Ve středu budou poslanci od 10:00 pokračovat v ustavující schůzi nové dolní komory. Zákonodárci by měli volit hlavně svého předsedu a místopředsedy. Na předsednické místo jsou dva kandidáti, a to šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a místopředseda dosluhující vlády, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).
Poslanci musí nejdřív ustavit mandátový a imunitní výbor a potvrdit jeho předsedu. Už v pondělí rozhodli, že výbor bude mít šestnáct členů. Vést by ho mohla poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková.
V případě nejvyššího sněmovního postu je Pekarová Adamová kandidátkou koaliční většiny, která má v dolní komoře 108 hlasů. Havlíčkova nominace pak budí právní pochybnosti – podle ústavy totiž poslanec, který je členem vlády, nesmí být členem vedení sněmovny. Zatímco volební komise se nakonec usnesla na tom, že nominace místopředsedy vlády a ministra je možná, podle legislativního odboru dolní komory by Havlíček kvůli neslučitelnosti funkcí neměl být do volby ani připuštěn.
„Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků, které si v pondělí večer vyžádala volební komise.
Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. „Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit,“ napsali v dokumentu, z něhož na Twitteru citovala také členka volební komise Eva Decroix (ODS).
Sám ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že chce počkat na to, jak rozhodne sněmovna. Zároveň řekl, že pokud dolní komora nebude chtít, aby kandidoval, bude to respektovat. Postavení jiného adepta hnutí ANO v takovém případě Havlíček nepředpokládá.
Volba předsedy bude tajná, jak stanoví jednací řád. Pokud by poslanci nikoho nezvolili, konalo by se druhé kolo. Pokud by ani to nedopadlo zvolením předsedy, muselo by být nové hlasování s novými návrhy. Ustavující schůze by byla přerušena, což se ale nepředpokládá.
Místopředseda SPD Radim Fiala není proti volbě Havlíčka a hlasovat by o něm nechal. „Jsem přesvědčen, že bychom měli rozhodnout jako sněmovna, jsme suverénní orgán. Budu přesvědčovat poslance SPD o tom, že pan Havlíček má právo kandidovat,“ myslí si Fiala.
„Volba pana Havlíčka je možná jen tehdy, když předloží, že rezignoval jako ministr, a pan prezident jeho rezignaci přijal a stane se z něj pouhý poslanec,“ kontruje místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Upozorňuje, že by jinak návrh byl v rozporu s jednacím řádem sněmovny, a tudíž porušením zákona.
Místopředsedové a výbory
Poslanci by poté měli rozhodnout o počtu místopředsedů. Zatímco v uplynulém volebním období jich bylo pět, nyní jich má být šest. Hnutí ANO by mělo mít dva. Nominovalo bývalého předsedu Radka Vondráčka a Janu Mračkovou Vildumetzovou.
Budoucí vládní koalice by měla mít za místopředsedy Jana Skopečka (ODS), Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Olgu Richterovou (Piráti). Do vedení kandiduje i někdejší místopředseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura. Zástupci koalic ho však ve vedení nechtějí a kriticky se stavějí i k Vondráčkovi.
V minulém volebním období byli místopředsedy dolní komory vedle zmíněného Okamury také Petr Fiala (ODS), Vojtěch Pikal (Piráti), Tomáš Hanzel (ČSSD) a Vojtěch Filip (KSČM). Sociální demokraté a komunisté však v nynějších volbách propadli a Pikal se do sněmovny nedostal. Předseda ODS Fiala je kandidátem koalic SPOLU a PirátiSTAN na premiéra. Před čtyřmi lety ho poslanci zvolili místopředsedou sněmovny až na třetí pokus.
Zatím není jasné, jak dlouho bude celý výběr členů nového vedení sněmovny trvat. Pokud by však plénum v tajné dvoukolové volbě některé z místopředsednických pozic neobsadilo, na další schůzi by se konala volba nová. Poslanci by měli rozhodnout ještě o zřízení výborů. Poté ustavující schůze skončí a dosluhující vláda ANO a ČSSD bude muset podat demisi.
„Čísla jsou jasná, chceme výbory podle poměrného zastoupení podle výsledku voleb, SPD by měla právo na dva výbory, s tím pětikoalice souhlasí, ale dodnes nevíme, které to budou,“ říká Radim Fiala k povolebnímu vyjednávání. Strana by stála o ten hospodářský a bezpečnostní, neočekává ale, že na ně zbydou.
„V současné době sněmovnu ustavují dvě koalice a hnutí ANO a SPD je nejslabší klub v tento moment,“ argumentuje Bartošek. Zmiňuje, že i po volbách v roce 2017 se na strany s nejmenším ziskem nedostalo.
