Senátoři odmítli zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.

Senát, v němž má většinu opozice, podpořil návrh vlády ANO, SPD a Motoristů postavit se proti zavedení ETS 2. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) jako pověřený ministr životního prostředí zákonodárcům řekl, že cena emisních povolenek by se z navrhovaných 45 eur (zhruba 1100 korun) mohla zvýšit podle kritických odhadů trojnásobně až pětinásobně.

Ani Evropskou komisí navrhovaná rezerva tržní stability toto riziko dle Macinky neeliminuje. Vláda proto hledá v rámci EU koalici pro další odložení systému ETS 2, případně zrušení nebo jeho modifikaci, nastínil. „Tábor členských států, které chtějí tu revizi klimatické a energetické politiky, roste,“ dodal. Senátoři hledání podobně smýšlejících partnerů podpořili.

Místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) sdělila, že systém ETS 2 by podle odhadů mohl zvýšit náklady pro domácnosti o 200 až 400 korun měsíčně a přinést jednorázové navýšení inflace až o 0,6 procentního bodu. Pozitivní by ale podle ní měla být modernizace průmyslu a zemědělství.

Senátoři ocenili, že zamýšlené rezervy tržní stability pro systém ETS 2 vycházejí vstříc požadavkům aliance 19 členských zemí v čele s Českem, jak byly za předchozí vlády Petra Fialy (ODS) formulovány loni v červenci ve stanovisku Komise. Evropský parlament v úterý schválil klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990 a i roční odklad zavedení ETS 2, tedy na rok 2028, o což Česko usilovalo.

Macinka se v úvodu svého vystoupení omluvil senátorům za komplikace, které vyvolal svou ohlášenou absencí na středečním jednání komory. Vše zdůvodnil souběžnou schůzí sněmovny k letošnímu státnímu rozpočtu a apelem ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), aby ministři byli sněmovnímu projednávání v maximální míře přítomni.

Změna platnosti jednodenní dálniční známky

Senát v úvodním kole podpořil změnu platnosti jednodenní dálniční známky, jak to navrhli senátoři hnutí ANO. Podle nich by měla platit 24 hodin od zakoupení, nejen do půlnoci příslušného dne.

Novela má dle zákonodárců v čele s Martinem Bednářem (ANO) pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z tuzemských dálnic v noci. Za současných podmínek by si museli v případě, že se jejich jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu jak pro den, kdy cestu zahájí, tak pro den, kdy cestu dokončí, i kdyby se jednalo o pár minut, připomněli senátoři.

Předseda výboru pro dopravu Miroslav Plevný (za STAN) upozornil, že novela by si vyžádala změnu nastavení systému kontroly platnosti známek, kvůli čemuž ministerstvo dopravy dříve podobné snahy odmítalo. Podle resortu si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o pár desítek korun dražší než ta jednodenní.

Ta letos pro osobní vozidla se standardním palivem stojí 230 korun, desetidenní pak 300 korun, třicetidenní 480 korun a roční 2570 korun. Platí to pro automobily bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku.

Diskuze o mezinárodních vztazích

„Musíme se víc držet pohromadě a být schopní se domluvit na opatřeních, která budou platit po celé Evropě,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k setkání vedoucích představitelů EU. Dodal, že v pozicích české vlády mu mimo jiné chybí požadavek na vytvoření jednotného kapitálového trhu. Diskuse v Senátu se dotkla i vztahů se Spojenými státy americkými.

„Podporujeme silné transatlantické vztahy. Někteří nám je dokonce vyčítají, ale já jsem přesvědčen, že jak z pohledu bezpečnosti, tak z pohledu obchodu je to nezbytně nutné,“ prohlásil Havlíček. Dodal, že chce posilovat vztahy mezi Evropou a USA i mezi Českem a USA.

Havlíček připomněl, že Česko dostalo pozvánku do Rady pro mír, kterou založil americký prezident Donald Trump. Ministerstvo zahraničí podle šéfa resortu průmyslu a obchodu zpracovává analýzu dopadů případného členství.

V reakci na dotazy senátorů Havlíček slíbil, že vláda udělá všechno pro to, aby byly výdaje na obranu Česka v roce 2026 mezi 2,0 a 2,1 procenta HDP. Důraz však kladl na průběh soutěžení obranných zakázek. Strany vládní koalice opakovaně kritizovaly bývalou vládu za způsob zadávání tendrů v oblasti obrany.

Nový místopředseda Úřadu pro ochranu osobních údajů

Senátoři druhým místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) zvolili Josefa Mičku, který dosud působil jako šéf sekce ÚOOÚ pro dozor nad kontrolami a správními řízeními. Nominoval ho předseda úřadu Jiří Kaucký. Ve středu v tajných volbách dalo Mičkovi hlas 56 ze 63 senátorů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS).

Nový místopředseda úřadu podle Kauckého pomohl při dozorové činnosti uvádět do praxe novelu o elektronických komunikacích o pravidlech pro práci s takzvanými soubory cookies, které mimo jiné slouží k rozlišování jednotlivých uživatelů konkrétních webů. „Prosadil důležitý koncept, podle kterého jsou soubory URL adres zaznamenávající historii prohlížení internetu osobním údajem,“ přiblížil předseda úřadu v nominačním dopisu.

Mička má dle Kauckého více než desetiletou praxi v oblasti lidských práv, základních svobod nebo ochrany osobních údajů. Nový místopředseda ve vedení úřadu doplnil Petra Jägera, kterého horní parlamentní komora jako místopředsedu instituce opětovně schválila koncem loňského roku.

Horní parlamentní komora v samém závěru středeční schůze probrala návrh skupiny sedmnácti senátorů ze čtyř frakcí k uzákonění možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu. Navrhli kvůli tomu upravit v zákoně o zdravotních službách pravidla paliativní péče a definici neadekvátní léčby. Senát přes výhrady uzákonění této možnosti připustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 2 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 5 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 5 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...