Rusko ničí ukrajinskou infrastrukturu, protože už nepočítá, že by ji dokázalo použít, čte situaci generál Šedivý

Nahrávám video

Rusové již nepočítají s tím, že by byli schopni dobýt a udržet si ukrajinské území. Proto začali útočit na kritickou infrastrukturu, domnívá se vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. Členové sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Jaroslav Bžoch (ANO) vnímají ruské útoky na Záporožskou jadernou elektrárnu jako projev vzteku a pomsty za vojenské neúspěchy. Podle Bžocha je ale těžké představit si, že by ruský prezident Vladimir Putin nyní uznal chybu a rozhodl o stažení z Ukrajiny. Šedivý, Okamura a Bžoch diskutovali o situaci na Ukrajině v Událostech, komentářích.

Ruské síly v noci na čtvrtek ostřelovaly přehrady u jihoukrajinského Kryvého Rihu. Výsledkem byla záplava oblasti pod přehradou. Podle Jiřího Šedivého to mělo vojenský smysl. „Pokud se Rusům podařilo tím, že poškodili přehradu, zatopit určitou část území, tak nejenomže poškodili výrobní procesy, opravárenské závody, možná skladové zásoby, ale i schopnost manévrů v této oblasti,“ poukázal.

Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru a stínového ministra zahraničí za ANO Jaroslava Bžocha je ale útok na přehradu hlavně projevem vzteku. „Dělají to z čiré pomsty. Očividně nečekali, že by se mohla Ukrajina takto bránit,“ uvedl. Jeho kolega z výboru, poslanec vládní KDU-ČSL Hayato Okamura rovněž hovoří o snaze Rusů pomstít se. „Vypadá to jako pomsta, projev zlosti těch, kteří kremelskému vojsku velí, projev nespokojenosti s vojenským neúspěchem,“ řekl.

Jiří Šedivý ovšem interpretuje útoky na kritickou infrastrukturu také tak, že Rusové nově již nepočítají s tím, že by ji mohli v budoucnu využít. To je oproti minulým měsícům války změna. „Svědčí to o tom, že Rusové zjišťují, že není potřeba chránit kritickou infrastrukturu uvnitř Ukrajiny, protože předpokládají, že se do takové hloubky nedostanou a tuto kritickou infrastrukturu nebudou potřebovat. V úvodní fázi té takzvané speciální operace bylo zřejmé, že Rusové chrání hlavní komunikační uzly, výrobní provozy, administrativní a hlavně průmyslová centra pravděpodobně s vidinou toho, že pokud ovládnou Ukrajinu, budou je využívat ke svému prospěchu. To už dnes neplatí,“ poukázal.

Na ukrajinské protiofenzívě v Chersonské a Charkovské oblasti ho nepřekvapilo to, že proběhla, ale hlavně to, jak se Ukrajincům v charkovském směru vydařila, respektive jak zkolabovala ruská obrana. „Bylo to překvapení spíš z toho, jak rychle se zhroutily velitelské systémy. Říkám úmyslně velitelské systémy ruské armády, protože především velitelé zklamali,“ konstatoval někdejší náčelník generálního štábu.

Peking přihlíží

Rusko válčí proti Ukrajině již téměř sedm měsíců a kromě nečekaně schopného vojenského protivníka čelí i západním sankcím a mezinárodní izolaci. V posledních dnech ale ruský prezident Vladimir Putin podstoupil několik jednání. Telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem a osobně jednal mimo jiné s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Po jednání hovořil Putin o „vyrovnaném postoji“ Pekingu ke konfliktu na Ukrajině. Čínskou podporu Kremlu ale čeští politici nepřeceňují.

„Bere to velice pragmaticky. Protože co dnes Putin neprodá Evropě a západnímu světu, si od něj může Čína levně nakoupit. Využívá situace a bude říkat Putinovi, že podporu od nich má. Ale je to spíše – řekl bych – vyčůranost čínského režimu. (…) Čína je velká mocnost, jak ekonomická, tak co se týče výzbroje. Pokud bude mít Rusko jako malého, hodného partnera, tak to Číně vyhovuje,“ komentoval vztah Bžoch.

Hayato Okamura se domnívá, že Moskva a Peking považují západní svět za „společného soupeře“. Ale není to bezvýhradně tak, že by nepřítel nepřítele byl nejlepší přítel. „Pekingské vedení ve své čínské tradici jedná velmi racionálně, velmi rozvážně, svoje kroky plánuje ne na dny, týdny nebo měsíce, ale spíše na desetiletí,“ podotkl.

Šedivý očekává, že na mobilizaci dojde. Putin podle Bžocha chybu neuzná

Rusku se v boji nedostává hlavně živé síly, což by mohla zvrátit mobilizace – čemuž se Vladimir Putin dosud bránil. „Buď udělá rozhodnutí, že zastaví celou tu takzvanou speciální operaci – a potom prohrál. Prohraje celé Rusko a bude to mít na Rusko obrovské negativní dopady. Anebo provede mobilizaci, se kterou vytvoří tak velký kontingent, který bude moci jeho úkol splnit,“ shrnul možnosti, které Putin má, Jiří Šedivý. Sám očekává, že „dřív nebo později Putin k nějaké mobilizaci, ať bude výběrová, nebo částečná, přistoupí“.

Ačkoli se Hayato Okamura domnívá, že „nikdo si nepřeje tak strašnou válku, aby trvala donekonečna“, podle Jaroslava Bžocha nelze od Putina očekávat faktickou kapitulaci. „Přál bych si to, ale po tom, co Putin už předvedl, si těžko dokážu představit, že předstoupí před Rusko a řekne ‚udělal jsem chybu a teď se dohodneme na mírovém uspořádání, stáhneme všechny vojáky‘. To na Putina bohužel nesedí,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...