Sjezd lékařské komory znovu zvolil prezidentem Kubka

Sjezd znovu zvolil prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který ji vede devatenáct let. Ve druhém kole volby proti němu neuspěl Zdeněk Mrozek, který vede vědeckou radu komory. Z prvního kola nepostoupil Jan Přáda, který byl dosud viceprezidentem. Sjezd rozhodl, že jeho nástupce volit nebude, volbu odložil na příští rok. Členy ČLK jsou povinně všichni v Česku praktikující lékaři, je jich přes šedesát tisíc.

Sedmapadesátiletý Kubek je prezidentem komory devatenáct let, poprvé byl zvolen v lednu 2006. Původně stanovy umožňovaly prezidentovi a jeho zástupci jen dvě volební období, v roce 2014 byly ale změněny. Kubek před volbou uvedl, že letos chce kandidovat naposledy. V sobotu získal ve druhém kole 177 hlasů, delegátů bylo 343.

„Musíme spolupracovat s politiky, protože komora není exekutiva, nemá výkonnou ani zákonodárnou moc. Potřebujeme politikům připomínkovat jejich návrhy, ale musíme také prosazovat návrhy vlastní,“ řekl před volbou Kubek.

Cena práce a odvody

Za své cíle si už před volbou stanovil vyšší cenu práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře, kvalitní a dostupné vzdělávání a zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu. Bude také chtít proměnit fungování vědecké rady ČLK nebo prosazovat změny ve specializačním vzdělávání lékařů, například jeho zkrácení na minimum požadované EU, zkrácení stáží nebo slučování oborů. S novou vládou chce vyjednat novelizaci zákona o ČLK, která by dala komoře víc kompetencí, například při disciplinárních řízeních.

Po zvolení Kubek řekl, že by se z dosavadních 13,5 procenta hrubé mzdy měly zvýšit odvody. Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na pojistném 4,5 procenta, zaměstnavatel dalších devět procent. Osoby samostatně výdělečně činné dávají 13,5 procenta z takzvaného vyměřovacího základu.

Podle Kubka by bylo vhodné deset procent od zaměstnavatelů a pět od zaměstnanců. „Těch 13,5 procenta se stanovilo před třiceti lety, ale nestanovilo se to žádným sofistikovaným výpočtem. Tehdy se řeklo, kolik se dává na zdravotnictví, jaká je průměrná mzda, a tím se to podělilo,“ poznamenal Kubek.

„Současná medicína pracuje mnohem efektivněji. Umíme léčit to, o čem se nám před třiceti lety nesnilo. Prodlužujeme život svým pacientům, ale všechno to stojí obrovské peníze. Každý modernější přístroj je dražší než ty předcházející. Každý nový lék je účinnější, ale zase dražší,“ zdůraznil s tím, že výdaje na zdravotnictví ve vyspělých zemích rostou mnohem rychleji než inflace.

Přáda se vzdal postu viceprezidenta

Podle Kubka je třeba zachovat povinné členství lékařů v ČLK, například na Slovensku byla povinnost zrušena. Kubek v debatě před volbou připomněl, že takový návrh se v tuzemsku objevil už třikrát, naposledy v roce 2020. Tehdejší a zřejmě i budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ho podle Kubka nakonec stáhl.

„Musíme pracovat na tom, aby lékaři věděli, k čemu komoru mají. Jenom tak budeme schopni se všichni postavit za to, abychom ten útok ustáli,“ řekl v debatě Přáda. Dopoledne se na sobotním sjezdu vzdal svého postu viceprezidenta, do kterého byl zvolen v roce 2023 poté, co vedl protest mladých lékařů proti nadměrnému množství přesčasů.

„Pokud vím, že nejsem schopen být dobrým viceprezidentem daného prezidenta, tak mu nechci házet klacky po nohy,“ řekl před volbou Přáda. Šanci se o post ucházet znovu v sobotu nedostane, delegáti se rozhodli odložit volbu viceprezidenta na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...