Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
„Stávající zákon o účetnictví je z roku 1991 a není schopen dostát požadavků aktuálního ekonomického prostředí, které se od té doby značně proměnilo,“ řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podotkla, že věcný záměr zákona přijala už dřívější vláda Andreje Babiše (ANO) v roce 2020. Rekodifikace podle ní představuje nezbytnou reformu účetnictví a je výsledkem úzké spolupráce s odborníky z akademické, účetní i auditorské sféry.
S novým zákonem předložil kabinet i související předlohu, která mění navazující zákony, třeba daňové. Schillerová upozornila, že k této předloze bude nutné vypracovat komplexní pozměňovací návrh. Proto navrhla delší dobu na projednání obou sněmovních tisků ve výborech na celkem 120 dnů. Související změnový zákon, který poslanci rovněž podpořili, má v elektronické podobě i s důvodovou zprávou a přílohami víc než dva tisíce stran a zasahuje asi do 150 zákonů. „To je teda rekordní fascikl,“ komentoval rozsah předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD), když řídil jednání pléna.
Schillerová řekla, že odborníci měli k této předloze výhrady. Týkaly se třeba nejasností spojených s určením daňové hodnoty, oblasti obchodního majetku, leasingu nebo investic.
Podnikatelé budou moci účtovat téměř v jakékoliv měně
Zákon o účetnictví rozšíří již dříve zavedenou možnost vést účetnictví v takzvané funkční měně. Podnikatelé již nyní mohou účtovat v eurech, amerických dolarech nebo britské libře. Nově budou moci účtovat v téměř jakékoli měně, která se neznehodnocuje v důsledku hyperinflace. Pro některé podniky by to mohlo znamenat menší počet kurzových přepočtů, podotýká ministerstvo.
Návrh zákona také ruší pro malé neziskové organizace povinnost vést účetnictví. Změna se týká zejména spolků, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH) a mají roční příjmy i úhrn aktiv nižší než tři miliony korun. V současnosti tyto organizace mohly vést jednoduché účetnictví a nemusely vést podvojné. Nový zákon o účetnictví má vstoupit v účinnost k 1. lednu 2028. Poslanec za SPD Miroslav Ševčík navrhoval u obou předloh odložit účinnost o jeden rok.
„Důvodem této změny je relativně malý veřejný zájem na povinném účetnictví malých nestátních neziskových organizací, a to zejména s ohledem na nízký význam těchto subjektů v korporátním zdanění a omezenou využitelnost účetních informací těchto subjektů,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu. Zároveň upozorňuje, že pokud se tyto organizace rozhodnou nevést účetnictví, musí to mít uvedeno ve svých zakládacích dokumentech. Zároveň pro ně nadále bude platit povinnost vést spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech.
Podle daňového odborníka společnosti KPMG Václava Baňky navrhovaný zákon ruší odpisové skupiny, které stanovovaly, jak dlouho se který majetek bude odepisovat. Místo nich bude rozhodující výše daňového aktiva. Majetek se bude daňově odepisovat až od limitu sto tisíc korun, popsal daňový odborník. Odpisy se budou uplatňovat měsíčně a zruší se rovnoměrné a zrychlené odpisování i možnost přerušení odpisů.
Za nejvýznamnější změnu Baňka považuje možnost vést účetnictví takzvaně pro statutární účely, tedy účetnictví právnických osob v souladu se zákonem o účetnictví, podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a takový výsledek použít pro stanovení základu daně. Považuje to za pozitivní změnu pro poplatníky, kteří v současnosti účtují a vykazují podle IFRS, ale pro výpočet daně z příjmů musí hospodářský výsledek převádět podle českých účetních pravidel.
Novela o silničním provozu
Poslanci v prvním čtení podpořili také novelu zákona o silničním provozu. Veřejnost by díky ní mohla mít přístup k většímu množství dopravních dat. Lidé by mohli získat přesnější informace o uzavírkách, parkovištích nebo o dostupnosti veřejné dopravy. Data budou dostupná prostřednictvím Celostátního dopravního informačního systému, který spravuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Novela do českého práva přejímá pravidla z novelizované evropské směrnice pro inteligentní dopravní systémy (ITS). Jejich cílem je zvýšit bezpečnost a efektivitu dopravy a vytvořit podmínky pro rozvoj nových technologií, například propojených a automatizovaných vozidel. Zpravodajka k návrhu Zuzana Ožanová (ANO) ujistila, že jde o čistou transpozici směrnice, která neobsahuje nic navíc. Sněmovna na její návrh zkrátila dobu pro projednání ve výborech z šedesáti na třicet dní.
Policie, silniční správní úřady nebo například hasiči budou muset ŘSD poskytovat bezodkladně aktuální informace. Za porušení této povinnosti bude hrozit pokuta až sto tisíc korun. Vlastníci nebo správci pozemních komunikací budou muset poskytovat informace o umístění autobusových zastávek. Obdobně se budou tyto povinnosti týkat třeba železničních zastávek nebo přístavišť.
Kromě informací o aktuální dopravní situaci má systém nově poskytovat také údaje o dopravním značení, přechodných úpravách provozu a vybraných parkovištích. Postupně přibudou i informace o přístupových uzlech veřejné dopravy, o železničních stanicích a nástupištích, autobusových zastávkách, přístavech nebo letištích, včetně údajů o bezbariérovosti a přístupových cestách.
Vláda v důvodové zprávě uvádí, že do 30. prosince 2028 se nová povinnost dotkne takzvaných městských uzlů Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem. Poté se vztáhne na území celého Česka.
Rozšíření okruhu investičních fondů
Během čtvrtečního jednání poslanci v úvodním kole podpořili také novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ta převádí do českého práva evropskou směrnici, účinnosti by měla nabýt 16. dubna 2026. Poslancům ji předložila ještě bývalá vláda. Podle Schillerové je jasné, že lhůtu, do kdy by novela měla nabýt účinnosti, stihnout nelze.
Ministryně proto navrhla zkrácení lhůty pro projednání ve výborech ze šedesáti na třicet dnů. Zdůraznila, že ministerstvo financí při přípravě novely nešlo nad rámec směrnice, ale v některých případech využilo prostor k rozhodnutí, který mu směrnice dává.
Novela investičním společnostem a fondům nově umožní nabývat a spravovat pohledávky z nevýkonných a z fondových úvěrů. Stanoví také podmínky pro fondy, které poskytují úvěry. Bude stanovený limit výše úvěru pro jednoho dlužníka, zároveň fondy budou muset vypracovat pravidla pro posuzování úvěrových rizik a správu úvěrového portfolia. Zákon rovněž výslovně uvádí, že investiční fondy nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry. Zahraniční investiční fondy budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry v zahraničí, ale nikoli v tuzemsku.
Vedle rozšíření činnosti investičních fondů novela také zavádí nové povinnosti při řízení likvidity, aby se zabránilo rizikům v případech, kdy mají fondy povinnost na žádost investora odkoupit jeho podílové listy. Zpřesňují se také pravidla pro pověření třetích osob na činnosti, které vlastník fondu vykonává. Předloha rovněž rozšiřuje okruh osob, které můžou být depozitářem. Budou jimi moct být i zahraniční banky sídlící v jiném členském státu Unie, které nemají pobočku v tuzemsku. Bude se to však vztahovat pouze na speciální fondy a fondy kvalifikovaných investorů.
Podle předkládací zprávy k zákonu by změny měly podpořit rozvoj investování na kapitálových trzích v Evropské unii.
Schválení návrhu pravidel hospodaření poslaneckých klubů
Sněmovna rozhodla rovněž o tom, že poslanecké kluby budou letos dostávat na svůj provoz stejné příspěvky jako loni. Pevná částka podle návrhu činí 27 tisíc korun a základní částka na každého poslance 5845 korun. Za opoziční poslance je dotace ze zákona o třetinu vyšší, bude tedy 7599 korun.
Nejsilnější poslanecká frakce vládního hnutí ANO s osmdesáti poslanci bude dostávat každý měsíc 494 600 korun. Koaliční klub SPD s patnácti členy obdrží 114 675 korun měsíčně a další vládní třináctičlenná frakce Motoristů 102 985 korun za měsíc.
Největší opoziční klub ODS s 27 členy bude pobírat 232 173 korun měsíčně, frakce STAN s počtem 22 poslanců 194 178 korun a osmnáctičlenný klub Pirátů 163 782 korun za měsíc. Na 148 584 korun si přijde klub KDU-ČSL s šestnácti poslanci a na 95 391 korun měsíčně devítičlenná frakce TOP 09.
Z příspěvků si poslanecký klub hradí kromě nákladů na běžný provoz například odborná stanoviska a expertizy nebo pronájem prostor k jednání mimo sněmovnu či zahraniční cesty svých členů. Frakce z příspěvku mohou platit také pohoštění při pracovních jednáních. Kluby musí vést o využití peněz účetní záznamy. Peníze, které frakce nevyužijí, musejí koncem kalendářního roku nebo v případě zániku vrátit do sněmovního rozpočtu.
Ještě před schválením návrhu pravidel hospodaření poslaneckých klubů se poslanci zabývali změnami ve výborech. Členství ve sněmovním evropském výboru se vzdala exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), kterou nahradil stranický kolega Štěpán Slovák. Decroix měla podle původních plánů nahradit v čele výboru občanského demokrata Petra Sokola. Nyní již tento záměr neplatí, výbor dál povede Sokol. Podle šéfa poslanců ODS Marka Bendy se bývalá ministryně rozhodla na členství ve výboru rezignovat v souvislosti s tím, že se stala stínovou ministryní spravedlnosti ODS. Ve sněmovně bude dál působit v ústavně-právním výboru.
Interpelace na premiéra
Odpolední jednání dolní komory zahájily interpelace na premiéra Babiše. Opoziční poslanci se předsedy vlády ptali na národní parky, ceny pohonných hmot, plnění závazků NATO či na psychomodulační látky. Poslanec Slovák se Babiše tázal na financování výstavby nové nemocnice v Praze. „Já si myslím, že nejlepší způsob financování by byl PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru),“ odpověděl Babiš, podle něhož by právě tento způsob mohl být preferovanou variantou.
Předseda ODS Martin Kupka se zajímal, co bude Babiš dělat, aby Česko dostálo svým závazkům vůči NATO. „Proč hazarduje s bezpečnostní Česka?“ tázal se Kupka. Premiér vinil Kupku z toho, že pokračuje v rétorice strašení válkou. „Vy jste se na obraně chovali stejně jako v minulosti. Je tam strašně moc podezřelých zakázek. Historicky na obraně se vždycky kradlo,“ tvrdil rovněž Babiš. Kupka jeho vystoupení komentoval s tím, že slabý premiér jako on se pozná tak, „že neodpovídá na otázky, ale jenom útočí a dívá se do minulosti“.
Poslankyně STAN Anežka Nedomová se premiéra ptala na chystaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami. „Není to žádný zákon o zahraničních agentech, ale o zprůhlednění financování,“ odvětil Babiš. Podle něj je cílem chystané novely to, aby neziskové organizace s politickou agendou pravidelně vykazovaly své financování, tedy kdo je platí a na jaké účely byly tyto peníze vynaloženy. Podle premiéra není možné, aby se neziskové organizace financované ze zahraničí zapojovaly v tuzemsku do politického boje.
Pracovní verze z konce února, kterou má ČTK k dispozici, počítá za nesplnění povinnosti s pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Babiš k tomu řekl, že tyto sankce nejsou definitivní. „Ta verze se ještě bude měnit,“ podotkl premiér. Pozastavil se nad tím, že norma ještě nebyla ani předložena a už kolem ní „vznikla hysterie“.
Vláda v programovém prohlášení slibuje vznik veřejného registru dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. „U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ stojí v dokumentu. Babiš potvrdil, že předpis o registraci zahraničních vazeb předloží skupina vládních poslanců. Podle kritiků se tím koalice vyhne meziresortnímu připomínkovému řízení. Podobně se dříve do legislativního procesu dostala novela stavebního zákona nebo návrhy na úpravy služebního a nominačního zákona.
Předpis se má zaměřit na činnost vykonávanou například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale třeba i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt. Zákonu nemají podléhat média, pokud jsou založená podle českého právního řádu.
Na zákon, který kritizují zástupci a zástupkyně neziskových organizací na podporu lidských práv či rovných šancí, se ptala i předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová, která jej označila za „ruský“. „Žádný zákon po vzoru Ruska nepřipravujeme,“ prohlásil Babiš, který opakovaně odmítá, že by připravovaná koaliční úprava byla inspirována ruským zákonem o zahraničních agentech.
Další interpelace
Interpelace mířily například i na ministra zahraničních věcí Petra Macinku (Motoristé). Ten uvedl, že cesty do Česka povinně oznámilo od lednového zavedení takzvané notifikace méně než deset ruských diplomatů, kteří jsou akreditováni v jiné členské zemi EU. Opatření, které přijala většina zemí Unie místo přísnější možnosti autorizace cest, se vyhodnocuje, reagoval na dotaz svého předchůdce Jana Lipavského (za ODS).
Macinka v lednu čelil kritice za to, že zavedl benevolentnější pravidla pro cestování ruských diplomatů v schengenském prostoru, tedy oznamování, nikoli schvalování. Macinka to tehdy zdůvodnil tím, že bylo třeba rychle vyřešit změnu pravidel a na ministerské úrovni mohl zavést jen oznamování cest, takzvanou notifikaci. Zpřísnění, tedy dodatečnou autorizaci cest, musí podle něj schválit vláda. Ve sněmovně ve čtvrtek přiznal, že návrh na přísnější postup, který podle něj zavedly jen dva z pobaltských států, mělo ministerstvo zahraničí připravený už počátkem loňského prosince.
