Poplatky pro televizi a rozhlas se zvýší zřejmě od května, schválil Senát

Nahrávám video

Senát ve středu schválil, že poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas se zřejmě od května zvýší. Novela, již nyní dostane k podpisu prezident, rozšiřuje okruh poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do pětadvaceti zaměstnanců. Horní komora ještě předtím v úvodním kole projednávání podpořila ústavní právo Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) kontrolovat zmíněná média.

Pro novelu po více než čtyřhodinové debatě hlasovalo 47 ze 70 přítomných senátorů. Hnutí ANO se předtím zvýšení poplatků pokusilo odložit až na polovinu příštího roku, tedy na dobu po sněmovních volbách. Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová to zdůvodnila pochybnostmi, zda je zvýšení v souladu s přípustnou veřejnou podporou podle pravidel EU. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) odmítl, že by navýšení mohlo znamenat nedovolenou státní podporu.

Zástupci ANO se kromě požadavku na odklad či zamítnutí poplatkové novely postavili proti rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu. ANO rovněž chtělo zrušit nebo omezit budoucí valorizaci o inflaci, pokud by nebylo schváleno zamítnutí nárůstu. Poplatek se má podle novely do budoucna zvyšovat v závislosti na míře inflace, pokud bude vyšší než šestiprocentní. Jeho navýšení by tak neschvaloval parlament jako dosud.

Podle zastánců návrhu je ale zvýšení poplatků navrhováno v rozumné výši a případný nárůst o celou inflaci nebo podle růstu mezd a penzí by byl mnohem vyšší. Novela má zřejmě od května zvýšit poplatky o 15 korun na 150 korun měsíčně pro Českou televizi a o deset na 55 korun za měsíc pro Český rozhlas. Důvodem je podle Baxy zejména to, že tyto poplatky nebyly valorizovány v případě televize od roku 2008, v případě rozhlasu od roku 2005, takže jejich reálná hodnota klesla.

Novela podle ministra zachovává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet přístrojů, které mají v držení její členové.

Proti zvýšení poplatků se postavil například Martin Bednář (ANO), podle něhož by bylo vhodnější přejít na financování obou veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Podle oponentů by to ale fakticky znamenalo zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Podle Bednáře ale bude mít možnost ovlivňovat vysílání obou médií ministr kultury prostřednictvím memorand o poskytování veřejné služby. Obě veřejnoprávní média by podle návrhu ANO měla rovněž informovat dosavadní poplatníky, že byli podle nových pravidel osvobozeni.

Mračková Vildumetzová se ve shodě s Bednářem pozastavila nad tím, že poplatky mají platit velké firmy, zatímco firmy do 25 zaměstnanců včetně restaurací nikoli. Podle senátorky by od poplatků měli být osvobozeni senioři. Případné osvobození starobních důchodců od poplatku by podle ministra rozvrátilo financování médií veřejné služby, neboť 42 procent plátců tvoří domácnosti seniorů. Osvobození firem do pětadvaceti zaměstnanců od poplatku se podle Baxy týká 260 tisíc nynějších poplatníků.

Hrabovi vadí „daň z mobilu“

Poplatkovou novelu odmítl podpořit také Zdeněk Hraba (za ODS), a to kvůli hospodaření České televize, které nepokládá za dostatečně transparentní. Vadí mu také „daň z mobilu“, tedy rozšíření poplatníků na domácnosti s vlastnictvím takzvaných chytrých telefonů, tabletů nebo počítačů. Celkem by mohlo podle Baxy přibýt šest set tisíc poplatníků. Podle Bednáře není jasné, jak budou chtít televize a rozhlas tyto vlastníky zjistit.

Nové možné plátce televize a rozhlas osloví podle Baxy s výzvou, aby se k poplatkům přihlásili nebo vyplnili čestné prohlášení, že přístroji schopnými přijímat rozhlasové či televizní vysílání nedisponují. Pro 3,3 milionu domácností se podle ministra nic kromě zvýšení poplatků nezmění, domácnosti seniorů s tlačítkovými telefony nadále poplatky platit nebudou.

Pro přijetí novely byl naopak spolu s dalšími zástupci koalice také Michael Canov (SLK), i když mu v televizní nabídce chybí vysílání poezie, utkání v kolové nebo program zaměřený na vědy, zejména přírodní.

Nahrávám video

Nejvyšší kontrolní úřad by mohl kontrolovat hospodaření ČT a ČRo

Senát ještě před debatou k mediální novele podpořil ústavní právo NKÚ kontrolovat veřejnoprávní televizi a rozhlas. Podporu návrhu ústavní novely, kterou předložilo 37 senátorů ze všech frakcí, vyjádřil i ministr kultury Baxa, který přijal kritiku opozice, že novelu nepředložil jako vládní návrh. Zdůvodnil to tím, že změna měla být součástí širších úprav ústavy. Senátorský návrh je podle ministra všeobecně akceptován. „Hlásí se k tomu i média veřejné služby,“ dodal Baxa.

Před závěrečným schvalováním novelu posoudí senátní výbory ústavně-právní a kulturní, dostaly na to měsíc místo 60 dnů. Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 jako iniciátorka novely zdůvodnila zkrácení lhůty potřebou schválit novelu tak, aby ji stihla projednat ještě sněmovna v současném složení.

Mračková Vildumetzová zapochybovala o tom, že se podaří novelu prosadit v závěru funkčního období současné sněmovny. Podle Kordové Marvanové by Senát mohl návrh opětovně předložit nové sněmovně ve složení, které vzejde ze zářijových voleb.

Návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády

Mračková Vildumetzová také kritizovala senátní legislativní odbor za jeho výhrady k ústavní novele, mimo jiné kvůli nedostatečnému zdůvodnění. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se proti tomu důrazně ohradil, podle něj senátní právníci měří každému návrhu stejně bez ohledu na předkladatele, a kdo je za to kritizuje, „dělá medvědí službu demokracii“. „Nikdy bych si nedovolil někomu naznačovat, že by si to neměl dovolit, protože mně se to nelíbí,“ dodal Vystrčil.

Novela má NKÚ svěřit „kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání“. Vymezení je užší, než s jakým počítá ústavní novela exministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) nebo návrh pirátských poslanců, k němuž se vláda v lednu postavila negativně.

Cílem senátorské novely je podle jejích tvůrců rozšířit omezený rozsah ústavních kompetencí NKÚ, a to v souladu s dlouhodobě diskutovaným záměrem posílit kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Senátoři připomínají, že návrh je v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se vláda zavázala nalézt řešení rozšíření pravomoci NKÚ ve vztahu k médiím veřejné služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.