V Praze vznikl nový krizový byt pro ženy, které se staly oběťmi násilí a nacházejí se ve špatném psychickém stavu. Ubytování slouží pro tři až šest žen i jejich děti. Organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí – jej otevřela ve spolupráci s městskou částí Praha 6. Reaguje tak na kritický nedostatek specializovaného krizového ubytování v tuzemsku.
Fyzické i psychické domácí násilí, ohrožení dítěte nebo vydírání. S tím vším se ve svém vztahu potýkala Michaela Nosková, a to celé čtyři roky. „Ve chvíli, kdy jsem se rozhodla, že uteču, bylo nejhorší, že nemáte moc lidí, kteří by vám mohli pomoct,“ popsala.
Ženě v první řadě pomohlo intervenční centrum a v případě dětí především orgán sociálně-právní ochrany (OSPOD). „Když odejdete jen tak, i s dítětem, a partner vám chce ubližovat, může jít na policii a nahlásit únos dítěte. Většina žen nemá peníze na to, aby se schovávaly v hotelech, a potřebují tedy zázemí,“ vysvětlila.
Bezpečné zázemí i poradenství
Pro ženy v podobné situaci vytvořila organizace proFem už zmíněný krizový byt, který poskytuje bezpečné ubytování i poradenství prostřednictvím intervenční pracovnice. „Viděli jsme, že poptávka žen s dětmi je vysoká, proto jsme na konci listopadu otevřeli třípokojový byt, kde je možné ubytovat tři ženy a jejich děti,“ přiblížila ředitelka proFem Jitka Poláková.
V bytě mohou ženy zůstat až sedm dnů, ve výjimečných případech lze pobyt dál prodloužit. „Někdy ženy přicházejí v akutním ohrožení, kdy hrozí nebezpečí jim i jejich dětem,“ sdělila Poláková. Pobyt je bezplatný a k dispozici je také oblečení či potraviny. Kvůli bezpečnosti se adresa bytu nezveřejňuje.
Podle městské části je podobných kapacit v Praze i v celé zemi nedostatek. „V loňském roce jsme organizaci poskytli dotaci ve výši milion korun a prostory tohoto nového bytu nabízíme za snížené nájemné,“ informoval mluvčí Prahy 6 Marek Zeman.
Podoba krizového bydlení je rozmanitá
Krizové bydlení a azylové domy nabízí řada dalších měst. Byty s utajenou adresou podle ministerstva práce a sociálních věcí fungují v tuzemsku na osmi místech a celkově nabízejí 201 lůžek. Například v Brně se mohou oběti domácího násilí obrátit na sdružení ROSA nebo Magdalenium, které poskytují bezpečné ubytování a podporu. Další možností je tamní magistrát a jeho program krizového bydlení, které je určeno občanům s trvalým pobytem v Brně. V případě okamžitého ohrožení je možné kontaktovat rovněž policii nebo linky pomoci.
„Současná podoba krizových bytů v Česku není legislativně ukotvena a je poměrně rozmanitá. Zpravidla jde o speciálně vyčleněné byty obcí nebo soukromých vlastníků, které podléhají zrychleným postupům při schvalování nájemní smlouvy či smlouvy o ubytování,“ upřesnila pro ČT24 ředitelka odboru komunikace ministerstva práce Kateřina Procházková.
Pravidla pro využití obecních krizových bytů se liší podle rozhodnutí jednotlivých obcí. Délka pobytu se obvykle pohybuje v rozsahu od sedmi dnů do šesti měsíců, někde je možné další prodloužení. „V koncepci sociálního bydlení platné do roku 2025 se doporučuje, aby smlouvy byly až na šest měsíců,“ doplnila Procházková.
Ubytování pro další ohrožené skupiny – samoživitelky, nemocné lidi nebo rodiny s osobami se zdravotním postižením v Praze pomáhá zajišťovat Městská nájemní agentura. „Aktuálně spravujeme 58 bytů, ve kterých je zhruba sto padesát lidí, včetně 63 dětí a dvaceti zvířat. Staráme se o opravy a zároveň vybíráme nájemníky. Majitelé mají garanci, že vždy dostanou nájem včas,“ popsal vedoucí agentury Martin Hruška. Nájemníci mohou v bytech zůstávat i několik let, nájemné je přitom oproti komerčnímu bydlení o několik tisíc korun nižší.
Nový zákon o podpoře bydlení
Ministerstvo práce a sociálních věcí si podle Procházkové uvědomuje nedostatečnou dostupnost bydlení, proto pracovalo s ministerstvem pro místní rozvoj na předložení zákona o podpoře bydlení. „Kromě toho také podporujeme to, aby s osobami, které se ocitnou v azylových domech, byla prováděna kvalitní sociální práce,“ dodala.
Zákon o podpoře bydlení byl schválen letos a začne platit v lednu 2026. Nesměřuje přímo na krizové bydlení, ale na zajištění lepší dostupnosti bytů pro domácnosti ohrožené na trhu s bydlením – právě včetně obětí domácího násilí. „Zákon je založen na principech Housing First a Housing Led. Primární snahou je zabydlet potřebnou osobu přímo do bytu, nikoli do azylového domu nebo jiného typu přechodného ubytování,“ vysvětlila Procházková.
O přidělení bytů už dnes ve 28 městech rozhodují kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku 2026 by podle zákona měla fungovat ve všech 132 obcích s rozšířenou působností. „S nájemníkem v samostatném bytě pracuje asistence v bydlení, která pomáhá s činnostmi potřebnými k udržení vyhovujícího bytu. Tato činnost je klíčová v tom, aby nájemník o bydlení nepřišel a nemusel se vracet do nevyhovující situace,“ popsala mluvčí resortu práce.
Přetížené nouzové kapacity
Podle ministerstva čelí tuzemsko podobným problémům jako řada dalších států Evropské unie. Nouzové a dočasné ubytování je dlouhodobě přetížené a často se využívá i v situacích, kdy by lidé potřebovali stabilnější bydlení s podporou.
Evropská federace nevládních organizací zaměřených na boj proti bezdomovectví (FEANTSA ) řadí Česko mezi země, kde neexistuje právní nárok na nouzové či dočasné ubytování. Část potřeby tak pokrývají komerční ubytovny, které představují spíše nouzové řešení než plnohodnotné bydlení. Naopak v některých západoevropských zemích, například ve Francii, je právo na nouzové ubytování zakotveno v legislativě a krizové ubytování je součástí širších národních strategií boje s bytovou nouzí.
