. Rada doporučovala zvednutí příspěvku na mobilitu na dva tisíce korun a na plošinu na 600 tisíc. Požadovala i příspěvky na energie pro lidi, kteří se neobejdou bez podpory dýchacích či jiných přístrojů.

Norma upravuje také pravidla poskytování otcovské a pohřebného či hlášení karantén.

Podle novely by nárok na otcovskou měl být i v případech, kdy se dítě narodí mrtvé či zemře v šestinedělí. Zákon srovnává podmínky mužů a žen, které po úmrtí potomka mateřskou mají. Pohřebné by se mělo poskytovat také na mrtvě narozené dítě. Zaměstnavatel musí podle návrhu na otcovskou pracovníka uvolňovat, jinak mu hrozí pokuta až půl milionu korun.

Hlášení o karanténě by hygienici měli sociální správě posílat elektronicky. Informaci o karanténě u svého zaměstnance by od úřadu měli dostat i zaměstnavatelé, pokud o to žádají. Stejně jako v době nemocenské, těhotenství či mateřské nesmí pracovník ani při karanténě či otcovské dostat výpověď, vyplývá z novely. 

Antibyrokratický balíček

Vláda ve středu také schválila takzvaný antibyrokratický balíček, který má vést k přípravě opatření ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, státního aparátu i občanů. Materiál má být podkladem pro jednotlivá ministerstva, která by do konce roku měla připravit legislativní řešení návrhů. Následně by měly resorty připravit návrhy dílčích změn zákonů, které projdou klasickým vládním legislativním procesem.

Antibyrokratický balíček kvituje Hospodářská komora. Počet povinností podnikatelů, které nesouvisí s podnikáním, ale roste, řekl ve středu na tiskové konferenci komory její šéf Vladimír Dlouhý. Podle komory v Česku stále chybí systémový přístup k odbourávání administrativní a byrokratické zátěže podnikatelů. Ti si podle ní mimo jiné stěžují i na nejednoznačnost zákonů a volají také po tom, aby jim vláda zrušila povinnost poskytovat údaje, se kterými stát nijak nepracuje.

„Jedním z cílů materiálu je právě otevřít uvnitř státní správy diskuzi nad konkrétními kroky, které povedou k postupné úlevě od celé řady obstrukčních povinností, jimiž je český právní řád zaplevelen,“ uvedl už dříve ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), který vládě materiál předložil.

Inspirací je podle ministra například Slovensko, kde připravili pátý balíček zjednodušujících opatření. „I když si uvědomujeme, že prioritou číslo jedna naší vlády je nyní řešit energetickou krizi a rychlou a účinnou pomoc lidem, tak je pro nás důležité byrokratickou zátěž pro podnikatele řešit. Začínáme tak návrhem souboru opatření, která půjdou zrušit či zjednodušit rychle,“ sdělil ministr.

V prvním balíčku je zmíněna například problematika blokování vedení účetnictví v cizí měně. Ministerstvo financí by podle materiálu mělo skrze návrh zákona o účetnictví umožnit účetní vykazování, podání daňového přiznání ke korporátní dani nebo placení v cizí měně, konkrétně v eurech.

Pro malé neziskové subjekty je podle materiálu zbytečně zatěžující povinnost účetnictví i podávání daňového přiznání ke korporátní dani, když je výsledkem zdanění nula. Navrhuje zavést určitý obrat, pod který budou neziskové subjekty od takových povinností zproštěny.

Konec desítek zatěžujících povinností

Ministerstvo práce by podle materiálu mělo ze zákoníku práce odstranit povinné sestavení písemného rozvrhu čerpání dovolené. Odstranit by úřad měl též povinnost, kdy zaměstnavatel musí posílat České správě sociálního zabezpečení hlášení o ukončení pracovní neschopnosti, i když se to týká osoby, která u něj už není zaměstnána.

Resort zdravotnictví by se pak podle návrhu měl zabývat zrušením povinnosti zajistit poskytování pracovnělékařských prohlídek v určitých případech.

Desítky zatěžujících povinností identifikovali například zástupci Hospodářské komory, Podnikatelských odborů, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, s některými dalšími návrhy přišla sama ministerstva. Na první balíček bude navazovat další, obsahovat bude řešení legislativně složitějších změn.

Stav předcházení nouze v teplárenství

Ministerstvo průmyslu a obchodu od 5. září vyhlásí stav předcházení nouze v teplárenství, který teplárnám umožní fungovat i bez zemního plynu, aniž by čelily sankcím. Na brífinku po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

„Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí,“ řekl Fiala. Tato paliva podle něj nesplňují aktuální emisní standardy, ale dostatek plynu a elektřiny je nyní prioritou. „Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt,“ dodal premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 10 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 11 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 12 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 12 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 22 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.