Pokud je v obci jedna pobočka pošty, rušit se nebude, dostupnost služby bude v regionech zachována, ubezpečil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O tom, které pobočky zruší, pošta rozhodne na začátku dubna. Náklady na transformaci dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Projekt by měl trvat dva roky.
Státní podnik v současnosti provozuje 3200 poboček, z toho osm set je pošt Partner, které obsluhují obce nebo soukromníci. Tento program se podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) rozvíjí a může v některých regionech zastoupit klasickou pobočku České pošty, jak uvedl před jednáním kabinetu.
„Síť poboček je velmi hustá, ve své povaze velmi nákladná,“ upozornil vicepremiér. Tam, kde je hustota poboček výrazná, může podle něj dojít k významné redukci. „Samozřejmě transformace České pošty je zásadním úkolem, který teď musí nastat,“ dodal Bartoš.
Pošta má podle premiéra Petra Fialy (ODS) dva základní problémy. „Je to špatné financování, respektive dluh, který tady zanechala minulá vláda, která si u pošty objednávala řadu služeb, ale neplatila za ně, neposkytla dostatečné finanční prostředky. (…) Ten druhý velký problém, který občané pociťují a zmiňují, je kvalita služeb a celkového fungování České pošty,“ sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády.
Rakušan: Pošta nezkrachuje
Vláda je dle Fialy připravena Českou poštu zachránit. „Dostat ji do kondice. Díky těm krokům nebude muset pošta odcházet z obcí, ve kterých v tuto chvíli je jedna pobočka a kde jsou její služby nenahraditelné,“ dodal premiér.
„Česká pošta tady bude. Česká pošta nezkrachuje, nedostane se do insolvence. Stát je připraven vytvořit z České pošty moderní instituci 21. století,“ ubezpečil Rakušan. Výsledkem transformace má dle něj být podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby.
„Jedna, která bude provozovat státem definovanou službu pro občany, a stát za ty služby bude platit. Ale jen za ty, které opravdu potřebuje. (…) Druhá část se bude věnovat logistickým a balíkovým službám. To je část, která je při dobrém nastavení, ale už ne v rámci státního podniku, schopna generovat i zisk,“ ujasnil ministr.
Později v pořadu 90' ČT24 zdůraznil, že transformace není zrušení 300 poboček, jak se často objevuje ve veřejném prostoru, ale definice služeb. „Mám představu České pošty, kde si lidé žádají na venkově, aniž by museli do okresního města, o nejrůznější typy dávek – o sociální dávky, o nejrůznější typy hmotných pomocí a podobně,“ uvedl Rakušan. Dodal, že je ochoten diskutovat s opozicí o tom, které konkrétní služby by se do této oblasti daly zahrnout.
Poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová v pořadu kritizovala, že o transformačním projektu neví opoziční poslanci nic. „Ten dokument je tajný. My se o tom prakticky dozvídáme z médií,“ uvedla. Zmínila rovněž, že když Rakušan přišel na konci roku 2021 do úřadu, tak byla transformace od dozorčí rady schválena, klade si tedy otázku, proč s transformací přichází až nyní, kdy se ruší stovky poboček a propouští tisíce lidí, a tímto způsobem.
„Dokud to fungovalo, tak se toho mnoho neřešilo. My už jsme v roce 2018 jako odbory sestavili petice za spravedlivou úhradu poštovních služeb,“ uvedla v pořadu předsedkyně Podnikového odborového koordinačního výboru České pošty Jindřiška Budweiserová s tím, že jiné veřejné služby jako například autobusová či železniční doprava dostávaly podstatně více peněz. Zmínila, že Česká pošta jako jedna z mála nedostala náhradu za dobu covidu, kdy poštovní doručovatelé působili v první linii.
O pobočkách se rozhodne na začátku dubna
V současné době je v meziresortním řízení kvalitativní vyhláška Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). „Ta říká, jaká bude pobočková síť v České republice,“ vysvětlil. Vláda by dle ministra počet poboček měla schvalovat zhruba na začátku letošního dubna. „Návrh ČTÚ je takový, že počet se sníží z 3200 poboček na 2900. Je to návrh ČTÚ, vláda ho bude teprve schvalovat,“ zdůraznil.
Kabinet však nebude schvalovat, které konkrétní pobočky se zruší, a které nikoliv, upřesnil Rakušan. „To je zodpovědnost managementu České pošty,“ sdělil. Zástupci vedení pošty vládě dle Rakušana přislíbili, že celý duben budou komunikovat se zástupci měst a obcí.
Teprve po vytvoření seznamu rušených poboček podnik oznámí počet propouštěných zaměstanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku, řekl před týdnem pověřený zástupce ředitele podniku Miroslav Štěpán. „A projekt bude dopodrobna představen. Pokud by vše šlo podle plánu, tak by k tomuto kroku mělo dojít od 1. července letošního roku,“ dodal Rakušan.
„Během dubna budou s jednotlivými pracovníky, u kterých bude rušena pracovní pozice, vedena individuální jednání ze strany místního managementu, vysvětlení důvodů a tak dále,“ sdělil ve středu České televizi Štěpán, který byl jednání kabinetu přítomen. „Zastavili jsme nábor na uvolněné pozice, tyto budeme redukovat nejprve. Vyjednáváme i s dalšími velkými zaměstnavateli v České republice, zda by nedokázali oslovit námi propuštěné pracovníky,“ dodal také.
V obcích, kde je pouze jedna pobočka, zůstanou poštovní služby zachovány, ubezpečil Rakušan. „O redukci se bavíme tam, kde je počet poboček na nějaké větší město dostačující,“ upozornil také ministr. „Kritérium dostupnosti se bude měnit, pokud bude návrh schválen, ze dvou na tři kilometry,“ prozradil. Transformační projekt bude podle něj trvat dva roky.
O harmonogramu uzavírání poboček i personálních změnách bude za týden vedení podniku jednat s odbory. „Předložíme i nějaké sanační opatření ve smyslu, aby dopad propouštění vůči našim zaměstnancům byl co nejmenší,“ ujasnil Štěpán.
Náklady na transformaci České pošty dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku.
ANO volá po svolání výboru pro bezpečnost
Poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová kritizovala, že starostové dosud neví, které pobočky se budou rušit. „S kolegy jsme proto požádali o svolání (sněmovního) Výboru pro bezpečnost, s bodem Česká pošta,“ uvedla na Twitteru. Kromě účasti Rakušana žádá o účast odboráře, zástupce Svazu měst a obcí a Asociace krajů.
„Jsem přesvědčen, že by se mělo k tomu přistupovat tak, že je tam spousta administrativních pracovníků, ředitelů odborů a šéfů, kteří by tam být nemuseli, ale ti doručovatelé a ty pobočky jsou pro lidi potřeba,“ řekl ve středu šéf klubu SPD Radim Fiala. „Podle našeho názoru je u České pošty potřeba vycházet z toho, co jsou potřeby občanů, a ne z toho, co jsou potřeby České pošty,“ dodal.
V posledních letech Česká pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.
Pošta tak byla nucena několikrát zvednout své ceny. Například doručení obyčejného psaní stálo před šesti lety šestnáct korun, od letošního února stojí třiadvacet korun. Dražší je i zaslání doporučeného dopisu nebo balíku. Vedení podniku další zdražování zásilek nevylučuje.
