V Česku chybí kliničtí psychologové, čekací doby jsou až tři čtvrtě roku. Zádrhel je v jejich vzdělávání

V českém zdravotnictví chybí kliničtí a dětští psychologové. Podle dat Asociace klinických psychologů jich schází asi 1500, tedy polovina současného stavu. Aby mohl psycholog vykonávat praxi ve zdravotnictví, musí absolvovat speciální kurz. Ty jsou ale na nadcházející dva roky obsazené. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá novelu, díky které by se možnost vzdělávat psychology rozšířila i na další české univerzity.

V praxi nedostatek klinických psychologů znamená asi čtyřměsíční čekací lhůty, na řadě míst odmítají pacienty úplně – a to i v akutních případech. Podle Asociace klinických psychologů působí v Česku zhruba 1550 klinických psychologů, podle údajů Světové zdravotnické organizace by jich ale v ideálním případě mělo být alespoň tři tisíce.

„Já i moji kolegové občas musíme dokonce pacienty odmítat,“ popisuje hradecká klinická psycholožka Dana Dobiášová. „A v případě, že máte třeba dítě se sklony k sebevraždě, to je problém,“ dodává. Pacienty proto přesměrovává do Pardubic, někteří dojíždí do Prahy. Právě v Hradci Králové je klinických psychologů největší nedostatek, v přepočtu na sto tisíc obyvatel podle posledních dat z roku 2020 působí jen tři, naopak v Praze je to téměř dvacet.

Nedostatek podle Jana Bažanta, vedoucího oddělení klinické psychologie v nedaleké Pardubické nemocnici, trvá minimálně třicet let, systematické řešení ale stále chybí. Kvůli válce na Ukrajině nebo také pandemii covidu-19 se navíc problém v posledních letech prohloubil. „V případě, že se nejedná o akutní případy, může trvat objednávací doba až tři čtvrtě roku,“ tvrdí Bažant.

Speciální kurzy jsou obsazené do roku 2024

Aby do zdravotního systému přibyli další kliničtí psychologové, musí absolvovat speciální kurzy, které několikrát do roka vypisují některé tuzemské vysoké školy. Samotné kurzy jsou ale už teď obsazené až do roku 2024. „Všichni vědí o tom, že je nedostatek klinických psychologů, kapacita kurzů, které by to mohly vyřešit, je však nedostatečná a nikdo s tím nic nedělá,“ popisuje studentka psychologie Markéta. „Na Palackého univerzitě sice přidali jeden kurz navíc, to ale v žádném případě nestačí,“ dodává.

Roční kurz Psycholog ve zdravotnictví si studenti hradí sami, podle vysoké školy se cena za teoretickou část pohybuje mezi osmi a devíti tisící korunami. K tomu je potřeba ještě dvě stě hodin praxe na vlastní náklady studenta.

Dva kurzy ročně v současností nabízí katedra psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, jeden vypisuje soukromá Pražská vysoká škola psychosociálních studií a dva kurzy pořádá katedra psychologie na Univerzitě Karlově v Praze.

Problém řešíme, připravujeme novelu, říká mluvčí resortu zdravotnictví

Že poptávka po tomto druhu vzdělání zdaleka předběhla nabídku, si uvědomuje i ministerstvo zdravotnictví, pod které problematika spadá. „Problém s nedostatkem aktivně řešíme a připravujeme novelu zákona k rozšíření kapacit kurzů pro nové psychology,“ říká tamní mluvčí Ondřej Jakob.

Podle připravované legislativy by v budoucnu mohly potřebné kurzy nabízet i další české vysoké školy. „Aktuálně prošel dodatek k zákonu, který právo akreditovat kurz Psycholog ve zdravotnictví rozšiřuje prakticky na kohokoliv,“ říká vedoucí katedry psychologie Tomáš Nikolai z Univerzity Karlovy. Psychologii je v současnosti možné studovat ještě třeba na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, na dvou fakultách Masarykovy univerzity v Brně nebo na soukromé University of New York in Prague.

Klinický psycholog se od klasického psychologa liší především v rozsahu pravomocí a případy, které řeší. Nejčastěji se zabývá vážnějšími problémy jako je třeba porucha autistického spektra. Bez kurzu může absolvent psychologie pracovat v soukromé poradenské praxi, ve školství nebo v odvětví lidských zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...