Jestli polostátní firmy budou muset zveřejňovat informace stejně jako úřady, je nejisté. Dohodu ministerstva vnitra s poslanci nepodpořil sněmovní garanční výbor. Zároveň vláda poslala do parlamentu další novelu, podle které bude stížnosti na vybrané ústavní instituce řešit jejich vedoucí. Výjimku ministerstvo prosazuje na základě žádosti z Pražského hradu.
Příkladem sporu o informace je ten, který už řadu let řeší České dráhy. K nejatraktivnějším lokalitám pro novou výstavbu v centru Prahy patří okolí Masarykova nádraží. České dráhy se dohodly na předkupním právu se soukromým developerem, spolek Oživení se už devět let domáhá informace, za jakou cenu. Národní dopravce už kontrakty částečně zveřejnil. S odkazem na obchodní tajemství a ochranu osobních údajů ale neuvedl konkrétní částky.
„Je v zájmu každé obchodní společnosti, aby si obchodní tajemství chránila, neboť tyto informace by mohly být zneužity dalšími účastníky hospodářské soutěže,“ okomentovala to mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová.
„Existuje zákonné prolomení obchodního tajemství v případě, že se jedná o nakládání s veřejnými prostředky,“ upozorňuje ale právník spolku Oživení Jan Nevyjel.
Spor protáhlo několikaleté čekání na rozhodnutí soudů, které daly za pravdu spolku Oživení. České dráhy přesto částky neodtajnily. Právní „ping-pong“ neskončil ani poté, co stížnosti začal vyřizovat Úřad pro ochranu osobních údajů. „V současné době jsme v pátém kole odvolání a připravujeme opět žalobu k Městskému soudu v Praze,“ popisuje Nevyjel.
Soudy také několik let řešily, jestli České dráhy jako akciová společnost mají povinnost informace zveřejňovat. Zákon totiž o státních ani polostátních firmách nemluví. „V momentě, kdy se tam točí ohromné veřejné peníze, podniky jsou dost často garantovány státem, je to velmi nespravedlivé,“ domnívá se poslanec a předkladatel pozměňovacího návrhu Ondřej Profant (Piráti).
Výjimka pro prezidentskou kancelář
Ministerstvo vnitra se dohodlo s poslanci, že zákon nařídí poskytovat informace všem firmám, kde má stát nebo samospráva většinu. Společný pozměňovací návrh ale neprošel sněmovním garančním výborem. Koaliční poslanci chtějí počkat na vládní novelu. V ní je i výjimka, kterou si vyžádala prezidentská kancelář. Ta už nechce, aby stížnosti na její postup řešil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
Podle vládní novely by se neúspěšní žadatelé o informace z prezidentské kanceláře museli obracet na jejího vedoucího, tedy kancléře. „Jde o dodržení určitých pravidel dělby moci. ÚOOÚ patří k moci výkonné a není úplně vhodné, aby byl nadřízený ve věcech poskytování informací některým institucím s jiným ústavním postavením,“ konstatuje náměstek ministra vnitra Petr Vokáč.
Výjimky mají dostat i parlamentní komory, tajné služby nebo některé soudy.
