Taxikářů přibývá. Pro ty zahraniční platí nová pravidla

V tuzemsku za posledních deset let výrazně vzrostl počet taxikářů. Jen v Praze jich podle odhadů v současnosti jezdí až šestnáct tisíc. Podstatný vliv na to mají alternativní služby, s nimiž narůstá počet zahraničních řidičů. I proto hlavní město iniciovalo úpravu zákona o silniční dopravě, která od začátku července pro zahraniční řidiče zpřísnila pravidla. Řadu dalších podmínek ale musí dlouhodobě splňovat i čeští taxikáři. Jaké to jsou a jak je to s maximální cenou za kilometr?

V roce 2024 pražský magistrát udělil 5404 oprávnění pro řidiče taxislužby. Přitom před deseti lety se počet udělených licencí pohyboval kolem tisícovky. Nejde ovšem o reálný stav počtu taxikářů v Praze. Úřady totiž podle současné legislativy musí při splnění podmínek schválit žádost bez ohledu na místo trvalého, přechodného či dlouhodobého pobytu žadatele.

Podle tiskového mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana je tak z úřední činnosti magistrátu zřejmé, že na území hlavního města působí i velké množství lidí, kterým bylo uděleno oprávnění řidiče taxislužby na dopravních úřadech v okolí metropole.

  • Vykonávat práci řidiče taxislužby může v tuzemsku pouze držitel oprávnění řidiče taxislužby (takzvané „žluté karty“).
  • Držitelem oprávnění se může stát pouze osoba starší 21 let.
  • Aby se člověk mohl stát držitelem oprávnění řidiče taxislužby, musí splnit podmínku spolehlivosti. Za spolehlivého je považován ten, komu v posledních třech letech nebyl uložen trest za určité přestupky, jako je například použití vozidla bez předepsané evidenční samolepky, poškození cestujícího na ceně jízdného, nevydání dokladu o zaplacení či neumožnění kontroly státního odborného dozoru.
  • Aby byl člověk považován za spolehlivého, nesměl mu také být v posledních dvou letech uložen trest za řízení pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a nesměl odmítnout podrobit se testu na přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Žadatel rovněž nesměl být v posledních dvou letech odsouzen za úmyslný trestný čin.
  • Další podmínkou pro zisk oprávnění řidiče taxislužby je oprávnění k pobytu a k výkonu práce na území Česka.
  • V neposlední řadě pak musí být člověk držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou nebo jiným členským státem EU.
  • Držitelem oprávnění se člověk musí stát ještě předtím, než začne pracovat jako řidič taxislužby. Tou se dle zákona rozumí osobní doprava pro cizí potřeby, kterou se zajišťuje přeprava osob, včetně jejich zavazadel, vozidly určenými k přepravě nejvýše devíti osob včetně řidiče a která není linkovou osobní dopravou, mezinárodní kyvadlovou dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou.
  • Pokud by někdo vykonával práci řidiče taxislužby bez oprávnění, může mu být uložena pokuta až do výše sto tisíc korun.

Zdroje: Portál veřejné správy, Portál Pražana, Elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv

Nárůst počtu taxikářů evidují v posledních letech také další velká města v Česku, především Brno, Ostrava či Plzeň. Většinou to podle nich souvisí s rozmachem alternativních taxislužeb.

Zejména v Praze je pak tento vývoj spojen s velkým přílivem žádostí ze strany občanů jiných zemí, což ale podle magistrátu přináší problémy, protože tito žadatelé mnohdy nemají ani minimální znalost českého či anglického jazyka.

Nahrávám video

„Mají minimální povědomí o právech a povinnostech plynoucích z výkonu práce řidiče taxislužby, rovněž se ani v základní míře neorientují na území Prahy a v neposlední řadě mnohdy ohrožují účastníky silničního provozu, neboť nemají ani nezbytné dovednosti v řízení vozidel a znalosti dopravních předpisů, které by umožnily v hustém provozu na území Prahy vozidlo bezpečně řídit,“ tvrdí Hofman.

Úprava zákona o silniční dopravě

I proto se hlavní město rozhodlo iniciovat některé návrhy v rámci úpravy zákona o silniční dopravě. Konkrétně se podle Portálu hlavního města Prahy podařilo i s pomocí poslanců, kteří jsou zároveň pražskými zastupiteli, do novely prosadit dva důležité pozměňovací návrhy, jež jsou v platnosti od 1. července.

V první řadě jde o povinnost vydávat oprávnění řidiče taxislužby u cizinců pouze na dobu pobytového či pracovního oprávnění, pokud je kratší než pět let (dosud se oprávnění řidiče taxislužby všem udělovalo na dobu pěti let). Úprava podle portálu reaguje na skutečnost, že mnoho cizinců ze třetích zemí při žádosti o oprávnění řidiče taxislužby dokládá pracovní a pobytové povolení na výrazně kratší dobu než zmíněných pět let.

„Je proto vhodné, aby oprávnění řidiče taxislužby bylo platné po dobu, po kterou bude mít cizinec povolení k pobytu na území Česka,“ píše se na webu.

  • Pražský magistrát chce s ohledem na plánované zpřísnění imisních limitů po roce 2030 umožnit od ledna 2029 provoz taxi jen autům starým maximálně šest let a od září 2029 pouze vozidlům s elektrickým nebo vodíkovým pohonem.
  • Podobnou regulaci obcím umožňuje stanovit formou vyhlášky zákon o silniční dopravě. Finálně by ale případnou vyhlášku muselo schválit městské zastupitelstvo.
  • Od roku 2010 byl podle koordinátorky pražského plánu mobility Markéty Braun Kohlové meziroční růst počtu registrovaných vozů taxi asi 24 procent. Od konce pandemie covidu-19 se ale zvýšil na více než padesát procent.
  • V roce 2024 bylo průměrné stáří vozidel taxi v Praze deset a půl roku, což má podle zástupců magistrátu negativní vliv na ovzduší.

Zdroj: ČTK

Druhou novinkou je povinnost, jež stanovuje, aby byl řidič taxislužby držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou či jiným členským státem Evropské unie. „Důvodem k tomu je skutečnost, že o práci řidiče taxislužby se ve stále větší míře ucházejí cizinci ze třetích zemí, kteří mají problémy s řízením vozidla a s pravidly silničního provozu na území Česka,“ vysvětluje portál hlavního města.

Oprávnění řidiče taxislužby získalo přes šest tisíc Ukrajinců

Další podrobnosti o tom, proč došlo k těmto úpravám, jsou obsaženy v lednu zveřejněné důvodové zprávě. Podle ní bylo v Praze ze všech vydaných oprávnění řidičů taxislužby, která v tu dobu byla evidována v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě, pouze 55 procent oprávnění vydáno občanům české státní příslušnosti. Přes šest tisíc těchto oprávnění získali občané Ukrajiny a 1153 občané Uzbekistánu. Například občanům Nigérie pak úřady vydaly 117 oprávnění.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) při březnovém projednávání těchto změn v Poslanecké sněmovně uvedl, že počet škodních událostí u vozidel taxislužeb vzrostl v předchozích dvou letech o šestnáct a dvacet procent. Počet aut taxislužeb přitom v tomto období vzrostl o pouhá čtyři procenta.

Český poskytovatel alternativní taxislužby Liftago po schválení novinky ve sněmovně uvedl, že s novými pravidly pro taxikáře souhlasí. Naproti tomu podle amerického Uberu ke zvýšení bezpečnosti nepřispějí.

Právě alternativní taxislužby na českém území neustále expandují. Kromě zmíněných Liftaga a Uberu v tuzemsku působí například také estonský Bolt. Ten poskytuje své služby kromě Prahy ve všech krajských městech, ale i v některých okresních. Uber pak kromě Prahy působí i v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci, Hradci Králové a Pardubicích, přičemž v posledních dvou zmíněných městech začal fungovat 27. března.

Cenová regulace

Alternativních taxislužeb se dotkla i změna, jež platí od začátku tohoto roku. Na základě rozhodnutí resortu financí už totiž alternativní a smluvní taxislužby nepodléhají cenové regulaci.

Zatímco u klasické taxislužby se konečná cena za přepravu stanovuje na základě ujeté vzdálenosti podle údajů poskytnutých taxametrem, alternativní taxislužby informují zákazníka o ceně už v momentě, kdy si službu prostřednictvím mobilní aplikace objednává. Předem se cena v uzavřené smlouvě stanovuje i u smluvních taxislužeb.

V případě klasických taxislužeb nadále platí, že ministerstvo financí zmocňuje obce k zavedení jejich regulací formou stanovení maximální ceny. Možnost ale podle resortu využívají jen Praha a Brno. Hlavní město se proti rozhodnutí ministerstva na podzim loňského roku ohradilo a se zrušením cenové regulace pro alternativní taxislužby nesouhlasilo.

Pozor na podvody

V současné době se tedy maximální ceny v největších dvou tuzemských městech vztahují pouze na klasické taxislužby. Nástupní sazba je v obou městech stanovena na maximálně 60 korun, jízda na 36 korun za kilometr a čekání na sedm korun za minutu.

Praha na svém webu upozorňuje, že pokud řidič žádá více nebo odmítá vydat účet, stal se zákazník pravděpodobně obětí podvodníka. V takovém případě by jízdu nikdy neměl platit a neprodleně by měl zavolat strážníky městské policie na čísle 156.

Opatrnost je nutná i na pražském letišti, které jako oficiální taxislužbu využívá Uber Airport. Rozhodne-li se člověk využít pro odvoz jinou službu, měl by si dát pozor na předražování jízd. Dle webových stránek letiště činí obvyklá regulovaná cena pro taxi do centra Prahy zhruba osm set korun.

Existují ale případy, kdy dochází k úpravě taxametru či předražení jízdy. To se stalo například v dubnu letošního roku, kdy se zahraniční návštěvnice Prahy stala obětí nepoctivého taxikáře, který si za cestu z letiště do centra města naúčtoval více než dvojnásobek oprávněné částky.

Turistka svou pochybnost sdělila hotelovému portýrovi, který taxikáře okamžitě žádal o nápravu, avšak ten požadavek ignoroval a z místa ujel. Recepce hotelu následně kontaktovala linku 156 a strážníkům z Taxi týmu se pak nepoctivého řidiče podařilo vypátrat.

Letiště Praha na svém webu upozorňuje, že vozidlo klasické taxislužby musí být zvenčí označeno kromě svítilny TAXI také žlutou evidenční nálepkou a uvnitř musí být na viditelném místě průkaz řidiče, jehož platnost lze ověřit na Portálu dopravy. Po skončení jízdy by měl řidič vydat účtenku z taxametru, která musí obsahovat mimo jiné údaje o dopravci, nástupní a výstupní místo, počet ujetých kilometrů a údaje o ceně.

Případnou stížnost je možné podat na e-mailové adrese taxi@praha.eu. Vhodné je připojit informace o vozidle (například číslo registrační značky či průkazu řidiče taxi), informace o trase, účtenku za přepravu a své kontaktní údaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěProjevy Řehky a Koudelky k aktuálním bezpečnostním hrozbám

Konference Aktuální bezpečnostní hrozby V. ve sněmovně je zaměřena na aktuální bezpečnostní výzvy, kterým čelí Česká republika a Evropa, včetně kybernetických útoků, mezinárodního terorismu a ozbrojených konfliktů ve středoevropském prostoru i na Blízkém východě. V úvodu vystoupí náčelník generálního štábu Karel Řehka a ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka.
před 3 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 9 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 25 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 2 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...