Školní psychologové sami potřebují odborníka. Po návratu dětí do lavic zažívají nebývalý nápor

Mnozí školní psychologové sami začali vyhledávat pomoc odborníků. Pomáhají jim zvládnout pracovní vytížení, ale také radí s konkrétními případy. Vyplývá to z výpovědí školních psychologů, které Česká televize oslovila. Ti se totiž po návratu dětí do lavic potýkají s několikanásobným množstvím problémů oproti době před pandemií. Mění se také charakter potíží, se kterými děti přicházejí.

„První dva, tři týdny jsem šla po chodbě, podívala se na dítě a dítě se se mnou dalo do řeči – a to jsem na škole teprve druhý rok, takže na sebe děti nemám navázané,“ diví se psycholožka Zuzana Knesplová ze ZŠ Mladá Boleslav. „Počítala jsem, že až se vrátíme do školy, práce bude jiná. Situace mě ale zaskočila – dojít si na záchod byl v uvozovkách problém,“ dodává.

Nápor podle několika oslovených psychologů přetrvává i v červnu. „Na červen je toho extrémně víc,“ konstatuje školní psycholožka, která si nepřála být citovaná. „Místo toho, aby se tady děti ve smíru dojemně loučily před prázdninami, tak naopak jsme ve fázi, kdy si děti začínají mezi sebou popasovávat role v kolektivech,“ dodává. „Ta situace je dramatická, a ještě se zhorší,“ přidává se předseda Asociace školní psychologie Jan Mareš.

S náročnou situací proto potřebují pomoct i sami psychologové. „Mám formu supervizí – chodím pravidelně do jednoho terapeutického centra,“ říká nejmenovaná školní psycholožka, která působí na základní škole s více než sedmi sty žáky. A dodává, že intervizní a supervizní setkání dříve spíše považovala za příjemný bonus. „Nyní už to vidím jako jednoznačnou nezbytnost,“ zdůrazňuje.

Spolu s dalšími školními psychology se schází a sdílí mezi sebou problémy, které ve školách řeší. „Letošní rok jsem vnímala, že je to potřeba hrozně moc. Potřebovala jsem si ulevit a hledat vodítka, co dál,“ popisuje způsob, jakým se vyrovnávala s nárůstem počtu dětí, které se po návratu do školy potýkají s větším množstvím psychických problémů.

„Předpokládám, že v následujícím školním roce se potřeba podpory v podobě supervize a intervize ještě zvýrazní,“ odhaduje Jana Rozsypalová, školní psycholožka působící na ZŠ Mohelnice.

Právě sdílení problémů a diskuse s ostatními kolegy v oboru může psychologům velmi pomoci. „Já jsem povídač – potřebuji si věci urovnat tím, že o nich mluvím nahlas v rámci supervizní podpory. S kolegy spolupracujeme a o dětech mluvíme, abychom si pomáhali. Věci si posdílíme a mám pocit, že na ně nejsem sama,“ vysvětluje školní psycholožka Zuzana Knesplová působící na ZŠ Mladá Boleslav. Dodává přitom, že další podpora je nutná, pokud má práci odvádět na dobré úrovni.

Několikanásobný nárůst počtu členů zaznamenala Asociace školní psychologie. „Ještě před dvěma lety jsem se často bavil s kolegyněmi a kolegy, kteří se ptali, proč mají platit peníze a být členy asociace. Aniž bychom změnili přesvědčovací strategii, za poslední dva měsíce evidujeme podobný zájem o členství jako za uplynulý rok,“ informuje předseda asociace Jan Mareš. Vysvětluje si to větší potřebou psychologů sdílet svoje problémy a pomoci s nimi.

Prodlužuje se pracovní doba, i tak na některé děti nezbývá kapacita

„Jsem zaměstnán na poloviční úvazek, ale poslední měsíc jsem ve škole, téměř jako bych měl celý úvazek,“ popisuje školní psycholog, který si přál zůstat v anonymitě. „Jsem plně vytížená, upřednostňuji práci, některé děti odesílám externím odborníkům,“ popisuje Jiřina Juřičková, školní psycholožka ze ZŠ a MŠ Horníkova v Brně.

„Nyní jsem musela práci přizpůsobit nárůstu případů. Ve škole jsem přítomna minimálně čtyři dny v týdnu, někdy i celý týden,“ hovoří Jana Rozsypalová ze ZŠ Mohelnice a upřesňuje, že úvazek má pouze na tři dny v týdnu. Déle ve škole přitom zůstává většina oslovených psychologů.

„První dva nebo tři týdny jsem odcházela domů a neměla jsem pořád hotovo, říkala jsem si, že už další dítě nemůžu vzít. Krizových intervencí bylo opravdu hodně,“ komentuje školní psycholožka Zuzana Knesplová ze ZŠ Mladá Boleslav období po opětovném zaplnění škol žáky. „Nestihla jsem pracovat se třídami. Na to, jak to v nich bouchá a vře, bych jim v normálních podmínkách mohla nabízet programy a další opatření,“ lituje nejmenovaná školní psycholožka.

Úzkost, sebepoškozování, sociální fobie

Pocity osamocení, úzkosti, ztráty jistoty a pravidelnosti v životě, sociální fobie, ale i sebepoškozování nebo poruchy příjmu potravy. To jsou problémy, které školní psychologové aktuálně řeší nejvíce. Přibylo také dětí, které se vyrovnávají s úmrtím blízké osoby během covidu. „Před pandemií se potíže více týkaly zvládání učiva, po návratu dětí do škol se více týkají emočních potíží a častěji řešíme problémy závažnějšího charakteru,“ komentuje psycholožka Jana Rozsypalová ze ZŠ Mohelnice.

„Já se setkávám s širším spektrem potíží, než jsem ve škole zvyklá,“ popisuje psycholožka Jiřina Juřičková působící na ZŠ a MŠ Horníkova v Brně, která zároveň pozoruje silné úzkosti u dětí po návratu do kolektivu.

Psychické problémy se také častěji vyskytují u mladších dětí. „Úzkostné poruchy jsem tolik neřešila a už vůbec ne u dětí na prvním stupni,“ uvádí psycholožka Zuzana Knesplová ze ZŠ Mladá Boleslav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 16 mminutami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 11 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...