V letošních sněmovních volbách se bude o přízeň voličů ucházet více než pět tisíc kandidátů. V přehledné analýze přináší web ČT24 přehled o tom, jaké kandidáty vysílají jednotlivé strany do boje o poslanecké mandáty. Analýza se zaměřuje na povolání kandidátů, jejich věk nebo na počet žen na kandidátních listinách stran a hnutí. Lidé si nové poslance a poslankyně budou vybírat už za měsíc.
V nadcházejících volbách kandiduje přes pět tisíc lidí – přesně je to 5258 kandidátů. Ve srovnání s volbami v roce 2017 je to tak o dva tisíce lidí méně. Tehdy se voleb účastnilo rekordních 31 stran a hnutí, letos je jich pouze 22.
Strany zastoupené v Poslanecké sněmovně letos do boje o poslanecké mandáty vysílají přes dva tisíce kandidátů. Jejich podíl je ale nižší než v předchozích letech. Opoziční strany, které se sloučily do volebních koalic, totiž musely ze svých řad nominovat podstatně méně kandidátů, aby vytvořily společné kandidátky.
Rekordní je v letošních volbách zastoupení žen na kandidátních listinách, kdy jejich podíl poprvé překonal hranici třiceti procent. Ve volbách v roce 1996 to byla přitom jen pětina. Situace se ale rychleji mění na volitelných pozicích, a to především v čele kandidátek. Zatímco ještě v roce 2013 byla žena lídrem kandidátky pouze v patnácti procentech případů, v nadcházejících volbách je to již 28 procent.
Sněmovní strany mají na svých kandidátkách průměrný až podprůměrný počet žen. Někde tvoří dokonce jen čtvrtinu kandidátů. Jak analýza zároveň ukázala, počet žen mají sněmovní strany na svých kandidátkách podobný. Každá ze stran nominovala přes 340 kandidátů. Nejvyšší počet žen na kandidátkách uvádí koalice Pirátů a Starostů – 97. Nejméně jich naopak nominovala koalice SPOLU – pouze 78.
U stran, které nemají zastoupení v Poslanecké sněmovně, kandiduje procentuálně nejvíc žen za anarchokapitalistické uskupení Urza.cz. Za toto uskupení ale kandiduje jen patnáct lidí. Vysoký je podíl žen i u Hnutí Prameny – 44 procent. Průměrných třicet procent nominovala třeba strana Senioři 21. A naopak nejméně žen kandiduje za stranu Volte Pravý Blok – pouze 3,7 procenta.
Analýza se zaměřila také na počet vysokoškolsky vzdělaných kandidátů. Vysokoškolský diplom má letos téměř 48 procent kandidujících.
Nejvíc vysokoškolsky vzdělaných kandidátů má koalice SPOLU, následovaná Stranou zelených. Obě uskupení dosahují podílu přes osmdesát procent. Přes sedmdesát procent má ještě koalice Pirátů a Starostů, hnutí ANO nebo ČSSD.
Průměrných 45 procent dosahuje například KSČM. Nejméně vysokoškoláků má na svých kandidátkách strana Volte Pravý blok a hnutí Otevřeme ČR normálnímu životu – pouze 15 procent.
Kandidáti jednotlivých stran se mezi sebou liší také z hlediska věku. Uchazečům o křesla v Poslanecké sněmovně je letos v průměru 49 let, což je nejvíce v historii.
Většina kandidátů stran aktuálně zastoupených ve sněmovně má v průměru kolem padesáti let. Výjimkou jsou dvě opoziční volební koalice. Uskupení SPOLU s průměrným věkem 45 let a koalice Pirátů a Starostů, jejich kandidáti jsou v průměru ještě o dva roky mladší.
Z menších uskupení, která někdy nekandidují ani ve všech krajích, mají nejstarší kandidáty Senioři 21, a to 69 let, nebo Švýcarská demokracie, 56 let.
Z hlediska povolání analýza ukázala, že strany a hnutí své kandidáty nejčastěji vybírají z řad podnikatelů, starostů, krajských a městských zastupitelů nebo z poslanců, kteří obhajují svůj mandát. Těch je letos 163. Častěji jsou zastoupeni také lékaři, vysokoškolští pedagogové, ředitelé nebo manažeři různých společností a organizací.
