ÚS: Poplašnou zprávou může být jen nepravdivé sdělení, Vrabel se vyjádřil „hybridně“

Soudy v případě Ladislava Vrabela porušily podle Ústavního soudu (ÚS) svobodu projevu. Případy souvisejícími s její ochranou se v minulosti ÚS zabýval několikrát. Na některé odkázal i v usnesení o Vrabelově případu, například na soudní spor týkající se výroků šéfa ANO Andreje Babiše po explozi skladu ve Vrběticích. V případě Babiše šlo podle ÚS, stejně jako u Vrabela, o takzvaný hybridní výrok. Ten mísí fakta, případně nepravdy, a názory.

„Tak naše vláda velice jasně říká, s kým budeme ve válce. To znamená, naše vláda chce útočit na Ruskou federaci jadernými hlavicemi ze stíhaček,“ řekl Ladislav Vrabel ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích. Kvůli svým výrokům čelil obžalobě. Na tom, že šlo o šíření poplašné zprávy, se shodla celá justiční soustava. Zasáhl až Ústavní soud, který rozsudek nad Vrabelem zrušil.

„Jde o tvrzení hybridní povahy, které má nicméně navzdory přítomným prvkům dezinformace blíže názorovému soudu než konstatování faktu, a jako takové je nelze zjednodušeně prohlásit za nepravdivé ve smyslu skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy,“ uvedl k Vrabelovým výrokům ÚS.

Spor Heleny Vondráčkové

Oporu pro své rozhodnutí našel mimo jiné v předchozích verdiktech, které se týkaly ochrany svobody projevu. Tu v Česku zaručuje Listina základních práv a svobod.

V usnesení, na které ÚS odkazuje hned čtyřikrát, jde o spor zpěvačky Heleny Vondráčkové s kritikem Janem Rejžkem. Rejžek v Lidových novinách uvedl, že zpěvačka za svůj polistopadový návrat zřejmě vděčí kontaktům s mafií, která ji v 70. a 80. letech prosazovala v médiích. ÚS se v roce 2003 zastal Rejžka. „Ústavní soud má opakovaně za to, že každý názor, stanovisko nebo kritika je, vzhledem k významu svobody projevu (…) zásadně přípustným,“ napsal před necelým čtvrtstoletím soudce František Duchoň.

V případu Vrabela na něj navázal soudce Ústavního soudu Tomáš Langášek. „Ochrana poskytovaná (Listinou základních práv a svobod) se vztahuje nejen na projevy, které jsou přijímány příznivě či jsou považovány za neškodné či bezvýznamné, ale i na ty, které zraňují, šokují nebo znepokojují,“ konstatoval.

Hybridní výrok a kauza Vrbětice

Zatímco kritika nebo názory jsou ústavně chráněny, v případě Vrabelova výroku nešlo čistě o sdílení subjektivního sdělení. Ústavní soud jeho výrok označil za hybridní. Takové výroky „kombinují skutkový základ a prvek hodnocení,“ jak uvádí ÚS. Skutkové tvrzení se opírá o nějaký fakt, pravdu, kterou jde ověřit – nebo naopak vyvrátit.

Za hybridní ÚS v minulosti označil i výrok Andreje Babiše. V roce 2014, tehdy jako ministr financí, na adresu firmy Imex po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích řekl, že je to „velice kontroverzní firma“, která má „údajně za sebou různé podivné firmy“, také „nekomunikuje se státem“, že „údajně vyvezla zbraně do Konga a bylo to zakázané“ nebo že odvezla munici do Bulharska, kde „to údajně bouchlo“. Firma kvůli tomu Babiše neúspěšně žalovala.

„Obecné soudy se podrobně věnovaly tomu, jestli hybridní výrok Andreje Babiše jako celek měl pravdivostní skutkový základ, přičemž dospěly k závěru, že jej měl,“ napsal k případu loni ÚS, když zamítl stížnost firmy Imex. V případě Vrabelova hybridního výroku pak podle soudu šlo spíš o názor než o konstatování faktu.

Šíření poplašné zprávy

Trestného činu šíření poplašné zprávy se podle trestního zákoníku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá. Podle ÚS však Vrabelův výrok znepokojení možným jaderným útokem nezpůsobil. Dokládá to komentáři pod Vrabelovým videem.

„Jak i obvodní soud uvedl, většinu komentářů pak tvoří diskuse mezi osobami obecně podporujícími názory obžalovaného a osobami prezentujícími odlišné názory. Není přitom důvod, aby do takové diskuse k otázkám veřejného zájmu z pozice arbitra vstupovaly orgány veřejné moci,“ stojí v nálezu ÚS.

„(Soudy) nezohlednily ve prospěch stěžovatele (Vrabela) jako obviněného pochybnosti o naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu šíření poplašné zprávy, zejména nepravdivost a poplašnost jeho výroku a nebezpečí vážného znepokojení části obyvatelstva,“ dodává v nálezu soudce Langášek.

Dezinformace dle ÚS omezit lze

ÚS také uvedl, že Vrabelův výrok obsahoval prvky dezinformace. Tenhle pojem ale česká justice dosud nedefinovala. ÚS proto pro definici odkazuje na text dvojice autorů Claire Wardlové a Hosseina Derakhshana pro Radu Evropy. V ní je dezinformace definovaná jako informace, která je falešná a vyprodukovaná s cílem ublížit osobě, skupině osob, organizaci nebo zemi. I když podle ÚS Vrabelův výrok postihnutelný není, dezinformace jako takové omezit jde. Pokud, jak stojí v usnesení, je půjde jako dezinformace vůbec kvalifikovat.

„Platí, že škodlivost dezinformací, respektive projevu, který znaky dezinformací vykazuje, představuje faktor podstatný při poměřování legitimity a nezbytnosti omezení svobody takového projevu; představitelných situací ústavně přípustných omezení šíření dezinformací tedy zřejmě může být více, ne však neomezeně,“ upozorňuje Ústavní soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 12 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...