Dlouhodobé obtěžování nenávistnými zprávami nelze bagatelizovat, závažné případy narušení soukromí a lidské důstojnosti by měly řešit trestní soudy, nikoliv jen přestupkové komise, plyne z nálezu Ústavního soudu v případu advokátky Kláry Kalibové.
Soud konstatoval, že justice porušila práva advokátky Kláry Kalibové, která v obecně prospěšné společnosti In IUSTITIA dlouhodobě pomáhá obětem předsudečného násilí a další trestné činnosti z nenávisti. Případ člověka, který ji samotnou dlouhodobě pronásledoval nenávistnými zprávami, skončil jen v přestupkovém řízení.
Pražské soudy porušily právo Kalibové na ochranu lidské důstojnosti a také její právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, rozhodl Ústavní soud.
Podle Kalibové jde o zásadní rozhodnutí, zejména pro veřejně činné ženy z neziskového sektoru, novinářky, akademičky nebo právničky, které často čelí útokům založeným na misogynii, tedy nenávisti k ženám. „Lidé, kteří jsou v podobném postavení, kteří jsou dlouhodobě intenzivně pronásledovaní, budou moci opřít svoje práva i v trestním řízení o tento nález Ústavního soudu,“ řekla Kalibová.
Soudy nemusí kauzu znovu otevřít
Během tří měsíců v roce 2020 dostala Kalibová od jednoho muže do své e-mailové schránky 114 zpráv, mnoho z nich hrubě vulgárních. Měly výhrůžný, zastrašující či hanobící charakter. Objevovala se v nich symbolika šibenic či národních tribunálů, zmínky o popravách muslimů a „zrádců národa“, kteří s nimi spolupracují, ale také – slovy nálezu soudu – nechutný pornografický obsah. „Přijde den, kdy vás dostaneme,“ stálo v jedné zprávě. Další e-maily soud cituje v nálezu.
„I pokud by stěžovatelka neměla za to, že se jí vedlejší účastník pokusí skutečně fyzicky ublížit, míra strachu a narušení psychologické pohody, které musela v důsledku jeho jednání prožívat, musela být natolik vysoká, že zasluhovala trestněprávní ochrany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.
Pražské soudy ani po dnešku nemusí kauzu znovu otevřít. Ústavní soudci z podnětu Kalibové pouze konstatovali porušení jejích práv. Zrušení sporného usnesení o postoupení věci do přestupkového řízení Kalibová nepožadovala. I „deklaratorní“ nález podle ní pomůže změnit praxi v Česku. Prozatím tedy případ zůstává v přestupkovém řízení, kde podle Kalibové rozhodnutí zatím nepadlo.
Prokažte občanskou statečnost
Nález Ústavního soudu přijal tříčlenný senát většinou dvou hlasů. Soudce Radovan Suchánek uplatnil odlišné stanovisko, prosazoval odmítnutí či zamítnutí stížnosti. „V trestním řízení vedeném o předmětných skutcích vedlejšího účastníka bylo prokázáno, že ten ji k ničemu nenutil pohrůžkou násilí, a jeho jednání nemohlo podle závěru obecných soudů objektivně vzbuzovat ve stěžovatelce ani skupině obyvatel důvodnou obavu o zdraví nebo život,“ napsal Suchánek.
Přehlasovaný soudce upozornil také na to, že se nález nijak nevypořádal s dřívějším odmítnutím podobné stížnosti Kalibové. V usnesení tehdy Ústavní soud uvedl, že práce v neziskové organizaci, která pomáhá obětem trestné činnosti a chrání lidská práva, je hodná úcty, avšak vyžaduje občanskou statečnost.
Pracovníci musejí počítat s tím, že se vystavují „zájmu osob omezeného rozhledu“, nezralých a frustrovaných. Nález však má vyšší váhu než usnesení, na což upozornila také Kalibová, která dříve vyjádřený postoj Ústavního soudu pokládala za nesprávný a nyní jej považuje za překonaný.
