Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Plánovaná částka je podle kritiků nedostatečná a kraje a obce budou na mzdy nepedagogů doplácet. Poslanci ANO a SPD neuspěli se snahou schvalování novely oddálit zopakováním druhého kola jejího projednávání. Nový systém vláda původně navrhla zavést od letošního září.
Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, převod o čtyři měsíce koalice odložila. Ministerstvo školství kvůli tomu pošle školám deset miliard korun na období do konce letošního roku. Podle školských odborů by bylo třeba o 1,5 miliardy korun více.
Nový systém má podle Beka zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách.
Na tiskové konferenci po schválení novely dodal, že do školství bude letos potřeba právě kvůli financování nepedagogických pracovníků převést ještě čtyři miliardy korun. Peníze přijdou po červencové inventuře rozpočtu, platy nepedagogů v září až prosinci pak nebudou na úkor učitelů či soukromých škol, dodal.
Plánovaná změna vyvolala spory
Slučování škol s méně než 180 žáky podle stínové ministryně školství ANO Jany Berkovcové povede ke spojování mateřských škol navzájem, nebo se základními školami, ale bez naplnění záměru uspořit provozní náklady.
Podle Berkovcové je návrh o převodu nepedagogů na obce zcela nepřipravený a neprodiskutovaný. „Takto zásadní reforma financování školství neprošla řádným legislativním procesem, nýbrž pouze přílepkem, pozměňovacím návrhem k již probíhající novele školského zákona. Sdílíme obavy obcí a krajů, že se bude jednat o neúnosnou finanční zátěž pro zřizovatele bez adekvátní finanční kompenzace od státu,“ poukázala také v úterý v ČT24.
Člen sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, mládež a tělovýchovu a místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Berki uvedl, že nemá smysl schvalování odkládat, protože se o tom podrobněji diskutuje už od listopadu loňského roku. Zmínil, že zdržení není způsobeno přípravou či nepřípravou pozměňovacího návrhu.
„Je to tím, že to již poměrně dlouho visí v Poslanecké sněmovně, aniž by se diskuze ve skutečně posouvala,“ podotkl s tím, že metodika se připravuje. „Ministerstvo mělo již několik jednání se středním článkem, který by měl pomáhat jak zřizovatelům, tak středním školám co nejlépe se na to připravit,“ podotkl.
„Jde o další pokus státu přesunout odpovědnost na kraje a obce – bez jasného plánu, bez odpovídajících zdrojů a bez ohledu na realitu, v níž se zřizovatelé škol nacházejí. Namísto systémového řešení přichází nekoncepční chaos. Navíc bylo rozhodnutí přijato navzdory výraznému odporu odborné veřejnosti. Takový postup neuznávám,“ uvedl předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).
„Dnes (ve středu) jsme schválili změny, které dají školám větší klid a dětem lepší podmínky k učení. Měníme systém tak, aby dával smysl v praxi – a to je podle mě skutečný posun ve vzdělávání. Každý krok této novely směřuje k tomu, aby se školy mohly soustředit na to nejdůležitější, tedy vzdělávání dětí. Méně papírování, více prostoru pro učitele a kvalitní výuku,“ oponuje členka sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Renáta Zajíčková (ODS).
Převod placení nepedagogů kritizují i některé obce, kraje či ředitelé škol. Nejčastěji vyjadřují obavy z nárůstu výdajů i administrativy. Školské odbory tvrdí, že schválením změny vládní poslanci zklamali školskou veřejnost, a odboráři doufají, že zasáhne Senát.
Šikanu bude řešit sociální pedagog
Novela má přinést také například ukotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude školám pomáhat například s řešením šikany. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách bude podle normy zajištěno ze státního rozpočtu. Změnu podporovaly ve výzvě poslancům tři desítky organizací, které se věnují vzdělávání. Poukazovaly na to, že potřeba odborné podpory ve školách roste.
Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc v úterý v ČT24 zmínil, že jakákoliv nejistota představuje pro školy problém. „Sociální pedagog je dnes profese, která je velmi důležitá, protože sociální situace v řadě regionů se zhoršuje,“ dodal. Nelíbí se mu naopak „slučování škol jednoho zřizovatele bez ohledu na to, jak školy fungují, jen na základě početního údaje“.
Novela má zavést i například systémovou podporu provázejících učitelů. Jedná se o zkušené učitele, kteří provázejí studenty učitelství na praxích ve školách. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Norma má zavést takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách, či umožnit školám kombinovat za určitých podmínek prezenční a distanční vzdělávání.
Sněmovna v novele schválila rovněž změny v přijímacím řízení na střední školy, například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy. Zavést by novela měla mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.
