Najít vhodného dárce kostní dřeně je poměrně složité, mohou jich být stovky, ale ideálním kandidátem nemusí být ani jeden. I u příbuzných je šance kompatibility docela malá. Takového dárce shání i malá Madlen, která trpí aplastickou anémií a má nedostatek červených krvinek. Zájem o darování kostní dřeně se ale i díky jejímu případu zvyšuje. Tím pravděpodobnější je, že přes sto pacientů, kteří na dárce čekají, najdou toho správného.
Madlen byla dvacet měsíců úplně zdravé dítě. Jen jednou onemocněla s vysokými horečkami. Na začátku března jeli do nemocnice s vyrážkou.
„Nepřisuzoval jsem tomu nějakou extra váhu, očekával jsem, že je to typicky z rajčat, protože rajčata miluje. Nicméně se ukázalo, že se nejedná o vyrážku, ale že se jedná o petechie, což je takový finální příznak absolutního nedostatku krevních destiček,“ řekl otec Madlen Lukáš Přibyl.
V nemocnici si ji už nechali. Nikoho jiného kromě rodiny k ní nepouští. Otec za ní může jen v roušce. Malé Madlen už totiž nefunguje imunitní systém.
„Ono to na ní skoro ani nepoznáte, čímž je to možná ještě záludnější. Byl jsem s ní třeba na oddělení a ona si hrála s panenkou. Až nepochopitelné, protože má v téhle chvíli hodnoty takové, že většina lidí by už spala a byla by taková hybernovaná,“ doplnil Přibyl.
„Madlenka má onemocnění, které se nazývá těžká aplastická anémie. Znamená to, že v kostní dřeni se vlastně přestanou tvořit bílé krvinky, červené krvinky a krevní destičky, ale je to onemocnění velmi vážné a bez adekvátní léčby dlouhodobě neslučitelné se životem,” uvedla o diagnostice vedoucí transplantační jednotky Fakultní nemocnice v Motole Renata Formánková.
Zachránit by ji mohl dárce
Teď v rámci léčby zkouší imunosupresiva. Zachránit by ji mohl vhodný dárce kostní dřeně. Největší šance na úspěch je u sourozenců. Madlen má tři, ale ani jeden se jako dárce pro sestru nehodí.
Krevní skupina zde hraje podružnou roli, klíčová je shoda genetická. Každý člověk získá od matky a otce po pěti konkrétních znacích, které rozhodují o tom, jestli transplantace bude úspěšná. A lékaři tak hledají ideálně shodu u všech znaků – tedy 10 z 10.
Nejvyšší šance je u jednovaječných dvojčat, u běžných sourozenců už je to jen 25 procent a u dalších příbuzných ještě méně. Když tyto možnosti nevedou k cíli, hledají se nepříbuzní dárci – právě ve specializovaných registrech.
„Když ani otec, ani sourozenci nemají shodu, tak je to bezmoc. Já se snažím být táta, který celou rodinu chrání a otočí zeměkoulí, aby se otáčela na druhou stranu. Ale já nejsem schopen udělat víc,“ řekl Přibyl.
Publicita příběhu pomáhá
Rozhodl se alespoň zveřejnit příběh svojí dcery na sociálních sítích s výzvou, aby se lidé šli zapsat do registru dárců. Reakce přišla okamžitě. „Zájem je enormní, nemůžu ani říkat procenta, protože to jsou opravdu stovky přihlášek denně, běžně máme pár,” řekla Marie Kuříková z Českého registru dárců krvetvorných buněk pražského IKEMu.
Na výzvu zareagovala i Monika Kozáková. „Já už jsem o tom uvažovala delší dobu, ale hlavní impuls bylo vlastně video malé holčičky na Instagramu, sama mám dítě,“ uvedla.
Kvůli samotnému zápisu do registru zájemci do nemocnice ani nemusí. Důležité hodnoty se dají získat i ze stěru z úst, vše potřebné zašlou pracovníci registru domů. V Česku fungují dva registry, do kterých se zájemci mohou zapsat. Aktuálně v nich figuruje přes 170 tisíc lidí. Oba fungují přes třicet let. Za tu dobu našly přes třináct set vhodných dárců.
Jejich hledání je v případě kostní dřeně nebo krvetvorných buněk složitější než u ostatních orgánů. Když totiž lékaři odeberou mrtvým dárcům třeba srdce, tlačí je čas, proto před přenosem ověřují vedle krevní skupiny jen to, že organismus příjemce nemá protilátky vůči znakům, které má orgán na povrchu – to aby minimalizovali riziko jeho odmítnutím organismem příjemce. U transplantace kostní dřeně mají lékaři víc času, proto hledají maximální shodu.
