Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.
„I dnes je nutné si to připomínat, co se zde dělo. Je to varování, kam až lidé mohou zajít,“ prohlásil prezident. Dodal, že Lety mají ambici přibližovat lidem historii. „Uplynulo už třicet let od chvíle, kdy můj předchůdce Václav Havel na tomto místě odhalil skromný pomník. Dnes na tuto událost navazujeme,“ sdělil Pavel.
Památník v Letech bude podle hlavy státu připomínat, jaké hrůzné činy se v něm staly. Navíc bude mementem pro další generace, aby se už nic podobného neopakovalo. Prezident také dodal, že existence romských obětí za druhé světové války byla dlouho opomíjena.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) měl památník vzniknout mnohem dříve. Stát však podle něj dlouho otálel s výkupem pozemků od majitelů vepřína, který stál v místech koncentračního tábora. „Konečně si můžeme důstojně připomínat romské oběti zrůdné ideologie. Musíme si ale přiznat, že všechno trvalo příliš dlouho. Památník zde měl stát mnohem dříve,“ podotkl Fiala.
Liknavý přístup k problematice se podle něj protíná historií země po několik desítek let. Vše se projevilo na zdlouhavé přípravě letského památníku. „Je to tím, že romský holocaust jsme překryli. A nepřekryli jsme ho jen obrazně. Tady v Letech stál vepřín, v Hodoníně u Kunštátu rekreační zařízení,“ dodal Fiala. „Pro naše předky bylo těžké si přiznávat to, co se zde dělo. Protože zde v táboře pracovali jako dozorci i Češi a byl to tedy i zločin náš. Ale toto vyrovnání se s tím, jakkoliv je nepříjemné, je nutné,“ uvedl premiér.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve svém projevu mluvil v souvislosti s vybudováním památníku v Letech o splacení dluhu vůči romské společnosti. „Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii, že přijmeme zodpovědnost za minulost, že nedopustíme segregaci a rasismus, že budeme ze všech sil budovat občanský národ, z něhož nebude nikdo vylučován, a že budeme naše děti učit nezapomínat na oběti a na příčiny těchto strašných událostí,“ řekl v projevu.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ve svém projevu také zmínil historii tábora a jeho odkaz. Velkochov prasat a vepřín ze 70. let se podle něj staly symbolem necitlivosti minulého režimu k památce obětí rasové perzekuce za druhé světové války a staly se také po desítky let symbolem hluboce zakořeněných předsudků proti romskému etniku a přehlížení jeho historie a utrpení.
„Dá se říci, že historie Letů je zrcadlem naší společnosti, je sondou do našeho svědomí,“ uvedl. Historie místa podle Lipavského připomíná hodnotu lidského života, je místem společné paměti a vypovídá mnoho o stavu společnosti. „Když před zlem budeme zavírat oči, zlo nezmizí. Zlo nemůžeme omlouvat, proti zlu je potřeba bojovat,“ řekl.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Jeho výstavba stála 102 milionů korun a trvala necelé dva roky, řekli na úterní tiskové konferenci zástupci Muzea romské kultury. Veřejnosti se otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt.
Součástí je i expozice s výpověďmi pamětníků
V návštěvnickém centru památníku je stálá expozice, venku Stezka paměti se jmény obětí – připomínají je paprsky v kruhu. „Je tady necelých třináct set paprsků. Když jdete půl kilometru po okruhu, tak každých třicet centimetrů potkáte jedno jméno,“ vysvětluje architekt Jan Sulzer. Součástí expozice jsou také výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě.
„Expozici jsme tvořili s kolegou Dušanem Slačkou. Zpočátku jsme se snažili postupovat participativním způsobem, měli jsme pracovní skupinu, se kterou jsme diskutovali o tématech, která by zde měla být obsažena. (...) Následoval velký sběr archivních materiálů, rodinných fotografií, archeologických nálezů,“ popsala spoluautorka expozice Anna Míšková.
Místo má připomínat osudy lidí, kteří koncentračním táborem v Letech u Písku prošli za druhé světové války. Zařízení fungovalo tři roky, za tu dobu se měnilo jeho pojmenování i určení, Romové v něm zpočátku tvořili jen menšinu vězněných, což se změnilo v létě 1942. Původně kárný pracovní tábor se tehdy proměnil v tábor „cikánský“, kterým prošla velká část Romů žijících na území Čech.
Na Moravě plnil stejnou roli tábor v Hodoníně u Kunštátu. Na obou místech zemřely stovky lidí, zejména kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.
„Památník má návštěvníkům především sdělit to, že Romové se stali obětmi holocaustu v době druhé světové války a že tato genocida probíhala z důvodů rasových, biologických. To stále mnozí v naší společnosti odmítají přijmout,“ upozornila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Valná část české společnosti je podle ní stále zatížena stereotypy a předsudky vůči Romům. „Práce na tomto poli je před námi hodně. Ale je důležité, že památník stojí. Věříme, že právě tím, že stojí na místě utrpení, síla jeho působení může být velká,“ poznamenala.
Část původního vepřína je součástí památníku
Areál zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních. V této lokalitě se od 70. let minulého století nacházel vepřín, který stát před šesti lety vykoupil a zboural.
Poblíž letského nouzového hřbitova, asi tři sta metrů od tábora, vznikl první památník v roce 1995 a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v 90. letech, plnohodnotný památník ale vznikl až nyní.
„Je pro mě velmi pozitivní zprávou, že se podařilo celý projekt dotáhnout do konce,“ uvedla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Proces komplikovala situace kolem výkupu vepřína od soukromého vlastníka. „Ale podle našich informací až do roku 2017 nikdo z vlády o tom konkrétně nejednal,“ řekla Horváthová.
Stát vepřín odkoupil v roce 2018 za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve třinácti halách třináct tisíc prasat. Vepřín se začal bourat předloni v červenci a demolice skončila v prosinci 2022.
Zbytky jedné haly vepřína se staly součástí památníku, který popisuje historii místa. „Ve vnitřní expozici návštěvníci uvidí události, které se věnují období od předválečné éry až po nedávné roky a boj za odstranění vepřína,“ řekla Míšková.
Peníze na vybudování památníku poskytlo několik institucí, mezi nimi například Ministerstvo kultury ČR, německé velvyslanectví v Praze, pomohly i granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
„Cítíme úlevu v tom, že na tak posvátném místě, kde zemřelo a bylo utýráno tolik našich lidí, už se nepasou prasata,“ podotýká také předsedkyně Výboru pro odškodnění romského holocaustu Jana Kokyová. Její strýc Čeněk Růžička zasvětil boji za důstojný památník čtvrt století. Byl u toho, když se začal stavět, jeho dokončení už se ale nedožil.
