Poslanci jednali o odkladu účinnosti části stavebního zákona. Vláda tak chce odložit o rok vznik Nejvyššího stavebního úřadu a pod ním organizovaných krajských stavebních úřadů. Podle schválené a platné podoby zákona mají začít fungovat v polovině příštího roku a mají nahradit nynější stavební úřady pod obcemi a městy. Strany nynější vládní koalice, které byly v minulém období v opozici, s tímto řešením nesouhlasily. Nynější vláda chce proto odkladem účinnosti části získat čas na jeho věcné úpravy. Opoziční poslanci se ve středu o jednotlivých bodech zákona přeli s koalicí, s odkladem účinnosti nesouhlasí. Projednávání bude pokračovat ve čtvrtek.
Poslanci jako další bod jednání zařadili ve středu také vládní strategii pro zvládání uprchlické krize. Zejména poslanci ANO chtěli, aby se tento bod projednával přednostně, ještě před stavebním zákonem.
Po schválení programu schůze nejprve poslanci velmi rychle schválili vládní návrh zákona, podle kterého úřady v zemích EU budou mít díky elektronickému sytému snazší dohled nad pohybem zboží podléhajícího spotřební dani.
Cílem změn je podle ministerstva financí především snaha o eliminaci daňových úniků, které mohou vznikat v případě spotřebních daní. Má také snížit administrativní náklady jak na straně členských států, tak i na straně dotčených subjektů.
Podle novely se mají sjednotit obsah i forma průvodních dokladů mezi členskými státy. „Mezi hlavní úpravy novely patří efektivnější propojení celních režimů pro oblast spotřebních daní se systémem daňovým. Z hlediska správy daně a cla tak dojde k jednotnému přístupu mezi členskými státy Evropské unie, což přispěje k eliminaci potenciálních daňových úniků,“ uvedlo již dříve ministerstvo financí.
Debata o stavebním zákonu
Poté začali projednávat ve třetím čtení odklad účinnosti části stavebního zákona. Tím chce vládní kabinet získat čas na jeho věcné úpravy. Stavební úřady by měly podle vládních představ zůstat při obecních úřadech, byť v menším počtu než nyní. Zůstane pouze specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude mít na starosti povolování velkých investic, jako jsou dálnice, železnice, přehrady a zásobníky plynu.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) uvedl, že odklad má za cíl, aby nedošlo k faktickému vzniku nejvyššího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů.
Nový stavební zákon se připravoval řadu let. Sněmovna ho schválila loni v létě přes nesouhlas Senátu, který ho vetoval. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), která zákon předkládala, před odkladem účinnosti varuje. Odkládat nový stavební zákon označila za chybu.
Odklad podle ní provází i právní nejasnosti, na které nebyl schopen odpovědět ani předseda Legislativní rady vlády. Varovala před snahou „zařadit zpátečku“. Ve svém vystoupení opět představovala přednosti nové právní úpravy. Poukazovala například na to, že úředníci budou zastupitelní třeba v případě nemoci. Podotkla, že není nic horšího než současný stav, kdy na malých úřadech o jednom nebo dvou lidech úředník onemocní, úřad tak nefunguje a stavebník musí čekat.
Ministr Bartoš, který novelu stavebního zákona s návrhem na odklad předkládá, potom označil s nadsázkou za přínosné, že pokud se toto „cvičení“ bude opakovat při každé debatě o stavebním zákonu, stanou se z většiny přítomných odborníci na jeho jednotlivé části. Vznik Nejvyššího stavebního úřadu nebyl podle něj připraven a nebyly na něj ani vyčleněny peníze. Také digitalizace stavebního řízení podle něj nebyla připravena.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který ještě v opozici nový stavební zákon rovněž kritizoval, řekl, že s ohledem na nedostatek nových úředníků hrozil výpadek při povolování nových staveb a ochromení stavební činnosti. Vláda proto podle něj chce zabránit rozvratu stavebních řízení, a to způsobem, na kterém bude muset být shoda. Dostálová reagovala tak, že ona místo rozvratu hovoří o odpolitizování státní správy.
Podle Kolovratníka má zákon řešit černé stavby
Hnutí ANO, které nový stavební zákon v minulém volebním období prosadilo se záměrem zrychlit povolování staveb, zřejmě neuspěje se snahou odklad zamítnout. Poslanec Martin Kolovratník (ANO) řekl ve svém příspěvku, že odkladem účinnosti zákona dojde také k ročnímu odkladu řešení problematiky černých staveb.
„Existují zde problémy v rekreačních oblastech například na území povodí Labe a Vltavy, na březích vodních ploch. Tam je spousta černých staveb, takzvaných mobilheimů, které jsou určeny pro rekreaci a ministerstvo s nimi neumí pracovat,“ uvedl Kolovratník. Podle něj takové stavby nesplňují bezpečnostní standardy a součastná úprava zákona podle Kolovratníka dává majitelům těchto staveb „obstrukční potenciál“, díky kterému mohou vzdorovat úřadům a bránit odstranění staveb.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) poznamenala, že stavební zákon prosadila právě její strana a lze kvůli tomu očekávat dlouhé debaty, chtěla proto, aby se diskuze o zvládání uprchlické krize zařadila jako první bod debaty. „Tato strategie je důležitá pro všechny lidi, pro starosty a hejtmany a je nutné ji tady na půdě poslanecké sněmovny projednat,“ řekla. Postěžovala si také, že nedostala dosud text strategie písemně.
Sněmovna zvolila viceprezidentku NKÚ
Jak tento bod, tak odklad stavebního zákona by ale sněmovna nakonec měla projednat až ve čtvrtek. Jednací den skončil hlasováním o kandidátovi na jmenování do funkce viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Sněmovna jako kandidátku zvolila nynější náměstkyni na ministerstvu životního prostředí Simeonu Zikmundovou, navrženou koalicí SPOLU. Ta tak porazila poslance opozičního ANO Romana Kubíčka.
Ke zvolení bylo nutných nejméně 96 poslaneckých hlasů. Náměstkyni na ministerstvu životního prostředí Zikmundové dalo hlas 100 poslanců. Místopředsedu sněmovního kontrolního výboru Kubíčka volilo 87 poslanců.
Poslanci vybírali nástupce Zdeňky Horníkové, které skončil mandát. Viceprezidenta kontrolního úřadu jmenuje do funkce prezident republiky.
V prvním volebním kole před dvěma týdny žádný z dvojice uchazečů dostatečný počet hlasů nezískal. Zikmundovou tehdy volilo 84 a Kubíčka 82 poslanců. Ke zvolení bylo potřeba aspoň 89 hlasů.
Kubíček se původně ucházel o funkci prezidenta úřadu. Nominace se ale vzdal a oznámil, že se bude ucházet o pozici viceprezidenta. Zikmundová už v NKÚ působila, pracovala tam do roku 2012 jako ředitelka správní sekce. Z úřadu odešla poté, co skončil tehdejší prezident František Dohnal a úřad vedl viceprezident a nynější prezident Miloslav Kala. Zikmundová svůj odchod tehdy označila za čistku, Kala to ale popřel.
Kalu letos v březnu sněmovna opět zvolila kandidátem do čela úřadu. Prezident republiky Miloš Zeman ho na dalších devět let jmenoval do funkce.
