Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.

Ve třetím čtvrtletí roku 2023 stát na pomoc ukrajinských uprchlíků vydal 4,4 miliardy a vybral od nich 4,8 miliardy korun, vyplývá z dat MPSV. Od tohoto zlomu už bude pro Česko pobyt uprchlíků znamenat víc příjmů než výdajů, předpovídá Bartoň.

Z dat ministerstva financí vyplývá, že MPSV v prvním roce plnohodnotné rusko-ukrajinské války příchozím poskytlo na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Za rok 2023 byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. V roce 2024 se vyplatilo osm miliard korun.

V prvních měsících od začátku ruské plnohodnotné invaze musel stát na Ukrajince, kteří přišli do Česka, vydávat více peněz, než od nich vybral, ale když si postupně našli práci a jejich situace se začala konsolidovat, tak se bilance odvodů a příjmů ze státního rozpočtu začala vyrovnávat, vysvětlil Bartoň. Dodal, že i kdyby se ukrajinským uprchlíkům vyplácelo pořád stejně, tak „začínají postupně víc a víc platit na daních a to znamená, že dohánějí a splácí to, co jim stát vyplatil na začátku“.

Spotřeba má větší význam než daně

Bartoň upozornil, že významnějším faktorem v ekonomice než státní investice nebo výdaje je celková ekonomická aktivita včetně spotřeby. „(Ukrajinci) nejenomže vyrábějí hodnoty, ale také je spotřebovávají, a tím pádem podporují nebo zvyšují českou produkci,“ dodal.

„Je to něco podobného, jako když přijede zahraniční pracovník nebo zahraniční turista a v Praze začne utrácet peníze. Tam je každému jasné, že to je přínos pro ekonomiku, že na nich vyděláváme. Ale u Ukrajinců se na to jakoby zapomíná,“ sdělil Bartoň.

Vyplacené dávky

Na jaře 2022 prvním příchozím Česko poskytlo mimořádnou dávku. Záhy ji nahradila humanitární dávka na pokrytí základních potřeb pro začátek života v Česku. Nejprve úřady práce vyplácely pět tisíc korun na osobu těm, kteří měli vízum k dočasné ochraně. Podmínky se pak postupně zpřísňovaly.

Od července 2023 humanitární dávka zahrnuje podporu na živobytí i bydlení. Získat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Od letoška vláda částky pro děti, seniory či postižené zvedla a znovu je pak navýšila od srpna, protože od září stát nouzové ubytování bezplatně poskytuje už jen nově příchozím na první tři měsíce.

Ukrajinští uprchlíci v Česku

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu začala osm let po první ruské vojenské agresi na Krymu a v Donbase a trvá bezmála tři roky, začala 24. února 2022. Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. K půlnoci neděle 9. února pobývalo v zemi podle ministerstva vnitra 396 704 lidí s dočasnou ochranou. Z nich bylo 96 756 dětí a mladých do osmnácti let a 17 570 seniorů a seniorek. Dospělých žen do 65 let evidovalo vnitro 171 017 a mužů 111 356.

„Ukrajinci vzhledem k tomu, že je bezvízový styk, který platil ještě před válkou, mohou přijet na devadesát dní,“ doplnil mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška s tím, že v Česku se tím pádem může krátkodobě pohybovat blíže neurčený počet lidí z Ukrajiny, kteří nemají pobytové oprávnění ani dočasnou ochranu. Nejsou tak zaznamenáni ve zmíněných statistikách. Krátoška však zdůraznil, že se nejedná o velké množství lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...