Rusko chystá další ofenzivu, čte situaci Šedivý. NATO je podle Landovského připraveno

Nahrávám video

Ukrajinu čeká ještě jeden, možná rozhodující ruský pokus o ofenzivu proti městům na severu země, očekává bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podle něj budou nadcházející boje velmi tvrdé, podobné druhé světové válce. Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se válka přenesla i na území členských států, i na variantu ruského omylu. Šedivý, Landovský a také Michael Žantovský byli hosty Událostí, komentářů.

Nynější dění na Ukrajině podle Jiřího Šedivého naznačuje, že Rusové chystají velký frontální útok. Podle vedoucího katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu a někdejší náčelníka generálního štábu české armády to je patrné jednak z toho, že se ruské jednotky snaží zmařit evakuaci obležených měst, například Mariupolu, jednak z toho, jak pokračují boje.

„Potom, co Putin odvolal nejvyšší velitele, dochází k personálním změnám, dokonce se údajně povolali někteří starší vojáci z povolání a velitelé se zkušenostmi. Teď se provádí reorganizace, přeskupení sil. Je to znát z toho, že se provádí jenom palebné přepady, ale rozsáhlé vojenské útoky ne,“ upozornil.

Následovat by mohla ofenziva, která bude pro výsledek války zřejmě rozhodující. „Myslím, že další fáze této války bude hodně brutální a hodně se bude podobat druhé světové válce, což si myslím, že ukazují v Charkově, Černihivu i Kyjevě. Bude tam poměrně hodně velkých ztrát a velkého ničení,“ míní Šedivý. Podotkl, že kdyby se ukrajinské armádě podařilo ubránit se, mohla by válka skončit.

„Pokud selže i další ofenziva, tak bude Putin stát před rozhodnutím, zda pokračovat. V takovém případě bude mít prezident Zelenskyj poměrně výhodnější pozici na vyjednávání. Myslím, že je to padesát na padesát,“ uvedl.

Velvyslanec při NATO: Připraveny jsou scénáře pro všechny možnosti

Podle stálého zástupce České republiky při NATO Jakuba Landovského je Aliance připravena na možnost, že by se Rusko přestalo omezovat na ukrajinské území a jeho útoky zamířily i na některý z členských států. Ujistil, že NATO a jeho protivzdušná obrana jsou připraveny na případný vlet ruského letadla, balistické střely, křídlaté rakety nebo průzkumného dronu. „Systém protiletadlové a protiraketové obrany NATO má na všechny situace – včetně té, která možná všechny překvapila v Chorvatsku – svoji jasnou odpověď,“ zdůraznil s odkazem na pád zatoulaného dronu s bombou u Záhřebu, který pravděpodobně nepovšimnut přeletěl velkou část aliančního území.

Cílený útok na území Aliance by podle něj vyvolal okamžitou vojenskou i politickou odpověď. „Musím velmi vážit slova, ale řekněme, že vrchní velitel má předschválená opatření k tomu, aby na situaci reagoval a přímo zabránil tomu, aby raketa dopadla na cíl,“ prohlásil. Zároveň by podle něj zasedla Severoatlantická rada. „Na situaci by reagovala jako na ozbrojený útok na alianční území. Je třeba uvědomit si, jak je situace třaskavá,“ podotkl Landovský.

Existuje ale i scénář pro to, kdy by bylo patrné, že Rusko nechtělo na alianční stát zaútočit. „Když se Rusku něco nepovede a podobnou situaci způsobí nechtěně, tak je kanál komunikace, kdy někdo v NATO vezme telefon. Jsou tu komunikační kanály na vojenské úrovni, které by měly fungovat,“ ujistil.

Válka jako „spása“ pro kariéry politiků

Západ zatím na ruskou agresi vůči Ukrajině reagoval především na ekonomickém poli. Rusko začalo chudnout v důsledku rozsáhlých hospodářských sankcí, které s tím, jak válka nekončí, dále sílí. Podle ředitele Knihovny Václava Havla a bývalého velvyslance ve Velké Británii, Spojených státech i Izraeli Michaela Žantovského je velmi důležité, že je zavedly ruku v ruce všechny západní státy.

„Nejcennější na západním postupu je společný postup Spojených států, Evropské unie, všech spojenců v NATO včetně Turecka. To je deviza, která je, myslím, předpokladem k úspěšnému výsledku této krize,“ upozornil.

Míní, že ruský prezident Vladimir Putin svým rozhodnutím zaútočit na sousední stát způsobil i leccos, co jistě neměl v úmyslu. Některým západním politikům prodloužil kariéru, jiným ji ohrozil. „Rozhodně zachránil krk Borisi Johnsonovi, rozhodně vyřídil problém Trump, vyřídil problém Le Penová, pro nás tak trochu vyřídil problém Zeman. To je na čtrnáct dní docela slušný výsledek,“ řekl Žantovský. Odkázal tak na to, že se na jedné straně zdají být zapomenuté někdejší velké potíže britského premiéra kvůli večírkům v době covidového lockdownu, a na druhé straně na pozici některých politiků, kteří se v minulosti profilovali prorusky, respektive přívětivě k Putinovi.

Západní státy ale zatím například odmítají podpořit Ukrajinu vyhlášením bezletové zóny nad ní, oč opakovaně žádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Jakuba Landovského by to nutně znamenalo přímý útok na Rusko. „Ruský útok na cíle na západě Ukrajiny proběhl přímo z území Ruska. To dává odpověď na to, jak těžké by bylo vynucovat bezletovou zónu. I protivzdušná obrana dalekého dosahu působí přímo z území Ruské federace,“ poukázal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...