Středula uspěl na odborářském sněmu, je opět předsedou jejich centrály

Nahrávám video

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.

Josef Středula získal při volbě předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů 64 ze 112 hlasů neboli 57 procent hlasů. Středula odmítl, že by bylo možné hovořit o slabém výsledku. „Že získám důvěru i po situaci, která nastala, a po mediálním přestřelu, který byl, si myslím, že to rozhodně posiluje,“ uvedl. S novým vedením ČMKOS chce zlepšit komunikaci s jednotlivými odborovými svazy, vyrazit do základních organizací a „důvěru si vybojovat“. Na tiskové konferenci po skončení sněmu dodal, že „vedení je v plné síle“.

Je to nicméně výrazně horší výsledek než při poslední řádné volbě v dubnu 2022, kdy Středulu podpořilo 88 procent delegátů. Stejně jako tehdy neměl ani nyní Středula protikandidáta. Uvedl, že nižší podpora je pro něj znamením, že by měl být v řadě ohledů pokornější, ale také, že musí zlepšit komunikaci s členskými odborovými svazy „tak, abychom si vzájemně rozuměli“.

Nahrávám video

Za slabý označil Středulův mandát podpořený jen 57 procenty delegátů jeho předchůdce v čele centrály a bývalý poslanec Jaroslav Zavadil. Podobně se vyjádřil i předák školských odborů František Dobšík. Ten se také pokusil zvolení Středuly překazit, respektive pozdržet, na začátku sněmu navrhoval, aby se odložilo na podzim. „Bohužel si nemůžeme dovolit být teď rozhádáni a pan Středula je v podstatě ten třecí kámen, o který se jako přetahujeme,“ prohlásil.

Důležité pro Středulu byly hlavně hlasy největšího odborového svazu KOVO. Jejich šéf Roman Ďurčo předem vzkazoval, že on osobně ho nepodpoří. „Naši delegáti dostali volnou ruku při hlasování,“ zmínil ale Ďurčo.

I přes menší podporu staronového předsedy skončilo jeho zvolením období, kdy v čele odborů zůstávala samotná místopředsedkyně Radka Sokolová. Nejprve musel kvůli problému s členskými příspěvky skončit ve funkci Středula, nedlouho po něm rezignoval i první místopředseda Vít Samek, který byl předtím spolu se Sokolovou pověřen vedením centrály. Samek svůj krok zdůvodnil věkem a zdravím.

Dobšíkův návrh neuspěl

Svůj neúspěšný návrh na odklad volby předsedy zdůvodnil Dobšík tím, že nepovažoval za dostatečný čas na přípravu kandidatury. Středula skončil počátkem března a mimořádný sněm se koná zhruba tři týdny poté. Podle Dobšíka by proto bylo lepší, aby si odboráři zatím zvolili jen chybějícího místopředsedu. I když ujistil, že návrh podporují i další svazy, neuspěl a na volbu předsedy došlo.

Středula uvedl, že sněm také pověřil vedení ČMKOS, aby připravilo návrh protestních akcí proti záměrům vlády, jako je třeba zamýšlené rušení zaručených mezd ve firmách či zvyšování důchodového věku. Na svém příštím jednání, které by se mělo konat v dubnu, to projedná rada centrály. Středula nechtěl předem avizovat, jakou formu tyto protesty mají mít, zmínil ale „velmi dobrou zkušenost odborů“ s protestní akcí z 27. listopadu 2023. „Z toho budeme rozhodně vycházet, ale bude také záležet na tom, jakou jednotlivé odborové svazy mají představu o protestní akci,“ řekl.

„Máme před sebou také volby do Evropského parlamentu. Přejeme si, aby Evropa byla více sociální a racionální než dosud,“ dodal.

Českomoravská konfederace odborových svazů sdružuje 31 svazů s asi 270 tisíci členů, a je tak největší odborovou centrálou v Česku. Na sněmu jednotlivé svazy reprezentuje 115 delegátů. Středula šel do volby jako jasný favorit. Kromě toho, že proti němu nikdo nekandidoval, získal nominace od čtrnácti svazů včetně toho nejpočetnějšího KOVO, který je zároveň jeho domovským. Dva svazy sice nominovaly na předsedkyni Sokolovou, ta však kandidaturu odmítla.

Vaňásek získal na sněmu odborů podporu 79 procent hlasů, hlasovalo pro něj tedy 88 ze 111 členů. Na tiskové konferenci řekl, že by rád navázal na práci svého předchůdce Víta Samka. „Než jsem přišel na ČMKOS, pracoval jsem v minulosti na ministerstvu práce a sociálních věcí v různých pozicích a měl jsem na starosti odbornou agendu spojenou s trhem práce, sociální oblastí a důchodovou oblastí,“ podotkl s tím, že se chce věnovat právě těmto tématům. V současnosti je Vaňásek vedoucím sociálně-právního oddělení ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHavel byl autentickým lídrem, zaznělo v 90' ČT24

Nemyslím si, že byl Havel připraven na to, že bude tak rychle směřovat do funkce prezidenta, vzpomínal na Václava Havla v 90' ČT24 studentský aktivista a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, podle něhož byl Havel autentickým vůdcem. „Zodpovědnost, která ležela na jeho bedrech, byla šílená a on sám byl docela vnitřně křehká bytost,“ doplnil režisér a signatář Několika vět Ondřej Trojan. Hosty pořadu, který moderovali Nikola Reindlová a Daniel Takáč, byli také bývalí Havlovi poradci Eda Kriseová či Alexandr Vondra (ODS). Havla, který by v pondělí oslavil 90. narozeniny, si připomněl i publicista Karel Hvížďala, komentátor týdeníku Echo Daniel Kaiser nebo umělecký ředitel Dejvického divadla Jiří Havelka.
před 7 hhodinami

Česko si připomnělo 90 let od narození Václava Havla

Česko si v pondělí 5. října připomnělo 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVe třinácti už vědí, že vraždit se nemá, říká Tejc ke snížení trestní odpovědnosti

Svět se mění, zhoršuje se duševní zdraví a agresivita u dětí roste, říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle návrhu koalice by za nejzávažnější zločiny měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let. V tomto věku už podle ministra vědí, že se vraždit nemá, tudíž mohou nést následky svých činů. „Ti, kteří budou zcela deviantní a opravdu nebezpeční společnosti, budou moci být odsouzeni soudem a bude jim moci být uložena detence,“ shrnul Tejc přínosy v pořadu Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi. Návrh podle něj neznamená, že se budou děti posílat do vězení, hovořil o vytvoření speciálních zařízení. Ke koaličnímu plánu je kritická mimo jiné opozice, podle níž je lepším řešením posilování prevence. Ta se ale v posledních letech podle Tejce neřešila dostatečně, o opatření proto v tomto kontextu mluvil jako o „záchranné brzdě“.
před 9 hhodinami

Vláda schválila návrh nové státní kulturní politiky

Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marvanová u soudu v kauze Dozimetr mluvila o netransparentnosti, tlaku a bossingu

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr., do Senátu zvolena za SPOLU) vypověděla při soudním jednání v kauze Dozimetr, že vnímala některé zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jako netransparentní a pro hlavní město nevýhodné. Byl to zejména projekt Nové Holešovice. Ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a jeho stranického kolegy Stanislava Polčáka cítila šikanu, bossing a tlak na to, aby v pražské radě hlasovala podle jejich přání.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šlo o takovou poťouchlost,“ říká autor narozeninového přání Havlovi v Rudém právu

Několik týdnů před sametovou revolucí vyšlo v komunistickém Rudém právu narozeninové přání tehdejšímu disidentovi a budoucímu prezidentovi Václavu Havlovi, který tou dobou pobýval ve vězení. Přes cenzuru tehdejšího režimu text do novin dostal spisovatel a disident Petr Rýgr. Havel o přání později mluvil jako o zlomu v přerodu k demokracii, sám Rýgr ovšem trvá na tom, že šlo jen o jeho „poťouchlost“. Rozhovor s ním vedl v pořadu Studio 6 moderátor Pavel Navrátil.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o pokusu opozice vyslovit vládě nedůvěru

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili nedávné hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO), které kabinet podle očekávání ustál. V diskuzi se věnovali také incidentem během letu Flydubai. Připomněli rovněž nedožité 90. narozeniny Václava Havla, které by oslavil v pondělí 5. října. Tématem byla i umělá inteligence a oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vytvoření Jednotky pro superinteligenci. Pozvání přijali biochemik Jan Konvalinka, historička a socioložka Dorotea Mejstříková, publicista Ladislav Jakl, komentátor Miroslav Korecký a novinářka Marie Bastlová. Pořadem provázela Klára Radilová.
před 19 hhodinami

Odmítejte násilí a zajistěte přístup k informacím, vyzvali šéfredaktoři politiky

Čtyři desítky šéfredaktorek a šéfredaktorů českých zpravodajských a publicistických médií vyzvaly veřejné činitele, aby společně s nimi odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Výzvu s názvem Základní hranice v pondělí ráno média, jejichž představitelé se pod výzvu podepsali, souběžně zveřejnila na svých webových stránkách a ve vysílání, vyšla také v pondělním vydání většiny novin.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.