Ústavní soud (ÚS) po obnově řízení vyhověl stížnosti ženy, kterou podle její výpovědi v letech 2008 a 2009 zneužíval kněz a tehdejší vedoucí diplomové práce na teologické fakultě. Případem se bude znovu zabývat policie, která oznámení původně odložila, protože v mužově počínání vůči dospělé studentce nespatřovala trestný čin zneužití ani znásilnění. Nyní musí důkladně prověřit ženina tvrzení a zvážit, zda bylo mužovo počínání postižitelné podle tehdy platného zákona a judikatury.
Žena dříve nenašla zastání u státního zastupitelství, ani u ústavních soudců. Až po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zrušil ÚS své původní odmítavé usnesení, nyní také rozhodnutí policie i státního zastupitelství. Důvodem je porušení práva na účinné vyšetřování.
Policisté se podle rozhodnutí ÚS dostatečně nezabývali tím, zda byla žena vůči knězi ve stavu bezbrannosti a zda na něm byla závislá, podobně třeba jako žák na učiteli nebo dítě na rodiči. Bezbrannost a závislost už tehdy byly součástí trestního práva jako znaky trestných činů znásilnění, respektive pohlavního zneužití.
„Orgány činné v trestním řízení nevyvinuly skutečnou a řádnou snahu věc objasnit, respektive ignorovaly tvrzení stěžovatelky, nezajistily dostatečné důkazy potřebné k objasnění věci, a jejich postup proto nedostál požadavku důkladnosti a dostatečnosti vyšetřování,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové.
Policie se nyní podle ženina advokáta Daniela Bartoně musí zabývat hlavně otázkou bezbrannosti ženy a jejího nesouhlasu s knězovým počínáním. „To je argumentace, kterou jsme měli od začátku řízení a na kterou policie a státní zastupitelství nereagovaly adekvátně,“ zdůraznil Bartoň. Pro ČT24 dodal, že orgány tehdy postupovaly „stereotypním způsobem, kdy nebraly vážně to, jakým způsobem dochází k sexuálním násilí.“
Muž je podle dostupných informací řeholním knězem v janovské provincii Řádu bosých karmelitánů. Řád mu už dříve pozastavil výkon veřejné služby do skončení soudního i paralelního kanonického řízení.
„Nedostatečná aktivita“
Už v době dospívání se dotyčná žena setkala s jiným knězem, který ji osahával. Později při studiu na vysoké škole poznala vyučujícího, rovněž kněze, který si díky své erudici získal její důvěru a vedl jí diplomovou práci. Považovala jej za svého duchovního otce. Poté, co se mu svěřila s trýznivými vzpomínkami, nabídl jí „pomoc“, která ale údajně spočívala v obnažování a dotycích, požadoval prý také pohlavní styk.
Podle verdiktu vznesla stěžovatelka před orgány činnými v trestním řízení „hájitelná tvrzení“ o tom, že byla při jednání duchovního ve stavu bezbrannosti. Sexuální aktivity prý probíhaly bez jejího souhlasu, měla být prý pod dozorem onoho duchovního.
Policie dospěla k závěru, že se kněz nedopustil znásilnění, ani pohlavního zneužití. Sexuální nátlak tehdy ještě nebyl součástí trestního práva a znásilnění nebylo vymezeno stejně široce jako nyní. Z aktuálního nálezu ÚS plyne, že knězovo počínání bylo teoreticky postižitelné i podle tehdejší právní úpravy, policie to tak musí znovu zvážit.
„Zrušením těchto rozhodnutí ÚS nepředjímá, jak orgány činné v trestním řízení rozhodnou, zda bude, nebo nebude zahájeno trestní stíhání. Prověření věci ale musí proběhnout v souladu s ústavními požadavky,“ uvedla Zemanová. Poukázala také na značný časový odstup od událostí.
Proti obnově řízení se stavěl soudce Tomáš Langášek, uplatnil jako jediný z patnáctičlenného pléna odlišné stanovisko také k středečnímu nálezu. Varoval před prolomením principu „není zločinu bez zákona“, který spočívá v tom, že nikdo nemůže být trestán za jednání, které nebylo v době spáchání zákonem zakázáno.
Poukázal také na zákaz zpětného působení trestního zákona v neprospěch obviněných. Zemanová však zdůraznila, že nález nepřináší retroaktivitu, orgány činné v trestním řízení budou uplatňovat právo platné v době spáchání činu. Langášek také poukázal na to, že čin už může být promlčený.
Štrasburský soud přiznal ženě 25 tisíc eur jako náhradu nemajetkové újmy a tisíc eur jako náhradu nákladů řízení, dohromady tedy zhruba 640 tisíc korun.
