Experti i úřady očekávají, že v letošním roce se bude dál prohlubovat kůrovcová kalamita, která několik posledních let plundruje tuzemské lesy. Parlament proto hodlá změnit zákon tak, aby majitelé mohli odložit neefektivní opatření a napnout sílu lesnické techniky tam, kde se porosty ještě dají zachránit.
Kalamita, kterou v tuzemských lesích způsobuje rojení kůrovce, zejména v uplynulém roce nepředstavovala už jen téma lesnických expertů a ekologických aktivistů, ale i celospolečenské diskuse. Zásahy kůrovcové kalamity do českých lesních porostů jsou totiž tak výrazné, že v některých místech zcela proměňují tvář zdejší krajiny – a jedná se o změny na desítky let.
Škůdce navíc dál postupuje. Zasažený pás se táhne od Moravskoslezského kraje přes celou jižní část republiky až na Plzeňsko. Na jihu Moravy situace graduje, stejně jako na Vysočině a podle expertních předpokladů budou letošní škody ještě větší než ty loňské. Zatímco loni šlo o dvacet miliard korun, v roce 2019 to má být miliard již třicet.
„Brouk už projevuje nějakou aktivitu, to znamená, že v horizontu zhruba měsíce lze očekávat jeho rojení a přemístění do dalších stromů,“ upozorňuje Jan Příhoda z think-tanku Czech Forest. „Nejde jenom o vlastníky lesů a o lesníky. Dneska už jde skutečně o dopady na celou společnost. V ohrožení je velké množství porostů v České republice.“
Toman: Největší kalamita v historii
Problémem je i to, že smrk, který kůrovec napadá, tvoří kvůli svému rychlému růstu polovinu všech českých lesů (50,3 procenta). Dosažení nežádoucích rekordů v množství vytěženého dřeva v tomto roce ostatně očekává i ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) a i on mluví o závažnosti kalamity.
„Jsou zasaženy minimálně dvě třetiny území České republiky. Situace může být horší, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet počasí,“ uvádí ministr. „V tuto chvíli je to největší kůrovcová kalamita v historii.“
Již citovaný Jan Příhoda zastupuje také takzvanou Lesnickou výzvu – akci, kterou podpořila většina majitelů lesů i dřevařských podniků. Podle ní jsou v ohrožení porosty za půl bilionu korun, tedy více než třetinu současného státního rozpočtu, a stát bude muset jejich záchranu podpořit. A parlament se na to skutečně chystá změnou legislativy.
Příslib lepších zásahů techniky
Podle současných předpisů lesníci musí likvidovat všechny napadené stromy bez ohledu na to, zda jde o soušky nebo stromy, ze kterých se může kůrovec šířit dál. Novela lesního zákona jim umožní soustředit se na místa, která jde ještě zachránit, a k souším se vrátit později.
Operativnější nakládání se způsobem těžby se může jevit jakou žádoucí minimálně s ohledem na prognózy. Největší správce porostů, firma Lesy České republiky, bude letos muset vytěžit přes deset milionů kubíků kalamitního dřeva. Vloni šlo o necelých šest milionů a v roce 2017 o „pouhé“ tři miliony.
Další výjimkou bude prodloužení lhůt pro zalesnění holin. „Je to efektivnější využívání techniky, efektivnější zásah proti kůrovci a lepší rozdělení sil a možnost lepší záchrany lesa,“ slibuje si od změn ministr Toman.
Piráti chtějí znát příčinu
Sněmovna chce novelu přijmout ve zrychleném procesu a měla by začít platit ještě v březnu – tak aby podle ní lesníci mohli postupovat na jaře co nejdříve. Protože ji navrhli poslanci napříč stranami, měli by ji bez potíží schválit.
„Je to úprava podmínek, které jsou dosud velmi striktní, aby se přednostně těžily nejproblematičtější věci,“ podotkl předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. „Návrh podporujeme, protože zvyšuje akceschopnost zásahů proti kůrovci v hospodářských lesích,“ doplnil šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Dílčí výhrady k normě nicméně vznášejí Piráti, kteří chtějí prosadit ještě doprovodné usnesení a přimět jím ministerstvo zemědělství k vypracování analýzy, kdo za kalamitu (v tomto případě ve státních lesích) může. Podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka by totiž mělo jasně zaznít, kde kůrovcová kalamita vznikla a jakým způsobem se šířila.
Z SPD pak zaznívá explicitní kritika. „Nejen tato vláda, ale i předchozí vlády hanebně zaspaly. Slyšeli jsme od pana Babiše, že nekecají a makají – a teď vidíme, že vláda spí,“ prohlásil v Událostech, komentářích poslanec Jan Hrnčíř. „Řešit kalamitu poslaneckým návrhem, byť ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, je neadekvátní. I když zákon přijmeme, tak je stejně pozdě.“
„Musím oponovat. Slýcháme, že v letošním roce očekáváme nárůst těžby kůrovcového dříví. Protože se potýkáme s nedostatkem zpracovatelských kapacit, přicházíme s novelou, která umožní uvolnit kůrovce do oblastí, které akutně potřebují zásah,“ namítla předkladatelka zákona a členka zemědělského výboru Monika Oborná (ANO).
Profesor z ČZU: Nechme stromy stát
Snahu uvolnit kapacitu k „nouzové“ těžbě ovšem rozporují i někteří odborníci. Profesor lesnictví z České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda upozorňuje, že v Česku zkrátka chybí kapacity na zpracování takového množství dřeva, které se letos z kůrovcové kalamity očekává.
„Kalamita je tak nastartovaná, že negativním důsledkem velkoplošných zásahů jsou holé seče. A je třeba si rozmyslet, jestli takové zásahy dávají smysl ekonomický a z hlediska ochrany lesa,“ upozornil. „Pokud nedávají smysl ani z jednoho pohledu – a to je můj názor – je lepší nechat stromy stát a netěžit je.“
