Počet pacientů v tuzemských spánkových laboratořích v posledních letech narůstá. Podle oslovených nemocnic i soukromých klinik meziročně i o desítky procent. Stále častěji také přicházejí mladší ročníky a dokonce i děti. Podle lékařů za poruchami spánku stojí digitální životní styl, stres, úzkosti i rostoucí obezita spojená s poruchami dýchání. Kvůli velkému zájmu o vyšetření se čekací lhůty pohybují mezi dvěma až čtyřmi měsíci.
Zatímco v minulosti byla spánková medicína podle lékařů okrajovým oborem, dnes už to neplatí. Pražská soukromá klinika INSPAMED uvádí meziroční nárůst pacientů o deset až patnáct procent, když ročně vyšetří až 4500 lidí. Tento dlouhodobý trend potvrzují i přednosta z Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka a neuroložka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Ročně každé z jejich pracovišť vyšetří přes tisíc pacientů.
Více laboratoří odhaluje dříve skryté případy
Podle odborníků stojí za vyššími čísly nejen horší životní styl, ale i lepší dostupnost péče a otevírání nových pracovišť. „Evidujeme meziroční nárůst počtu pacientů, který se v důsledku otevírání nových laboratoří pohybuje v řádu několika desítek procent. Čím více laboratoří existuje, tím více pacientů dokážeme skutečně diagnostikovat,“ vysvětluje Bušková.
Meziroční nárůsty o desítky pacientů potvrdil České televizi i Jan Burian z kliniky Alfa Medica. „Nárůst vysvětlujeme větším povědomím o spánkových laboratořích, zejména u mladších lidí. Proto otevíráme nová pracoviště a navyšujeme počty diagnostických přístrojů, abychom pokryli poptávku,“ doplnil. Podobnou strategii volí i Fakultní nemocnice Ostrava, kde podle neurologa Viléma Nováka posilují kapacity s cílem co nejvíce zkrátit čekací lhůty.
Státní nemocnice mají i několikaměsíční pořadníky
Právě termíny vyšetření jsou aktuálně největším problémem. Zatímco soukromé kliniky odbaví pacienty v řádu týdnů nebo dvou měsíců, velké státní nemocnice mají i několikaměsíční pořadníky. „Čekací lhůty se pohybují v rozmezí tří až čtyř měsíců,“ uvádí přednosta Ludka z FN Brno. „V našem spánkovém centru je obvyklá čekací doba kolem dvou měsíců, v jiných laboratořích však může být i delší,“ doplňuje neuroložka Bušková z NUDZ.
Včasná pomoc je přitom klíčová. „Je vhodné vyhledat odborníka ve chvíli, kdy spánkové potíže začnou zasahovat do každodenního života,“ poznamenala Bušková. K odborníkům se pacienti nejčastěji dostávají přes doporučení praktických lékařů nebo ambulantních specialistů, kteří díky lepší osvětě dokážou poruchy spánku dříve identifikovat.
Přibývá mladých pacientů
Lékaři se shodují, že se výrazně mění i věková struktura pacientů. Výrazným faktorem byl dopad pandemie covidu-19 a s ním spojený nárůst úzkostí. „Evidujeme patrný nárůst žádajících o vyšetření v důsledku přibývání povědomí o možnostech léčby. Patrné je to zejména u mladších pacientů, u kterých přibývají i psychické obtíže související se spánkem,“ vysvětluje Nikola Bánská, tisková mluvčí FN Hradec Králové.
Mladší lidé dnes díky osvětě vědí, že jejich problémy mají řešení, a k odborníkům se dostávají dříve přes doporučení praktiků. Podle lékařů se právě u mladších ročníků potíže často kumulují. Neuroložka Bušková navíc upozorňuje, že mladší pacienti stále více přicházejí i s diagnózami, jako je narkolepsie nebo vážné poruchy dýchání.
Technologie jako hlavní viník
U dětí a mladých dospělých je nejčastějším problémem neschopnost organismu přejít do klidového režimu. Ve většině případů za to může narušení takzvaného cirkadiánního rytmu – tedy přirozených vnitřních biologických hodin, které tělu říkají, kdy má bdít a kdy spát. „Mladí sportují večer, jedí pozdě večer a pracují večer. Dochází tak k narušení hormonů a uléhají do postele rozjetí,“ popisuje Ludka z FN Brno.
Zásadním faktorem je nadměrné používání telefonů a počítačů těsně před spaním. Modré světlo z displejů totiž v mozku blokuje tvorbu melatoninu, což je hormon nezbytný pro usnutí. Problém se navíc netýká jen domácností. „Veřejné osvětlení ve městech generující studené světlo je nevhodné pro spánkovou hygienu a pro sekreci melatoninu,“ upozorňuje Burian z kliniky Alfa Medica.
Stres i obezita u dětí
Kromě technologií hrají roli i další faktory. U dětí a dospívajících lékaři pozorují sníženou psychickou odolnost a strach z neúspěchu. Podle Nováka z FN Ostrava přibývá u nejmladších pacientů psychosomatických potíží, které často pramení ze „snížení odolnosti ke kritice a strachu ze školních výsledků“.
U mladších ročníků už navíc nejde jen o nespavost – stále častěji se objevuje i spánková apnoe (nebezpečné zástavy dechu ve spánku). Ta u dětí i dospělých přímo souvisí s rostoucí mírou obezity a nadváhy. Pokud se neléčí, vede k extrémní denní únavě a nebezpečným mikrospánkům za volantem. „Neléčená spánková apnoe spolu s chronickou spánkovou deprivací mají za následek pokles výkonnosti a mikrospánek,“ varuje Diana Herdová, generální ředitelka kliniky INSPAMED.
Diagnostika: Noc pod dohledem přístrojů
Pokud má člověk podezření na poruchu spánku, musí podstoupit polysomnografii – vyšetření, které vyžaduje přenocování v laboratoři. „Pacient přichází obvykle odpoledne a večer mu spánkový technik připevní na tělo sadu senzorů, které monitorují mozkovou aktivitu, proud vzduchu před nosem, pohyby hrudníku, EKG i nasycení krve kyslíkem. Technik pak po celou noc záznam on-line vyhodnocuje,“ popisuje proces Ludka z FN Brno.
Léčba se následně určuje podle nálezu. U nespavosti (insomnie) se zejména u mladých preferuje kognitivně-behaviorální terapie – tedy psychologická pomoc se změnou návyků. U spánkové apnoe se využívají přetlakové přístroje (CPAP), což jsou masky na dýchání pro noční použití. Pacientům s narkolepsií pak lékaři předepisují speciální tablety.
