Sněmovna by v úterý měla podle plánů koalice znovu schvalovat snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň. Koaliční novelu odmítl Senát. Poslance také čeká opětovné posouzení předlohy, podle níž budou výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků povinni hlásit výpadky dodávek těchto výrobků. Jednání nicméně začali zástupci opozice, podle nichž by se dolní komora měla věnovat spíše například řešením střetu zájmů premiéra či důležitějším agendám.
Řádná schůze dolní komory začala ve dvě hodiny odpoledne. Poslanci si na návrh vládního tábora schválili, že mohou jednat i po 19. a 21. hodině.
Ze začátku jednání si vzal slovo předseda Pirátů Zdeněk Hřib, který kritizoval premiéra Andreje Babiše (ANO) za jeho střet zájmů, který podle Hřiba dosud nevyřešil a „dělá Česku ostudu před Evropskou komisí“. „Jste posedlý nahrabáváním si evropských peněz do vlastních kapes,“ obracel se na Babiše. Vadí mu, že předseda vlády chce prý obírat občany o jejich peníze „znovu, zas a znova“.
Hřibova stranická kolegyně Olga Richterová kritizovala novelu stavebního zákona, kterou by podle ní bylo nejlepší stáhnout a přepracovat. Odborníci se podle ní bojí, „co napáchá za paseku“.
Předseda STAN Vít Rakušan pak kritizoval vládní přesuny agend mezi úřady. Také vládu obvinil, že oslabuje média veřejné služby. „Během tohoto roku chcete získat přímý rozpočtový vliv a vliv na jejich fungování,“ řekl. Podle něj se rozkládá funkční a oceňovaná struktura fungování těchto médií.
Návrh programu schůze
Novelu o sociálních odvodech živnostníků Senát odmítl kvůli obavám z výpadku příjmů důchodového systému i kvůli tomu, že živnostníci by měli nižší důchody. Sněmovna bude moci nejméně koaliční většinou veto horní komory přehlasovat.
Předloha ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrací jej na loňských 35 procent. Podle kritiků by ale snížení o zhruba 715 korun měsíčně mohlo znamenat, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu. Navíc by mohlo znamenat výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy korun ročně.
Novelu o povinném hlášení výpadků dodávek zdravotnických a diagnostických prostředků by mohla dolní komora schválit v senátní variantě. Senátoři chtějí zejména upravit způsob, jakým budou muset výrobci o této skutečnosti informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv. Využít budou muset elektronického formuláře na webu ústavu.
Koalice by v úterý chtěla dokončit také druhé čtení protiobstrukční novely sněmovního jednacího řádu. V polovině května sněmovna předlohu v tomto kole jen rozjednala.





