Do čela Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zřejmě zamíří generál Karel Řehka. ČTK to sdělily dva zdroje. Řehka se účastnil zahraničních misí, působil u speciálních sil, na ministerstvu obrany i u NATO. Měl by nahradit Dušana Navrátila, jehož odvolání loni v prosinci zdůvodnil předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nízkou odborností a nedostatečnými manažerskými a komunikačními schopnostmi.
Řehku navrhla vláda, nominaci musí ještě před jeho jmenováním do funkce projednat sněmovní bezpečnostní výbor. Sejít se k tomu má ve středu, může se to však v souvislosti s nynější situací kolem hrozby koronaviru ještě změnit. Nominaci má podle pozvánky uvést na schůzi výboru premiér Babiš, zároveň by ale měla zasednout vláda.
Nový ředitel by měl nastoupit k dubnu. Do jeho jmenování vede NÚKIB statutární náměstek Jaroslav Šmíd. Do výběrového řízení se přihlásilo devět lidí. Ve výběrové komisi zasedali i ředitelé všech tří českých zpravodajských služeb.
NÚKIB vznikl v létě 2017 vyčleněním z Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Jako centrální správní orgán má na starost kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů.
Zabývá se také neveřejnými službami v rámci družicového systému Galileo. Bývalý poslanec a šéf NBÚ Navrátil vedl úřad od jeho vzniku.
Generál Řehka zaujal kritikou ministra Zaorálka
Karel Řehka (45) vystudoval vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Absolvoval například roční důstojnický kurz ve Velké Británii nebo prestižní kurz rangers v USA. Zúčastnil se misí na Balkáně a v Afghánistánu.
V české armádě působil u 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, které od roku 2010 vedl. Od listopadu 2014 stál v čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Naposledy byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod, pod kterou spadají alianční jednotky rychlé reakce předsunuté na území Polska a Pobaltí.
Řehka má hodnost brigádního generála, do které jej na návrh ministra obrany Martina Stropnického (ANO) povýšil v říjnu 2016 prezident Miloš Zeman.
Je autorem několika prací z oblasti nekonvenčního způsobu vedení války, speciálních operací a bezpečnosti, mimo jiné knihy Informační válka. Opakovaně zdůrazňuje, že nekonvenčním formám války musí Česká republika i NATO věnovat čím dál větší pozornost.
Předloni na podzim vstoupil Řehka do veřejného prostoru v reakci na slova bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten v době úmrtí českých vojáků v Afghánistánu přirovnal působení aliančních sil v této zemi k okupaci a vyslovil se pro ukončení tamní mise. Řehka v soukromém příspěvku na sociálních sítích napsal, že se za Zaorálkova slova stydí a že ho uráží jako vojáka i jako občana.
„Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost,“ napsal. V textu také upozornil na „podkopávání“ obranyschopnosti a bezpečnosti vojáků v misi. Uvedl, že diskuse o misích je potřebná, ale ne v době, kdy česká armáda utrpí ztráty. Armáda poté vedla s Řehkou kázeňské řízení, jeho výsledek nezveřejnila.
Loni v květnu Řehka převzal Cenu Arnošta Lustiga za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Ocenění založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ho při předávání ceny označil za symbol toho, čím chce Česká republika být, tedy hrdou zemí, která dokáže spolupracovat a obhajovat své zájmy v celosvětovém měřítku. Poděkoval Řehkovi za reprezentaci země v zahraničí.
