Resort práce poslal do připomínkového řízení zákon o sociálních pracovnících. Definuje, co práce obnáší i nároky na vzdělání. Ministerstvo doufá, že pomůže profesi zatraktivnit. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybí v Česku okolo čtyř set těchto pracovníků.
„Oni jsou strašně vděční. Když pomůžete, tak pouhé poděkování, úsměv opravdu je prostě přínosem zase pro mě. Takovou motivací, proč třeba i v té profesi zůstávám,“ říká sociální pracovnice Lucie Mezejová, která profesi vykonává přes dvacet let. Vede tým lidí, kteří o seniory pečují. V pobytové službě se podle ní daří pracovníky udržet i díky lepším finančním podmínkám.
Jaroslav Neuvirt má zkušenost i z neziskového sektoru. Situace je tam podle něj náročná, finančně i psychicky. Zakotvil v domově pro lidi se zrakovým handicapem a neměnil by. V oboru pracuje deset let, mezi svými spolužáky patří spíš k výjimkám. „Když jsem studoval, bylo nás v ročníku 64, 54 nás dokončilo a co vím teďka z poslední doby, tak jestli se nás pohybuje v tom oboru deset, tak je to hodně,“ popsal muž.
Problém si uvědomuje i resort práce. Chce získat lepší přehled o tom, kolik lidí s patřičným vzděláním v Česku je. „Abychom byli schopni třeba tyto lidi oslovovat s nabídkami proto, abychom je dokázali získat pro sektor sociálních služeb,“ vysvětlil ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Norma by měla profesi sociálního pracovníka pomoct zatraktivnit. Sněmovna už ji ale do voleb podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb projednat nestihne. „Nás mrzí, že byl předložen až nyní, protože víme, že je leden, v červnu končí sněmovna. To připomínkové řízení bude ukončeno někdy v březnu, v dubnu a víme, že už se neposune do projednání sněmovny,“ uvedl Jiří Horecký.
Oceňuje ale, že letos šlo do sociálních služeb o dvě miliardy korun navíc. Přilepšit by si měli pracovníci příspěvkových i neziskových organizací.
